Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

aktualizováno 
Dvacáté století bylo stoletím inflace. Centrální banky většiny významných zemí byly buď přímo podřízené vládám, anebo na nich byly alespoň silně závislé. Vlády měly sklon pohlížet na úspory obyvatelstva ve formě vkladů a obligací jako na bezedné peněženky schopné financovat jejich potřeby i rozmary.
Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis

Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

Inflace se stala neodmyslitelnou součástí ekonomiky. Časy se mění. Vzhledem k velmi pevnému antiinflačnímu přesvědčení většiny moderních centrálních bank lze očekávat, že inflace bude hrát v hospodářství menší roli než dříve. Důsledky tohoto trendu budou mít samozřejmě významný vliv na investiční rozhodování. Jaký?

Zatímco inflace znamená růst cen, deflace znamená pravý opak: zlevňování. Ještě nedávno deflaci věnovala odborná ekonomická literatura velmi malou pozornost, obvykle v souvislosti s Velkou hospodářskou krizí z počátku 30. let. Praktické knihy pro investory deflaci obvykle totálně ignorovaly. Proč také věnovat pozornost jevu, který se naposledy vyskytoval před desítkami let? Odpověď je jednoduchá: deflace se může vrátit. Počátek třetího tisíciletí může deflaci vrátit význam, jaký měla například ve století devatenáctém. V období 1858–1900 klesaly ve Spojených státech spotřebitelské ceny v jednadvaceti letech, tedy zhruba během poloviny celého období. Během let 1800 až 1914 klesaly indexy velkoobchodních cen ve Velké Británii, Francii, Německu, Švýcarsku a Švédsku o 30 až 50 procent.

Přinese TV Nova zisk i českým investorům?
Více ZDE

Přestože deflace je opakem inflace, její význam pro finanční trhy není s inflací zcela symetrický. Během inflace může být reálný výnos nástrojů peněžního trhu kladný nebo záporný, podle toho, jak jsou centrální bankou nastaveny úrokové sazby. V případě deflace však výnosy nástrojů peněžního trhu mohou být pouze kladné, protože úrokové sazby nemohou dosahovat záporných hodnot. Deflace tedy může znamenat pro majitele krátkodobých, pevně úročených cenných papírů velkou výhodu: dokud klesají ceny, nemohou tito investoři prodělat.

Pro majitele obligací má deflace obdobný ekonomický význam: také jim kyne z poklesu cen tučný prospěch. Naprosto skvělé je pak pro majitele obligací období snižování inflace a přechodu do deflační ekonomiky. Pokles inflace a pokles úrokových měr, který bývá za těchto okolností obvyklý, znamenají dvojitou výhodu. Naopak období růstu inflace může být pro maitele obligací téměř vražedné.

Vliv deflace na ceny akcií není jednoznačný

Na jedné straně se uplatňuje obrácený mechanismus, než jaký nastává během inflace: pokles cen znamená pokles podnikových tržeb a zisků. Na druhé straně deflace znamená také pokles nákladů. Ve třetím tisíciletí je pravděpodobný návrat těchto deflačních tlaků. Znamená to špatné zprávy pro tradiční odvětví: strojírenství, stavebnictví, dopravu, těžkou chemii, hutnictví, textil, sklářský a papírenský průmysl. Deflace se v těchto odvětvích velmi negativně projeví na ziscích. Naopak mnoha novým odvětvím deflace neublíží, stejně jako například telekomunikacím, bankovnictví, finančním službám a jiným službám s vysokou přidanou hodnotou.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše rubrika- Vyplatí se?

Tento text byl napsán na počítači zakoupeném v roce 1999

Počítač stál dvě třetiny ceny jeho předchůdce z roku 1995, který měl přitom mnohem slabší technické parametry. Pokles cen dominoval počítačovému průmyslu během celých 70. až 90. let, aniž by to svědčilo o jeho krizi – právě naopak. Během doby, kdy byla psána tato kniha (březen až prosinec 1999) vzrostla cena akcií producenta programového vybavení použitého při jejím psaní (Microsoft) o 56 procent, přičemž rovněž nelze tvrdit, že by Microsoft adekvátně zvýšil ceny svých produktů a služeb. Tyto skutečnosti vypovídají mnohé o možných trendech vývoje v 21. století.

Nikdy však nelze naopak vyloučit náhlý inflační šok z důvodu nečekaného růstu cen surovin na světových trzích. Tento text byl napsán v době, kdy světové ceny ropy dosahovaly nejnižších úrovní za posledních několik desetiletí. Nikde však není psáno, že za pět, deset nebo dvacet let bude situace stejná. S nebezpečím náhlého inflačního šoku by rozumný investor měl vždy počítat. Dokonce ani v období dlouhodobé finanční stability v letech 1870–90 nebyla inflace vždy blízká nule v krátkém období. Například v roce 1879 vzrostla americká inflace na 7,25 %, když o rok předtím dosahovala hodnoty –6,76 %, tedy byla v pásmu výrazné deflace.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi

Finanční matematika pro každého, 5.vydání


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.