Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaký vliv má růst HDP na váš výnos?

aktualizováno 
Běžný čtenář tuší, že růst hrubého domácího produktu (HDP) je v zásadě dobrý, protože nějakým způsobem pozitivně souvisí se životní úrovní. Z hlediska investora je hospodářský růst rovněž příznivý, protože má za následek vyšší zisky podniků, a tedy i nárůst akciových kursů. Co se ale přesně skrývá pod pojmem růst HDP?
Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis

Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

Existují dvě definice HDP. Podle jedné z nich je HDP součtem celkového objemu soukromé spotřeby, vládních výdajů, investic soukromých podniků a čistého vývozu. Podle druhé definice (která je ekvivalentní) je hrubý domácí produkt tvořen vyplacenými mzdami, podnikatelskými zisky, odpisy, nepřímými daněmi a čistými úroky. Obě definice podporují instinktivní pocit, že „růst HDP je, když se máme dobře“.

Ale na druhé straně tyto de-finice rovněž vypovídají o tom, že jde do značné míry o umělou veličinu, která vyjadřuje kvantitu, nikoli kvalitu. Mechanické srovnávání HDP mezi různými zeměmi nebo obdobími proto může sklouznout do silně demagogických pozic. Velikost soukromé spotřeby v rámci HDP neprozrazuje absolutně nic o tom, jakým způsobem lidé utrácejí své peníze a jaký užitek z toho mají.

Přinese TV Nova zisk i českým investorům?
Více ZDE

Mezi slavné omyly americké zpravodajské služby CIA například patřilo srovnání HDP bývalých dvou německých států v 80. letech. Analytikové CIA došli k názoru, že životní úroveň ve východním a západním Německu se příliš neliší – například počtem automobilů na sto obyvatel byly prý oba státy téměř rovnocenné. Jenomže CIA zapomněla na to, že v komunistické části Německa jezdily smrduté trabanty (na které se navíc mnoho let čekalo v pořadníku), kdežto Západ se vozil v mercedesech, oplech nebo alespoň ve volkswagenech. Analytik, který tuto zprávu připravoval, zřejmě seděl u psacího stolu kdesi v centrále CIA v Langley a trabanta v životě neviděl. Díky této chybě ve výpočtech HDP zastihl revoluční podzim 1989 západní zpravodajské služby naprosto nepřipravené.

Hodnotit skutečný užitek soukromé spotřeby je obtížné

Přestavba domu zničeného povodní přispěje k růstu ekonomiky celkem slušnou částkou, i když výsledkem je stejný dům, jaký stál před povodní. Přestože se náš celkový užitek nemění, HDP roste. Hodnocení skutečného přínosu investic je ještě obtížnější. Investice do výstavby nové ocelárny zvýší HDP velmi výrazně. Zůstává tu ovšem otázka, zda investované prostředky byly vynaloženy vskutku účelně a efektivně. Nadbytečné kapacity oceláren ve východní Evropě svědčí o tom, že plánované socialistické ekonomiky nedokázaly rozvíjet strukturu HDP podle potřeb trhu. Ani tržní hospodářství ovšem není dokonalé. Ukázkovým příkladem jsou nadbytečné kapacity oceláren a automobilek z konce 90. let 20. století v Jižní Koreji.

HDP lze rovněž zvýšit prostřednictvím vládních výdajů. Nijak zvlášť přitom nezáleží na tom, na co jsou tyto výdaje určeny. Mimořádně dobře se v tomto směru osvědčily války. Nikdy nerostl hrubý domácí produkt Velké Británie tak rychle jako v roce 1917, kdy poskočil o více než 26 %. Svůj podíl na tom měl zajisté vynález tanku, strojní pušky a bojových otravných plynů. Rok 1940, kdy se odehrávala bitva o Anglii, přinesl rovněž 26% růst HDP, a to především díky usilovné výrobě hurricanů a spitfirů. Není ovšem třeba zdůrazňovat, že válčit kvůli růstu hrubého domácího produktu by bylo poněkud samoúčelné – tím spíše, že tak vysoký růst HDP není přirozený. Cenou za nepřiměřeně vysoký růst je inflace, následná hluboká deprese, nezaměstnanost, anebo všechno dohromady.

Je jasné, že výnosy cenných papírů (zejména akcií) jsou do značné míry určeny vývojem hrubého domácího produktu – už jen z toho důvodu, že součástí HDP jsou také zisky podniků. Kolem vzájemného vztahu HDP a cen akcií však panuje řada nejasností, a to nejen mezi laiky.

Výběr fondu se konečně zjednoduší.
Čtěte ZDE.

Jednou ze zajímavých otázek je, zda výnosy cenných papírů (především akcií) mohou dlouhodobě převyšovat tempo růstu ekonomiky. Odpověď je kladná: výnosy akcií skutečně mohou v dlouhodobém horizontu významně překonávat rychlost hospodářského růstu. Svědčí o tom například historie americké ekonomiky a kapitálového trhu. Zatímco v období 1959 až 1996 se hrubý domácí produkt USA ztrojnásobil, reálné akciové výnosy vyšplhaly na téměř osminásobek (a to nebereme v úvahu rekordní výnosy ame-rických akcií z let 1997 až 1999). V dlouhém období (1870 až 1996) vzros-tl reálný HDP dvěstěkrát, avšak reálná hodnota akciového trhu (včetně re-investovaných dividend) stoupla 2500krát. Odpovídá to průměrnému reál-nému výnosu ve výši 6,48 % ročně a průměrnému růstu HDP ve výši 4,34 %.

Reálný výnosy až o patnáct let?

K nejvýraznějším poklesům reálných hodnot akcií (kromě Velké krize)  došlo po první světové válce a v polovině sedmdesátých let 20. století v důsledku zvýšené inflace. Tyto jevy, ačkoli měly pouze dočasné trvání, upozorňují na závažnost inflačního rizika. Investor, který by v roce 1971 jednorázově umístil na americký akciový trh větší sumu peněz, by se dočkal kladných reálných výnosů až o patnáct let později. Také tato zkušenost vedla americký Federální rezervní systém k přijetí zásadové a přísné protiinflační politiky. Proto je rozumné dlouhodobě očekávat akciové výnosy výrazně nad úrovní růstu HDP. To platí alespoň pro USA a další vyspělé země s nezávislými centrálními bankami. U ostatních zemí jsou očekávané výnosy mnohem méně jisté.

Jelikož jednou ze složek HDP jsou také podnikové zisky, mohli bychom být v pokušení formulovat hypotézu, že vývoj akciových indexů by měl víceméně kopírovat vývoj ekonomiky. Jaké je však naše překvapení, když zjistíme, že opak je pravdou! Obrázek na další straně ukazuje souvislost ročních změn HDP a následných reálných výnosů amerického akciového indexu. Zřetelně ukazuje, že ve sledovaném období žádná krátkodobá souvislost mezi těmito veličinami neexistovala.

Ani kdybychom počítali souvislost mezi změnami HDP a reálnými výnosy akciových indexů v témže roce, nedospěli bychom k ničemu, co by připomínalo jakýkoli rozumný vztah. Mezi oběma veličinami dokonce existuje záporná korelace (byť statisticky nevýznamná), která je v příkrém rozporu s tím, co bychom intuitivně očekávali. Ani kdybychom počítali souvislost HDP a reálných akciových výnosů v jiném období (například v minulém století), nedobrali bychom se rozumného výsledku.

Proč je vzájemná závislost HDP a akciových výnosů tak chabá, když podle ekonomické logiky by naopak měla být velmi výrazná? Příčinou je statistické chování akciových indexů a růstu ekonomiky. V obou případech hraje zásadní roli dlouhodobý růstový trend, se kterým se sčítají vlivy krátkodobých výkyvů. Tyto krátkodobé fluktuace jsou v zásadě nepředvídatelné a nemají velký význam ani pro vývoj ekonomiky, ani pro dlouhodobé výnosy akciového trhu.

Krátkodobé výkyvy růstu HDP a akciových kursů nemají praktický význam

Pokud vývoj HDP a vývoj akciových indexů očistíme od dlouhodobého trendu, zbudou právě tyto náhodné nepodstatné výkyvy. Počítáme-li jejich vzájemnou korelaci, můžeme snadno dojít k libovolným náhodným hodnotám. Je však velmi užitečné vědět, že krátkodobé výkyvy růstu HDP a akciových kursů nemají žádný praktický význam. Analytici a investoři však přesto obvykle věnují 99 % pozornosti těmto výkyvům, které mají pro reálnou ekonomiku méně než 1% význam. Bylo by však bohužel předčasné hovořit o tom, že dlouhodobé výnosy jsou jednoduše přímo úměrné dlouhodobým ekonomickým trendům.

Kladný fundamentální vztah mezi růstem hospodářství a růstem akcií samozřejmě existuje – hovoří pro něj už fakt, že nikde na světě neexistuje prosperující ekonomika, která by neměla kapitálový trh (včetně například Islandu). Nelze se však spoléhat na nějaké jednoduché pravidlo či elegantní matematický model, který by vztah mezi výnosy akcií a růstem ekonomiky dokázal objasnit.

Slavný filozof 19. století Friedrich Nietzsche napsal: „Je jasno, proti čemu bojuji – je to ekonomický optimismus: jako by se vzrůstajícími náklady všech musel také vzrůstat užitek všech.“ Hovoříme-li o růstu HDP, měli bychom si vzpomenout na Nietzscheho a vzít v úvahu, jakými složkami je tento růst tažen a jaký je jejich skutečný význam. A měli bychom si vzpomenout i na východoněmecké trabanty a omyly CIA.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi

Finanční matematika pro každého, 5.vydání


 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Ilustrační snímek
Pět rad, jak nenaletět, když se vydáte do velkého světa investic

Chcete začít investovat, zhodnotit své úspory. Specialista investičních produktů UniCredit Bank Stanislav Hamerník poradí, jak první cestu na burzu zvládnout...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.