Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První investicí byl ruční šlehač, dnes mají obrat 80 milionů ročně

aktualizováno 
První tiramisu vyrobila maminka Jakuba Gondka jen tak na ukázku v panelákové kuchyni. Když ho zavezla majiteli kavárny, po zákuscích se jen zaprášilo. A tak začal příběh dnes úspěšné cukrárny Ollies, která má roční obrat osmdesát milionů korun.

Jak se stalo, že jste se dali na cukrařinu? Měli jste k tomu v rodině nějaké sklony, anebo to byla náhoda?
V rodině jsme v tomto oboru všichni amatéři. Rodiče vystudovali Vysokou školu chemickou v Praze, já sportovní management, sestra zkoušela chvíli studovat jazyky na Slezské Univerzitě, ale dlouho tam nevydržela, hlavně proto, že studium mělo nižší úroveň než její předešlé jazykové gymnázium. Když tak uvažuji, tak nejblíže k oboru je maminka Olga, která vystudovala obor technologie mléka, což se jí při používání mléčných surovin při výrobě cukrářských výrobků možná hodí.

Kdy a kde jste vlastně rozjeli vlastní cukrárnu?
Otevření vlastní prodejny byl výborný tah mého otce, který znal v roce 2009 majitele nově postaveného polyfunkčního domu v Ostravě-Vítkovicích. Po dlouhých jednáních a přemýšlení jsme se odhodlali otevřít první vlastní prodejnu s výrobnou, a to uprostřed v té době ne příliš obydlené čtvrti. Výhodou bylo vlastní parkoviště a výborná dostupnost ze dvou hlavních dopravních tahů mířících z okolních měst do Ostravy. Dnes můžeme říct, že vlastní parkování je obrovskou výhodou pro naše zákazníky. Vědí totiž, že když k nám pro něco přijedou, nebudou mít problém s parkováním.

Jakub Gondek (32 let)

Jakub Gondek si poručil zmrzlinu - malinovou. Její červená barva je nevšední.
  • Vystudoval Ekonomickou fakultu na Vysoké škole Báňské v Ostravě, obor sportovní management.
  • Jeho rodiče založili firmu Ollies 19.10.1999.
  • Jakub a jeho sestra se do rodinné firmy zapojili v srpnu 2009.
  • Je svobodný, závodně hrál fotbal, florbal a tenis.
  • Účastnil se soutěže EY Podnikatel roku 2016

Můžete prozradit, jaké byly počáteční investice a do čeho jste investovali nejdříve?
První investicí byl ruční šlehač, plastová miska a nerezová forma na tiramisu. Paneláková kuchyň včetně trouby pro začátek stačila. V zimě se zákusky a dorty chladily na balkoně, v létě musela stačit normální domácí lednička. Pamatuji si, že když jsem tehdy coby patnáctiletý kluk přišel domů hladový a žíznivý, otevřel jsem lednici a ta byla skoro pokaždé až povrch narvaná tiramisu.

Jak dlouho jste v té panelákové kuchyni vydrželi?
Byly to dva roky. Pak jsme se přestěhovali do kuchyně v dopravním učilišti v Ostravě-Hrabůvce. Velká závodní kuchyň tehdy zela prázdnotou, a tak jsme si vybrali jednu místnost o rozměrech čtyřikrát čtyři metry, dokoupili jsme jeden velký stůl, dřez a pak první konvektomat.

Museli jste si vzít půjčku na vybavení nových prostor, nebo jste už měli díky vlastní výrobně v kuchyni našetřeno?
V začátcích jsme investovali v malém. Každá vydělaná koruna se hned vracela do firmy a my postupně nakupovali nádobí, formy, šlehače a další vybavení. Vše muselo samozřejmě splňovat hygienické normy. První větší investice přišla se založením chráněné dílny. Tehdy jsme přijali dva nové zaměstnance se zdravotním omezením. Díky dotačnímu programu z úřadu práce na vytvoření a udržení nový pracovních sil jsme získali první peníze na chladicí vůz a profi konvektomat.

Zajímavá povolání

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Miroslav Hron vymyslel a zkonstruoval v osadě Nový Svět pivomat.

Klepali mu na dveře, že mají žízeň, tak jim na louce postavil výčep

Další zajímavé příběhy čtěte zde:

A co vybavení, interiér? Měli jste představu, jak ho zařídit, aby byl jiný než v ostatních cukrárnách?
Na estetiku máme u nás v rodině ženy. Maminka se sestrou mají vkus a umí vymyslet pokaždé něco zajímavého, přitom to nestojí ani moc peněz. Inspirací při zařizování cukráren pro nás ale byla přímořská letoviska. Od mých třinácti let jsme jezdili každým rokem někam k moři a pro nás děti to bylo velice zajímavé a inspirující. Po revoluci, když se otevřely hranice, jsme byli strašně vděční třeba za čtrnáctidenní roadtrip po Francii nebo návštěvu Paříže - Mekky cukrařiny. Poznali jsme také stylové a luxusní podniky v St.Tropez nebo Itálii. Odtud jsme brali inspiraci a nebylo to jen o křesílkách a malovaných obrazcích, ale také o řešení různých předzahrádek i organizaci prodeje.

Jak jste přišli na název Ollies?
Naše značka nese jméno zakladatelky, tedy mamky Olgy, která vytvořila grafický manuál. Toto rozhodnutí se ukázalo jako výborné až posléze. Když jsme totiž budovali pobočku v Ostravě-Porubě a tam nebylo žádné logo ani polep, kolemjdoucí lidé nás už poznávali podle žlutých výloh a říkali si, že se bude jednat o cukrárnu Ollies. Další prvek v podobě žlutých proužků na stěnách pak přidali architekti při budování pobočky v Olomouci. Tento prvek jsme pak přenesli do dalších prodejen.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?
V začátcích jsme pracovali s obrovským nadšením, takže sil jsme měli na rozdávání. Pracovali jsme od rána do noci. Maminka, i když dřív nerada vstávala, byla už v sedm ráno na nohách, sbírala objednávky a řídila výrobu. Pak rozvážela, nakupovala, večer vyráběla, aby vše stačilo ztuhnout. Táta jí pomáhal s administrativou a byl její neustálou oporou. Později pomáhal s vývojem, obchodním činností a hledáním nových surovin a dodavatelů. V roce 2009 jsme se přidaly my děti.

V poslední době se o vás hodně mluví. Čím se lišíte od ostatních?
Za posledních osm let jsme stihli vybudovat čtyři nová prodejní místa. Působíme už na třech místech v Ostravě, jednu pobočku máme v Olomouci. V některých z nich jsme otevřeli i slaná bistra, kde si mohou zákazníci vychutnat snídani. V posledních třech letech se účastníme zhruba 36 outdoorových a indoorových akcí po celém Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Snažíme se být blíž lidem i z okolních měst a vyplácí se nám to.

V čem se vám to vyplácí?
Na těchto akcích vidí návštěvníci nejen naši značku, ale mohou si na místě rovněž zakoupit a ochutnat všechny naše produkty. A mnozí z nich se díky tomu stávají našimi novými zákazníky. Máme ale i další vychytávky, díky kterým nám klienti přibývají.

Můžete je prozradit?
Tak v terénu během jarních a letních měsíců mohou lidé potkat jak naše zmrzlinové kolo Horáčka ze seriálu Mach a Šebestová, tak naši mobilní prodejnu, kterou díky velikosti, žlutým pruhům a velkému logu nepřehlédnou. Na veletrhy a výstavy zase vozíme skládací stánek, kde si mohou zákazníci i posedět. V posledním roce si nás velice oblíbily také firmy a zvou nás na své akce nebo family days.

Prodáváte i přes e-shop – jak vypadá tento prodej v reálu?
Náš e-shop funguje už od roku 2009. Tam si mohou lidé dort objednat a my jim ho pak buď dovezeme chladicím vozem, nebo si jej vyzvednou v některé z našich prodejen. Musím dodat, že momentálně pracujeme na mnoha vylepšeních e-shopu, čímž chceme v budoucnu zákazníkovi šetřit čas i peníze.

Kam všude vaše dorty a zákusky putují?
Rozvoz funguje prakticky od začátku, kdy jsme naše výrobky rozváželi po Ostravě a okolí. V posledních letech jsme toto teritorium rozšířili i na okolní obce a města, a to za určitý příplatek. Svatební dorty vozíme stále častěji i do vzdálenosti čtyři sta kilometrů, naše služby si objednávají zákazníci až z Prahy nebo Popradu. Slyšeli jsme dokonce historky, že naše produkty putují letadlem, jen aby ti, co je tady koupili, mohli dát ochutnat svým blízkým. Nejdál asi dort cestoval letadlem do Anglie, autem pak do Itálie. Máme i dárkovou službu, kdy zákazník může obdarovat někoho ze svých blízkých nebo přátel a my to překvapení provedeme za něho. Nejvzdálenější zákazník, který tuto službu využil, je až z Ománu a ročně provede objednávky za několik tisíc.

Kolik druhů zákusků, dortů a dalších výrobků vyrábíte a prodáváte?
V této době máme v nabídce dvacet druhů dortů, sedm druhů makronek, čtyři až osm druhů zmrzlin podle sezonnosti, dále pak sladké pečivo a dezerty.

Co je vaší chloubou?
Naší chloubou je skutečnost, že k výrobě zákusků a dalších produktů používáme ty nejlepší suroviny nejen z blízkého okolí, ale i z celého světa. Už náš první dezert - tiramisu - byl dvakrát dražší než druhý nejdražší větrník, a to jak výrobními náklady, tak prodejní cenou. A už tehdy jsme si ověřili, že když něco děláte kvalitně, poctivě a s láskou, tak si to své zákazníky najde.

V jakých cenových relacích se pohybují vaše výrobky?
Jeden kousek dortu stojí od 56 do 96 korun, celý dort se pohybuje od šesti set do jednoho tisíce. Jeden kus makronky nabízíme za 35 korun. Sladké pečivo, například francouzský máslový croissant, stojí od 29 korun. Dětské dorty máme od 800 korun, svatební dorty od 3 500 korun. Ceny dortů jsou ale individuální podle požadavků zákazníka.

Fotogalerie

O jaké zákusky, dorty je největší zájem?
Dnešní doba je bláznivá díky všelijakým dietám a alergiím. Když naši začínali, nikdo moc neznal, co je to bezlepková dieta nebo veganství. Dnešní poptávka po produktech bez lepku je opravdu velká a my se snažíme v tomto směru vyjít zákazníkům vstříc. Na objednávku proto vyrábíme všechny naše výrobky i v bezlepkové formě. Vše navíc krájíme, uchováváme a podáváme za přísných podmínek bezlepkové diety. Poslední dobou je velká poptávka i od veganů, kteří nesmí nic živočišného. Pro ně máme dort Terra Vegan ze sojové šlehačky a sojového mléka bez obsahu vajec v jemném čokoládovém korpusu ze špaldové mouky.

Kolik zákusků, dortů vyrobíte v průměru denně?
Denně vyrábíme v průměru stovky dortů a rozvážíme zejména do našich cukráren.

Kolik máte zaměstnanců?
Aktuálně je nás kolem stovky zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a dalších asi padesát brigádníků. Během léta naroste počet brigádníků na dvojnásobek.

Na začátku vašeho podnikání přitom stála tak trochu náhoda.
Naše podnikání začalo před lety v prvním obchodním centru v Ostravě, kde si hlasitě stěžoval majitel nejmenované kavárny, že nemůže sehnat dodavatele tiramisu. Otec u kávy jen tak prohodil, že jsme se nedávno vrátili z dovolené z Itálie a manželka Oli si občas doma udělá přesně takové Tiramisu jako tam. Majitel to zaslechl, slovo dalo slovo a další den ráno už mu maminka odvážela dvacet kusů tiramisu.

A byl spokojený?
Za čtyři hodiny nám telefonoval a my byli přesvědčeni, že naše tiramisu neprodal. Jenže on chtěl dalších dvacet kousků, protože po to té první várce se prý jen zaprášilo.

Jak vás tato práce živí? Můžete prozradit váš roční obrat?
V minulém roce jsme dosáhli necelých 80 milionů korun ročního obratu. Je to po nás samozřejmě zdroj příjmů a obživy, i když většina prostředků se investuje zpátky do firmy.

Autor: pro iDNES.cz


Hlavní zprávy

Peťura stavebniny, s.r.o. - Lukáš Peťura
ŘIDIČ NÁKLADNÍHO VOZIDLA, SKLADNÍK

Peťura stavebniny, s.r.o. - Lukáš Peťura
Středočeský kraj
nabízený plat: 23 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.