Fracek (c) profimedia.cz/corbis

Fracek (c) profimedia.cz/corbis

Jaké pojištění se vyplatí mladým

  • 6
Sedmadvacetiletý Tomáš se nadchl pro snowboarding a je mu jasné, že na svahu ho může kdykoli potkat smůla. „Loni v březnu jsme s partou vyrazili do rakouských Alp. Kamarád se zranil tak nešťastně, že do léta marodil. Letos jedeme zase a já nevlezu na kopec, dokud nebudu mít hodně dobré pojištění," dušuje se Tomáš.

Je svobodný a pracuje jako vedoucí prodejny sportovních potřeb. Jeho plat je okolo dvaceti tisíc korun. Polovinu platu ale tvoří odměny, které dostává „mimo výplatní pásku“. Kdyby kvůli úrazu nemohl nějakou dobu pracovat, zaplatil by prý sotva podnájem. Na víc už by mu nezbylo.   

Požadavky a cíle

Tomáš tedy potřebuje hlavně vybrat dobrou úrazovou pojistku. Sám se však zajímá o to, jaké další investice či spoření realizovat. „Vím, že se něco dá odečítat z daní, že něco přidává stát a že čím dřív začnu spořit, tím lépe,“ shrnul Tomáš své poznatky o státem podporovaných finančních produktech.

Hned další otázka ale prozradila, že v otázkách spoření zdaleka nemá jasno: „Uvažoval jsem o životním pojištění nebo penzijním připojištění, ale vůbec nevím, jestli by bylo dobré spořit tam měsíčně třeba jen pět stovek. Můžu totiž spořit asi tak pět tisíc, tak nevím, jestli to mám třeba posílat celé do těchto produktů.“ 

Úvodní zamyšlení

Obecně samozřejmě platí, že čím více si můžeme odkládat stranou, tím lépe. Byla by ovšem chyba, kdyby mladý člověk vložil všechny své úspory někam, kde by peníze byly vázané desítky let. To je právě případ životního pojištění se spořící složkou. Také penzijní připojištění je 100% výhodně opět pouze v případě, kdy klient dodrží předem stanovený spořící horizont. Pokud je Tomáš tak svědomitý, že ve svém věku dokáže každý měsíc ušetřit pět tisíc, pak by měl větší část spořit tak, aby měl k těmto úsporám kdykoli přístup.

Upřesňující otázky

1. Jakou úrazovou pojistku vybrat?
2. Jaké jsou klientovy další plány?
3. Kde spořit zbývající prostředky?

Odpovědi a řešení

1. Jakou úrazovou pojistku?

Klient by měl mít úrazové pojištění, jež v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti nabízí denní odškodné. Pokud by kvůli úrazu marodil jeden měsíc, chybělo by mu v rozpočtu zhruba 9 000 korun. Zvolit by tedy měl denní odškodné ve výši 300 korun denně, což je celkem běžná částka.

Kapitálové životní pojištění? Rozhodně ne! Čtěte ZDE.

Zároveň by jeho pojištění mělo krýt trvalé následky a případnou plnou invaliditu. Trvalé následky mohou být kompenzovány rok po úrazu. Smluvené plnění pro případ invalidity by mělo být v takové výši, aby v případě osobní tragédie opravdu situaci usnadnilo. Vzhledem k tomu, že Tomáš dosud není živitelem rodiny, není potřeba, aby byl pojištěn pro případ úmrtí. Velmi dobrá úrazová pojistka jej bude stát 400 korun měsíčně.

2. Jaké jsou klientovy další plány?

Za pár let bude Tomáš pořizovat bydlení. Na to by se měl připravovat už dnes. Shodli jsme se, že za tímto účelem by měl začít spořit dva tisíce korun měsíčně do stavebního spoření. Spořící cyklus mu skončí za šest let. Kdyby potřeboval bydlení řešit třeba už za dva roky, může využít překlenovacího úvěru. Pokud bude pořizovat dražší bydlení, může úspory za stavebního spoření použít jako základ pro hypotéku.

3. Kam investovat zbývající prostředky?

Zbývajících 2 500 korun může pravidelně investovat do dobře zvoleného podílového fondu. I tyto peníze bude chtít použít na zakoupení nebo vybavení bytu. Měl by uvažovat o poměrně konzervativní investici, ale zase by to neměl s opatrností přehnat, aby si nezavřel dveře k možným vyšším výnosům. Doporučit lze portfolio složené z dluhopisových a akciových fondů nebo některý smíšený fond (dluhopisy a akcie „v jednom“).

Závěr

Klienti mají často tendenci na úrazovém pojištění šetřit. Mnozí pak mají pouze symbolické pojištění a v případě nehody jsou nemile překvapeni nízkými částkami, jež jim pojišťovna vyplatí.

Když už se lidé rozhodnou odkládat své peníze stranou, často jsou první volbou populární a státem dotované produkty. Kapitálové či investiční životní pojištění ani penzijní připojištění se však mladým lidem jako investiční nástroj nevyplatí.

Rady a tipy:

- Klient by si pochopitelně mohl zaplatit i vyšší pojištění. Například denní odškodné ve výši 500 korun denně. Je však zbytečné „přepojistit“ se. Pojištění by mělo pokrývat skutečná rizika. Je rozumné připustit, že můžeme přijít k úrazu, a pojistit se. Zároveň ale nezapomínejme, že je poměrně vysoká šance, že se nám nic nestane. A protože „úrazovka“ je čistě rizikové pojištění, zaplacené pojistné v případě, že se nám nic nestane, už neuvidíme.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Čtěte - Vyplatí se?