Důchodové pojištění je v České republice upraveno od 1. ledna 1996 zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. ZDP nahradil do té doby platnou právní úpravu důchodového zabezpečení obsaženou v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. ZDP byl v roce 1997 významně dotčen dvěma novelami, a to zákonem č. 134/1997 Sb. a zákonem č. 289/1997 Sb. Další novelizace ZDP, které však mají jen dílčí charakter, byly provedeny v letech 1999 až 2002. Další významná novela byla schválena v roce 2003. Podle zákona o sociálním zabezpečení se však až do roku 2005, popřípadě ve stanovených případech až do roku 2018, ještě postupuje při tzv. srovnávacím výpočtu (tj. důchod se vypočítává jak podle ZDP, tak podle zákona o sociálním zabezpečení a náleží pak důchod vyšší); tento srovnávací výpočet byl v ZDP zaveden v rámci ochrany pojištěnců, aby důchod podle nové právní úpravy nebyl nižší než podle dřívější právní úpravy obsažené v zákoně o sociálním zabezpečení.
Na zákon o důchodovém pojištění navazují prováděcí předpisy. Tyto prováděcí předpisy obsahují jednak podrobnější úpravu (jde zejména o vyhlášku Ministerstva práce a sociálních věcí), jednak stanovené hodnoty, pokud jde o všeobecný vyměřovací základ, přepočítací koeficient a redukční hranice výpočtového základu (jedná se o nařízení vlády, která jsou každoročně vydávána) – tyto hodnoty jsou potřebné pro výpočet důchodu. Nařízením vlády se rovněž zvyšují vyplácené důchody a stanoví se základní výměra důchodu.
Oblast důchodového pojištění není upravena v ZDP komplexně, neboť organizace a provádění důchodového pojištění a pojistné na důchodové pojištění jsou upraveny v jiných zákonech. Organizaci a provádění důchodového pojištění upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Pojistné na důchodové pojištění jako součást pojistného na sociální zabezpečení je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍDruhy důchodů a jejich výše
Z důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:
- starobní,
- plné invalidní,
- částečné invalidní,
- vdovské a vdovecké,
- sirotčí.
Důchody můžeme rozdělit na dvě skupiny, a to:
1. důchody přímé, tj. důchody starobní, plné invalidní a částečné invalidní,
2. důchody odvozené, tj. důchody vdovské a vdovecké a sirotčí (důchody pozůstalých).
Rozdíl mezi přímými a odvozenými důchody je ten, že důchody přímé se vyměřují v závislosti na dobách pojištění a výši výdělků (výpočtového základu) oprávněného, zatímco odvozené důchody (jejich procentní výměra) se stanoví z přímého důchodu (jeho procentní výměry), který pobíral zemřelý nebo na který by měl nárok.
Výše každého důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra důchodu se stanoví pevnou částkou, která je jednotná pro všechny druhy důchodů. Výše základní výměry je upravována v nařízení vlády o zvyšování důchodů. Od 1. července 1998 činí na základě nařízení vlády č. 104/1998 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1998, základní výměra 1 310 Kč měsíčně (tato základní výměra zůstala beze změny i po následujících zvýšeních důchodů, a to až do 31. prosince 2004) a od 1. ledna 2005 činí na základě nařízení vlády č. 565/2004 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2005, základní výměra částku 1 400 Kč měsíčně. Od 1. ledna 2006 činí na základě nařízení vlády č. 415/2005 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2006, základní výměra částku 1 470 Kč měsíčně.
Procentní výměra důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu v návaznosti na získanou dobu pojištění, jde-li o důchody přímé, nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody odvozené. Výše důchodu se stanoví měsíčně, a to v celých korunách (výše důchodu se přitom zaokrouhluje vždy nahoru).
POTŘEBUJETE PŘEKLAD?Výše důchodu se může schematicky znázornit takto:
důchod = základní výměra + procentní výměra
Poznamenává se, že v případě souběhu nároků na více důchodů toto schéma neplatí, neboť základní výměra náleží každému důchodci jen jednou a procentní výměra náleží v plné výši jen u jednoho důchodu a u ostatních důchodů se stanoveným způsobem krátí. Základními prvky pro výpočet přímých důchodů jsou tedy doba pojištění a výpočtový základ. Doba pojištění je základním prvkem též pro vznik nároku na přímý důchod.
|
Ukázky z knihy | |
Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého
