Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaký je postup při výpočtu starobního důchodu?

aktualizováno 
Abychom mohli vypočítat starobní důchod, je nutné nejprve stanovit důchodový věk a poté den, od kterého má být důchod přiznán. Pak zjistíme celkovou dobu pojištění s rozdělením na dobu získanou do nároku na důchod a po nároku.
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Dalším krokem je určení rozhodného období a výdělků (vyměřovacích základů) za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období a zjištění počtu vyloučených dob spadajících do rozhodného období. Dále následuje úprava ročních výdělků (tzv. indexace, tj. vynásobení koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu), abychom zjistili jednotlivé roční vyměřovací základy; pak se provede součet ročních vyměřovacích základů a součet vyloučených dob. Poté se provede výpočet osobního vyměřovacího základu a po jeho redukci se zjistí výpočtový základ.

Posledním krokem je vlastní výpočet důchodu, tj. zjištění výše důchodu jako součin výpočtového základu a příslušného počtu procent v závislosti na době pojištění (přitom se stanoveným způsobem zohledňuje jak doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod, tak u předčasného starobního důchodu doba chybějící do důchodového věku). Vypočtená částka se zaokrouhluje směrem nahoru; přitom se výše starobního důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť.

Výše obecného starobního důchodu

Výše procentní výměry obecného starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dní. Při výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku se bude starobní důchod zvyšovat. Zvýšení činí 1 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti před 1. červencem 2001 a 1,5 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti po 30. červnu 2001. Výdělečnou činností se zde rozumí činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění.

Za výkon výdělečné činnosti se nepovažují pro tento účel doby dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění, doby pracovního volna bez náhrady příjmu a doby neomluvené nepřítomnosti v práci. Nezhodnocená doba výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod kratší než 90 dnů se přitom připočte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, pokud se tak s nezhodnocenými zbytky dní do vzniku nároku získá celý další rok pojištění; procentní výměra starobního důchodu pak v takovém případě vzroste o dalších 1,5 % výpočtového základu.

Na žádost pojištěnce se však doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod výše uvedeným způsobem nezvýší a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod (v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce). Účelem je, aby byl získán celý rok doby pojištění, za který náleží 1,5 % výpočtového základu.

Například zůstal-li z doby do vzniku nároku zbytek 305 dní a po vzniku nároku bylo před 1. červencem 2001 získáno 183 dní, je výhodnější, aby ze 183 dní bylo 60 dní převedeno ke zbytku 305 dní a tím se získal další celý rok pojištění hodnocený 1,5 %, takže bude náležet celkem 2,5 % (1,5 % za celých 365 dní + 1 % za celých 90 dní; zůstává nezhodnoceno pouze 33 dní) místo 2 % (2 . 1 % za 183 dní). V případě, že další výdělečná činnost byla vykonávána před 1. červencem 2001 (kdy platí sazba 1 %) i po 30. červnu 2001 (kdy platí sazba 1,5 %), hodnotí se doba další výdělečné činnosti v každém časovém úseku příslušnou procentní sazbou.

To znamená, že pojištěncům, kteří vykonávali výdělečnou činnost po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání tohoto důchodu před 1. červencem 2001 i po 30. červnu 2001, se výkon této výdělečné činnosti hodnotí zvlášť za každé uvedené období; nedocháí tedy k hodnocení výdělečné činnosti vykonávané před 1. červencem 2001 výhodnější sazbou ve výši 1,5 % výpočtového základu, i když se starobní důchod přiznává (popř. upravuje jeho výše) po 30. červnu 2001.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 
3. díl: Kdy odejít do důchodu?
4. díl: Jak se počítá starobní důchod?
5. díl: Kdy se (ne)platí pojistné na důchod
6. díl: Jak se vypočte váš starobní důchod?
7. díl: Kdy do důchodu?
8. díl: Podmínky nároku na starobní důchod  
9. díl: Předčasný starobní důchod 
10. díl: Výše starobního důchodu


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Exekuce sužují už i střední třídu, je to problém, varují odborníci

Do exekucí se dostávají už i lidé ze střední třídy, kteří si nikdy nemysleli, že se jim něco takového může stát. Ve videorozhovoru na to upozorňují odborníci.  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Kolik mají české domácnosti peněz a kam je investují?

Bohatneme, nebo jsme na tom hůře než v minulosti? A kupujeme raději nemovitosti, nebo akcie? Finanční a majetkovou situaci českých domácností v loňském roce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.