Graf, index, investice

Graf, index, investice | foto: Profimedia.cz

Jaké jsou perspektivy zlata jako měnového kovu

  • 2
V měnové oblasti bude zlato ještě hrát významnou a nezastupitelnou roli. Ostatně jeho vítězný návrat proběhl v dějinách již několikrát. Když skončila první světová válka, poražené Německo nebylo schopno platit neúměrně vysoké reparace a zadlužovalo se u amerických bank. Nevypukne nová zlatá horečka?

Tisíce tun zlata se přesunuly z Německa do USA a Francie a nakonec vydláždily cestu Hitlerovi. Po druhé světové válce se s měnovým zlatem zacházelo již opatrněji. Byl založen Mezinárodní měnový fond a vznikl nový mezinárodní měnový systém, který prakticky funguje dodnes. Zlato tehdy sehrálo pozitivní a stabilizační roli.

Konflikt na Středním východě a s tím související růst ceny ropy vyprovokoval v 80. letech 20. století novou vlnu zájmu o zlato. Také neschopnost některých latinskoamerických zemí splácet své dluhy posílila pochybnosti o funkčnosti mezinárodního měnového systému. Tyto okolnosti také přispěly k rozpoutání největší zlaté horečky 20. století, během které se cena za jednu trojskou unci zlata vyšplhala až na hranici 850 amerických dolarů. Trh zlata se však od té doby výrazně zklidnil, cena zlata se pohybuje v rozmezí 300–450 amerických dolarů za jednu trojskou unci. Dá se říci, že zlato po letech výkyvů našlo svoji rovnovážnou polohu.

S příchodem nového milénia se situace poněkud vyostřila. Teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku, kolaps argentinské ekonomiky, válka v Iráku, strmý růst ceny ropy a pokles kurzu dolaru vůči jiným měnám jako by v lecčems připomínaly napjatou situaci v 80. letech. A zdá se, že zlato se opět stane všelékem na traumata moderní doby. Jeho cena dramaticky stoupá, i když zatím spíše v důsledku poklesu kurzu dolaru než kvůli vysloveně spekulačním nákupům.

Nevypukne nová zlatá horečka?

Mění se také taktika centrálních bank. Po neopodstatněné euforii 90. let 20. století, kdy se banky na doporučení Mezinárodního měnového fondu začaly svého zlata zbavovat jako jakési historické veteše, jsou guvernéři evropských centrálních bank silně skeptičtí, co se dalších prodejů zlata týče. A tak Banque de France, německá Bundesbank a Banca d'Italia, které v minulých desetiletích zacházely hospodárně se zlatem, drží v současnosti dohromady 8 915 tun zlata, což je o něco více, než má v trezorech Federální rezervní banka v New Yorku.

Situace je vážná. V březnu 2004 se evropské centrální banky dohodly, že počínaje zářím 2004 neprodají ze svých rezerv více než 500 tun zlata ročně. Co se týče českého zlata, na konci roku 1992, tedy těsně před rozdělením československé federace, držela Státní banka československá ve svých trezorech celkem 102,419 tun zlata. Nyní, po všech proměnách a ne vždy šťastných rozhodnutích z 2. poloviny 90. let, disponuje Česká národní banka s pouhými 13,684 tunami zlata.

popisekPROČ (NE)KUPOVAT
družstevní byt

Zlato, zlato, zlato!

Zlato je zkrátka stále aktuální, třebaže jsme se již ocitli v 21. století. Jeho světové zásoby se nevyčerpaly. Naopak. S rozvojem nových technologií se zvýšila jejich dostupnost a zlato jako uchovatel hodnoty par excellence přitahuje zájem lidí na celém světě. Vždyť co může být dokonalejšího? Kdo má zlato, ten se nemusí obávat zmrazení svého účtu – kdykoliv a kdekoliv bude tento zářivý kov přijímán jako nejdokonalejší podoba peněz. Zlato jako měnový kov není mrtvé. O tom svědčí také skutečnost, že centrální banky dosud drží zlato ve svých trezorech a že finanční rezervy Evropské centrální banky jsou z 15 % kryty právě zlatem.

Zlato je univerzální, nemá národnost. Přetrvává po celé věky a změnit ho snad může jen jaderná reakce. Ostatně filmaři tento katastrofický scénář už dávno vymysleli a natočili. „Vypaření“ existujícího zlata v důsledku jaderného výbuchu bylo námětem jedné z bondovek. Na druhé straně zničení newyorských „dvojčat“ v roce 2001 zcela překonalo fantazii hollywoodských tvůrců. Pět minut chůze od Ground Zero se nalézá budova Federální rezervní banky, která ve svých sklepeních skrývá, vyjádřeno poněkud nestandardně, „tři Mount Everesty“ zlatých cihel.

V naší knize jsme uvedli celou řadu faktů, příběhů a legend, které měly vždy společného jmenovatele – zlato. Ukázali jsme, že zlato bylo ceněno již v dávných dobách a že touha získat ho vedla nezřídka k řadě objevů, jejichž plody užíváme dnes s naprostou samozřejmostí. Kdyby Portugalci a Španělé netoužili v 15.–16. století po zlatě, ještě dlouho bychom asi nic nevěděli o americkém kontinentu a jeho plodinách. Kdyby nebylo alchymistických pokusů, chemie by byla ještě nějaký čas zcela v plenkách. Na druhé straně měla honba za zlatem i řadu stinných stránek, stála mnoho lidských životů a vyvrácených říší. Ale taková už je historie.

Ukázky z knihy
Jana Struže a Bohumila Studýnka:
ZLATO - Příběh neobyčejného kovu

1. díl: Drahé kovy: ideální podoba peněz
2. díl: Odkud se bere odvěká lidská touha po zlatě 
3. díl: Zlato přineslo světu stabilitu  


4. díl: Za chleba se platilo miliardami marek 
5. díl: Jakou roli hrálo zlato v dobách krize?
6. díl: Kdy asi vypukne nová zlatá horečka? 


7. díl: Jak funguje mezinárodní trh zlata
8. díl: Zlato jako pojistka    
9. díl: Investice do zlatých mincí 


Úryvek je z knihy "ZLATO - Příběh neobyčejného kovu" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého