Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Někteří bankrotáři pokoušejí moji trpělivost, říká insolvenční správce

aktualizováno 
Advokát Jan Malý už čtyři roky dohlíží na to, aby bankrotáři, které má na starost, ustáli oddlužení. „Mnozí se dostávají do finančních potíží kvůli své lehkovážnosti a neschopnosti myslet do budoucna,“ říká. Na některé bankrotáře musí být přísný, protože chytračí, aby věřitelům nemuseli moc vracet.

„Pozice insolvenčního správce musí být nestranná,“ říká Jan Malý. | foto:  František Vlček, MAFRA

Jako insolvenční správce pracuje Jan Malý od roku 2010. S jednotlivými dlužníky se setkává v okamžiku, kdy požádají soud, aby jim povolil vyhlásit osobní bankrot. Nahlíží do osudů lidí, kteří nasekali dluhy, a zjišťuje, zda a kolik budou schopni věřitelům vrátit.

Jan Malý (1977)

  • Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Advokátem je od roku 2004, insolvenčním správcem od roku 2010.
  • Specializuje se na obchodní, občanské, insolvenční a trestní právo.
  • Je advokátem kanceláře Hartman, Jelínek, Fráňa a partneři a společníkem veřejné obchodní společnosti VPI Cz, která se zaměřuje na insolvenci.

Pak doporučí soudu, zda řešit jejich případ splátkovým kalendářem, prodejem domu, bytu či dalšího majetku, nebo kombinací těchto variant. A může vyslovit i tvrdý názor, že se dlužník snaží zbavit dluhů nepoctivě.

Kolik bankrotářů máte na starosti a podařilo se již některým oddlužit?
Jsem insolvenčním správcem více než 220 oddluženců. I když oddlužovací proces trvá pět let, ve čtyřech případech bylo již oddlužení ukončeno. V jednom případě ho ukončila smrt bankrotáře, ve třech případech tím, že došlo k úhradě 100 procent dluhu.

Jak to prožívají ti, kterým se již podařilo oddlužit?
Není to tak, že by začali okamžitě jásat, jako když proběhnou cílovou páskou. Připravují se na to postupně. Jsou samozřejmě rádi, že je to za nimi. Je to jejich vnitřní úleva, že jejich život začne být normálnější a lepší. Tím můj úkol končí.

Je to pro ně i tak trochu zmoudření?
To doufám. Ale ukáže až čas a budoucí statistiky, kolik lidí, kteří prošli oddlužením, se dostane znovu do potíží a skončí v exekuci.

Fotogalerie

Jsou mezi dlužníky takoví, kteří se dostávají do potíží pro svou nerozvážnost?
Těch lidí je řada. Setkávám se také s problémem, že se dlužníci dostávají do potíží mimo jiné i kvůli „poradcům na oddlužení“. Za poměrně vysoké peníze přesahující částku 10 tisíc korun si u nich nechají sepsat insolvenční návrh na oddlužení. Tito „poradci“ k tomu většinou nemívají oprávnění a ve snaze vydělat zatajují dlužníkům velké množství důležitých informací. Když se s takovými oddluženci setkám, abych zjistil jejich majetkové poměry, jsou zděšeni a v šoku, že přijdou o byt, že jim to poradce neřekl. Říkají, že je poradce přesvědčoval, že stačí, když během pěti let splatí jen 30 procent dluhu a vše tím pro ně končí. Vůbec přitom netuší, že když vlastní byt, ten bude s vysokou pravděpodobností zpeněžen.

Stává se, že někteří lidé chytračí a snaží se dělat ze sebe chudáky?
Ano stává, jde o případy takzvaného nepoctivého záměru. Typicky jde o jednání, kdy se dlužník těsně před podáním návrhu na oddlužení zbaví svého majetku tím, že například rodinný dům daruje rodinnému příslušníkovi. Pak podá insolvenční návrh a počítá s tím, že se oddluží splátkovým kalendářem. Tento nepoctivý záměr je však zákonným důvodem k tomu, aby soud poslal takového dlužníka do konkurzu.

Jak časté jsou takové případy?
V mé správě takto skončilo zhruba pět procent oddluženců. V některých případech se dopustili nepoctivého záměru i v průběhu již povoleného oddlužení.

Co dalšího dlužníci zkouší, aby vyzráli na dluhy a svým věřitelům nemuseli moc vracet?
Někteří chytračí třeba tak, že se dohodnou se zaměstnavatelem, ať dostávají oficiálně nižší plat, aby měli nižší srážky na splátkový kalendář a další peníze pak brali načerno. Pokud toto zjistíme, jde rovněž o nepoctivý záměr, což je důvod pro zrušení oddlužení a vyhlášení konkurzu.

Jak se na takové chytráky přijde?
Takové případy se neutají. Oddluženci nebývají předvídaví, jsou sice v oddlužení, ale najednou je vidíte jet novým autem, nebo si domů pořídí řadu nových drahých věcí. Potřeba prezentovat se před známými je pro ně silnější než si dávat pozor.

Kvůli čemu se většina lidí, které máte na starost, dostala do dluhů?
Drtivá většina případů je o tom, že si neuváženě nabírali spotřebitelské úvěry. Peníze si půjčovali většinou na úhradu soukromých potřeb, na vybavení domácnosti, zahraniční dovolenou i na úhradu dřívějších dluhů, které nebyli schopni splácet.

Jak velké dluhy dokázali někteří nasekat?
Většinou se tyto dluhy pohybují od 300 tisíc do jednoho milionu korun. Ale setkávám se i s dluhy v rozpětí 1,5 až 1,8 milionu korun. Větší dluhy v zásadě u oddlužení nepřicházejí v úvahu, protože je nelze objektivně splácet, pokud dlužník nemá extrémně vysoký příjem, což se nestává.

Který případ vás vzal za srdce?
Byl to případ, kdy jsem se stal insolvenčním správcem starších manželů. Udělali chybu, že jako ručitelé převzali závazky za svého vnuka. Když vnuk dluhy nesplácel, museli byt, ve kterém žili celý život, prodat a ve svých 75 letech se vystěhovat.

Jak jsou na tom nyní?
K úhradě velké části dluhů došlo právě prodejem bytu. Zbývající nedoplatky teď hradí ze svého důchodu.

Za některými dluhy jsou velmi složité osudy lidí. Který další příběh vás lidsky zasáhl?
Je to případ 50leté ženy, která se snaží vzorně starat o své tři děti. Nemá ale příliš výdělečnou práci a dva otcové jejích dětí se příliš nesnaží plnit svou vyživovací povinnost. Objektivně neměla dost peněz na to, aby své děti uživila, situace byla pro ni velmi těžce zvladatelná, proto si brala půjčky na běžné živobytí. Nakonec skončila v oddlužení. Na počátku to bylo velmi hraniční. Věřím ale, že její případ bude mít dobrý konec. Jedno z dětí ukončilo střední školu, začalo si vydělávat, takže to rodině výrazně pomohlo.

Režim oddlužení je poměrně přísný. S jakými potížemi se bankrotáři nejčastěji potýkají?
Se ztrátou zaměstnání. Druhý problém je, že začnou vytvářet nové dluhy poté, kdy jim soud povolí vyhlásit úpadek.

Jak postupujete, když zjistíte, že má oddluženec potíže?
Co tři měsíce podávám krajskému soudu zprávu, jak každý hradí. Když je oddluženec v problémech a přestane platit, vidím to okamžitě, protože na účet nepřijde předepsaná částka. Soud si pak ode mě vyžádá stanovisko, proč tomu tak je. Zpravidla zjišťuji, že jde o ztrátu zaměstnání. V takovém případě může dlužník dostat odklad splátek na několik měsíců, aby si sehnal novou práci. Když se mu to nepodaří, skončí v konkurzu. Ztráta zaměstnání není zákonným důvodem pro odpuštění závazků.

Jak dlouhý odklad může bankrotář dostat na hledání nové práce?
Lidé, kteří přijdou o práci nezaviněně, dostávají lhůtu v řádu několika měsíců. Třeba jedné z mých oddluženkyň povolil soud přerušit splátkový kalendář na čtyři měsíce. Během té doby byla velmi aktivní, práci se jí podařilo najít, takže mohla v oddlužení pokračovat.

A co když přijde bankrotář o práci vlastní vinou?
I to se stává. Měli jsem případ, kdy oddluženec porušoval pracovní kázeň a měl neomluvené absence. Byl to muž středního věku, typ člověka, který je přesvědčený o své pravdě a o tom, že mu okolní svět křivdí. V takovém případě je soud tvrdší, dává kratší lhůtu na hledání nové práce než těm, kteří přijdou o práci nezaviněně.

Je vám některých bankrotářů líto?
Upřímně řečeno, lítost si insolvenční správce nemůže dovolit. Pozice insolvenčního správce musí být nestranná, není advokátem oddluženců. Může jim být nápomocen při hledání východiska z problematické situace, která je může potkat. Nicméně nemůže být tím, kdo hledá cesty, jak přelstít systém a nadržovat dlužníkovi. Musíte být objektivní a nikdy nesmíte přejít do pozice obhájce dlužníků. Proto si nemůžete dovolit lítost.

Když se podíváte na věkovou strukturu bankrotářů, jsou odpovědnější ti mladší, středního věku, nebo ti nejstarší?
Vůbec v tom není žádný rozdíl. Možná si jen ti mladí berou spotřebitelské úvěry na něco jiného než ti starší. Někdy mi připadá, že se lehkovážným musí člověk narodit, nebo tak být vychován, protože dlužníci to v sobě mají. A možná až životní zkušenost některé naučí být obezřetnější.

Dokázal vás některý bankrotář naštvat?
Setkal jsem se s případem, kdy mi oddluženec řekl, že by potřeboval odročit jednání, protože jede na dovolenou do Řecka. To ve mně vyvolalo velmi negativní emoce. Mou výtku si ale vzal k srdci, dovolenou zrušil a své dluhy splácí nyní příkladně. Zahraniční dovolená je luxusem, který si dlužník nemá co dovolovat. V reálu je to několik desítek tisíc korun, které by měl vrátit věřitelům. Někteří oddluženci si také myslí, že když jednou požádají o pomoc, aby došlo k přerušení splátek, tak to mohou zkoušet opakovaně. Vymýšlejí si nejrůznější příběhy, třeba že jim právě někdo ukradl peněženku s celou výplatou.

Když se setkáváte s nejrůznějšími případy, přehodnotil jste vztah k penězům a lidem?
Těch více než 200 případů insolvenčních řízení je pro mě poučením. Šedá je teorie, zelený je strom života. Žádný zákon, ani ten insolvenční, nedokáže pokrýt široké spektrum toho, co přinese život. Když zkoumáte případ v jeho jednotlivostech, mnohdy zjišťujete, co je a není morální, co je a není správné, ať už vůči věřitelům, nebo dlužníkům. Poučil jsem se v tom, že lidé jsou různí. Všichni mají na nějakém počátku zájem jít do oddlužení, ale každý k tomu má možná jiné impulzy a jiné důvody. Někteří skutečně chtějí splatit své dluhy co možná nejvíce a stydí se za ně. Ale jsou lidé, kteří jen slyšeli, že tímto způsobem mohou dluhy obejít a tak tomu i přistupují a pokoušejí trpělivost insolvenčního soudu a insolvenčního správce. Ale insolvenční řízení v drtivé většině probíhá tak, že i trpělivost má své hranice.

Oddlužení na FINmarket.cz

Nechte si poradit, jak se legálně snížit dluh o 70% a ochránit se před  exekutory oddlužením.

Kalkulačka Oddlužení

Fakta:

  • S žádostí o oddlužení se může na soud obrátit kdokoli, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň 30 procent dluhů.
  • Pokud se oddlužení řeší splátkovým kalendářem, splácí dlužník své závazky pět let, tedy 60 měsíců. V tomto období je mu pravidelně strhávána část mzdy.
  • Často se stává, že dlužník za pět let nakonec uhradí 50, 70, nebo i 100 procent závazků.
  • Pokud dlužník vlastní nemovitý nebo jiný hodnotný majetek, oddlužení je zpravidla řešeno prodejem majetku, případně kombinací se splátkovým kalendářem.
  • Manželé mohou návrh na oddlužení podat každý sám, podmínky pro jeho splnění se pak posuzují u každého samostatně. Existuje však možnost podat návrh společně.
  • V roce 2013 požádalo o oddlužení 30 029 osob, povolení bylo uděleno ve 22 043 případech.
Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.