Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaké jsou podmínky nároku na starobní důchod

aktualizováno 
Starobní důchod představuje základní dávku důchodového pojištění. Nárok na starobní důchod je vázán především na dosažení stanoveného věku a jeho účelem je zabezpečit pojištěnce v období, kdy vzhledem k věku je zpravidla ukončována výdělečná činnost. Největší počet důchodců tvoří právě poživatelé starobních důchodů.

Čas, kalendář | foto: Profimedia.cz

Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v ZDP. Klíčovým pojmem u podmínek nároku na starobní důchod je věk potřebný pro vznik nároku na tento důchod, tj. důchodový věk. Důchodovým věkem se přitom rozumí vždy individuální důchodový věk pojištěnce.

Z hlediska podmínek nároku na starobní důchod, které se týkají důchodového věku, se rozlišují dva druhy starobního důchodu:

  • obecný starobní důchod, na který vzniká nárok nejdříve dosažením důchodového věku,
  • předčasný starobní důchod, na který vzniká nárok již před dosažením důchodového věku.
  • Pokud jde o předčasný starobní důchod, rozlišují se u tohoto druhu starobního důchodu v závislosti na stanovených podmínkách nároku ještě dva typy:
  • předčasný starobní důchod prvního typu, jsou-li stanoveny specifické podmínky pro vznik nároku,
  • předčasný starobní důchod druhého typu, nejsou-li tyto specifické podmínky stanoveny.

Podmínky nároku na starobní důchod se liší podle druhu a typu starobníhodůchodu. Vždy je však třeba splnit podmínku potřebné doby pojištěnía dosáhnout příslušného věku. Pokud jde o potřebnou dobu pojištění,zahrnují se do ní i náhradní doby pojištění, pokud doba pojištění (vevlastním slova smyslu, tj. pracovní poměr, služební poměr, doba samostatnévýdělečné činnosti apod.) trvala aspoň jeden rok. Pro nárok nastarobní důchod se přitom všechny náhradní doby pojištění započítávajív plném rozsahu (zápočet některých náhradních dob pojištění v rozsahu80 % platí jen pro účely stanovení výše starobního důchodu). Potřebnádoba pojištění se zjišťuje v období od skončení povinné školní docházkydo dne, od něhož se přiznává starobní důchod.

Podmínky nároku na obecný starobní důchod jsou upraveny v § 29 ZDP. Podle tohoto ustanovení má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění v rozsahu aspoň 25 let a dosáhl důchodového věku. Nárok přitom vzniká splněním časově poslední podmínky. Znamená to, že nárok nemůže vzniknout, jestliže pojištěnec dosáhl důchodového věku, avšak nezískal dosud potřebnou dobu pojištění, nebo sice získal potřebnou dobu pojištění, ale nedosáhl důchodového věku.

Podle tohoto ustanovení ZDP má pojištěnec nárok na starobní důchod též, získal-li aspoň 15 let doby pojištění a dosáhl věku aspoň 65 let (tento věk je stejný pro muže i ženy). Nárok na obecný starobní důchod vzniká již dnem dovršení důchodového věku, pokud je k tomuto dni splněna podmínka potřebné doby pojištění. Například získal-li pojištěnec 37 let doby pojištění a důchodového věku dosáhne dne 20. prosince 2004 (je narozen 20. dne v měsíci), vzniká nárok na starobní důchod již dnem 20. prosince 2004 (a za tento den se bude důchod také již vyplácet), nikoliv až dnem 21. prosince 2004.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 
3. díl: Kdy odejít do důchodu?
4. díl: Jak se počítá starobní důchod?
5. díl: Kdy se (ne)platí pojistné na důchod
6. díl: Jak se vypočte váš starobní důchod?
7. díl: Kdy do důchodu?


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.