Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak zapojit podniky do spoření na penzi?

  18:25aktualizováno  18:25
Poslední rok je vedle ostatních finančních témat ve znamení diskusí o podobě dalšího pilíře důchodového systému ve formě zaměstnaneckých penzijních fondů.
Poslední rok je vedle ostatních finančních témat ve znamení diskusí o podobě dalšího pilíře důchodového systému ve formě zaměstnaneckých penzijních fondů. Spektrum názorů je velmi široké, od fantaskních návrhů na finanční instituce přímo řízené podniky až po pesimistické hlasy na úplné zavržení této myšlenky. Kdo vlastně systém chce? Nejhlasitěji je jeho propagace slyšet z úst ministra Špidly a v zájmu včasného podchycení budoucích obchodů také od některých silných finančních skupin, které by rády fondy pro podniky spravovaly.

Ozývají se již i negativní reakce zaměstnavatelských svazů poukazující na nízkou důvěru zaměstnanců nejen kvůli špatným zkušenostem s fungováním mnohých firemních spořitelen, ale hlavně kvůli častým krachům podniků samotných. Základní obranou by mělo být podle posledních návrhů převedení správy aktiv do rukou licencovaných správců a vyloučení možnosti investovat prostředky do akcií samotného podniku. V rozporu s tímto ochranným opatřením je představa odborářů, kteří již ústy místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů Milana Štěcha přispěchali s návrhem na využití prostředků fondů pro perspektivní podnikatelské projekty.

Věřme, že zvítězí realističtější představy garantující maximální bezpečnost systému. Zároveň je dobré si uvědomit, že základ účasti podniků ve spoření zaměstnanců na penzi je založen již stávající legislativou.

Co je možné nyní?

Již současný systém dává zaměstnavatelům resp. zaměstnancům, o které jde především, dost široký prostor. Dosavadní praxe ukazuje, že jej dokonce většina podniků ani není schopna plně využít. Vždyť u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou 13 000 Kč (těsně pod celostátním průměrem) již dnes může podnik přispívat celkem 1 056 Kč jako daňově uznatelný náklad měsíčně bez zdanění a odvodů sociálního a zdravotního pojištění do kombinace penzijního fondu a například investičního důchodového pojištění. Zdá se proto, že problém není ani tak v podpoře státu jako spíše v nezájmu některých zaměstnavatelů způsobeném nejčastěji ekonomickými možnostmi, což chtějí některé návrhy nového modelu řešit zákonem danou povinností.

Příklad

Možnosti současného systému

Hrubá mzda zaměstnance13 000 Kč měsíčně
Příspěvek do penzijního fondu (3 %)   390 Kč měsíčně
Příspěvek do důchodového pojištění 666 Kč měsíčně
Úspora podniku v porovnání se stejnou částkou v hrubé mzdě

370 Kč měsíčně

Zisk zaměstnance oproti čisté mzdě 230 Kč (přibližně, závisí na odeč. položkách)
Naspořeno za 35 let z příspěvků podniku (bez případných vlastních plateb)1 650 000 Kč*
* Při průměrných výnosech penzijního připojištění ve výši 5 % p.a. a investičního důchodového pojištění 8 % p.a.

Uvedená částka 1 650 000 Kč naspořených prostředků by v případě muže zajistila doživotní důchod téměř 10 000 Kč měsíčně.

Co nového další pilíř přinese?

Odhlédněme od hazardérských představ zahrnujících vlastní správu aktiv přímo podniky a představme si podnikové penzijní fondy spravované renomovanými finančními skupinami, které již tak jako tak stávající trh kumulace prostředků na stáří v penzijních fondech a pojišťovnách ovládají (Winterthur, ING, ČSOB, ČP, ČS, KB, CU, Allianz a spol.). Odpůrcům předchozí věty předem kladu otázku, jestli by raději do hry pustili správce typu FINNEX či Private Investors.

Takový systém by do jisté míry mohl připomínat trh pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel (povinné ručení), kdy je uložena povinnost platit, ale službu nabízí konkurující si subjekty. Ve srovnání s povinným ručením zde však existuje zásadní rozdíl v podobě stovek miliard úspor, které budou časem ve hře. O to přísnější kritéria udělování licencí i následné kontrolní mechanismy budou zapotřebí, zejména důraz na kapitálovou sílu a dobrou pověst vybraných správců.

Spravedlivé řešení dalšího pilíře umožňující zároveň fungování dosavadního systému penzijního připojištění s poskytováním zvýhodněného příspěvku zaměstnavatele by vedle povinnosti přispívat mělo zakotvit podniku právo volby, do kterého pilíře příspěvek v příslušné výši nasměruje. Samozřejmostí by měla být možnost využívat buď zvoleného jednoho, nebo obou pilířů současně, což by si ovšem mohl dovolit zřejmě jen omezený počet ekonomicky silných a zároveň sociálně orientovaných firem. Systém zaměstnaneckých fondů by každopádně měl být nastaven v co nejtěsnější symbióze se stávajícím modelem. Je třeba si zároveň uvědomit, že povinné příspěvky zaměstnavatelů budou vedle současného zatížení 35 % odvodů dalším nákladem na pracovní sílu a proto by konečné řešení mělo respektovat ekonomickou realitu podnikatelských subjektů.

Co si myslíte o zaměstnaneckých penzijních fondech? Jaký způsob spoření na stáří podporovaný státem a zaměstnavateli je nejvhodnější? Vyřeší nové návrhy problémy důchodového systému? Je takové spoření na stáří vůbec výhodné?

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Ilustrační snímek
Spadl mi květináč na sousedovo auto. Zaplatí to pojišťovna?

Jste zásadně proti pojistkám? Jasně, spoustu událostí, byť nešťastných, zvládne člověk vlastními silami či s pomocí rodiny. Pojištění odpovědnosti by však měl...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Ron Paul: Propad trhů o 50% je možný, ale nebude to jenom kvůli Trumpovi
Ron Paul: Propad trhů o 50% je možný, ale nebude to jenom kvůli Trumpovi

Podle bývalého republikánského kongresmana Rona Paula se pravděpodobné, že stupňující se nefunkčnost nové administrativ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.