Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezaměstnanost lze řešit. Nejohroženější jsou mladí, říká odborník

aktualizováno 
Bez práce je rekordní počet lidí. Mnozí včetně mladých narážejí na odmítání, i když jsou v hledání nového místa velmi aktivní. "Existují řešení, jak to zvrátit," říká Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

"Měly by existovat pobídky pro zaměstnavatele, například daňové úlevy, pokud budou nabírat do praxe studenty ze škol," říká Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Práci hledá 630 tisíc lidí. Když se podíváte na strukturu nezaměstnaných, kde vidíte velmi vážný problém?
Hlavní problém vidím v tom, že se léta neřeší zlepšování podnikatelského prostředí a změny ve školství. Předchozí vlády zanedbaly všechny věci a nevytvořily takové podmínky, které by snížily nezaměstnanost. Škrty nelze zlepšit ekonomiku a zvýšit zaměstnanost. Teď se to projevuje zpětně a natvrdo.

Jan Wiesner

  • Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
  • Konfederace zastupuje 23 tisíc členských subjektů s více než 982 000 zaměstnanci.
  • Reprezentuje sedm zaměstnavatelských svazů z oblasti stavebnictví, textilního průmyslu, malého a středního podnikání, družstevnictví, zemědělství, důlního a naftového průmyslu, dřevozpracujícího průmyslu, školství, zdravotnictví, kultury a sociálních služeb.

Bez práce je stále víc absolventů škol, nyní zhruba 39 tisíc. To, že nemohou získat pracovní uplatnění je podle mého názoru horší, než pro nezaměstnané v předdůchodovém věku. Jednak proto, že když po škole nezískají pracovní návyky a rok či dva nic nedělají, má to vliv na další vývoj jejich pracovní kariéry. Druhý dopad je finanční. Mladí lidé potřebují založit rodinu, zajistit si bydlení a vybavit se pro život. Když jim peníze chybí, je to pro ně náročnější, než pro ty, kteří přijdou o práci pár let před důchodem a jsou již do určité míry zabezpečeni předchozí prací.

Proč zaměstnavatelé nemají o mladé zájem, není to tak trochu diskriminace?
Má to širší souvislost. Souvisí to i se strukturou našeho školství. Školské osnovy jsou u nás špatné. Školy neučí studenty tak, aby poznávali praxi, aby se po škole rychle adaptovali na pracovní život. Samozřejmě, že mají vinu i zaměstnavatelé. Měli by být daleko aktivnější v tom, aby spolupracovali se školami s určitým zaměřením. Měli by si vybírat dobré studenty a již během jejich studia s nimi uzavírat dohody, podporovat je třeba i formou stipendia a umožňovat, aby během studia získávali u nich praxi.

To znamená, že škola by měla mladým lidem poskytnout vědomosti i praktické dovednosti?
Ano, dříve to tak bylo. Na školách získávali žáci i praktické dovednosti. Na středních školách a průmyslovkách docházeli studenti na praxe do některých fabrik a podniků, aby získali praktické zkušenosti. To všechno vymizelo. Léta se snažíme prosazovat, aby se znovu kladl důraz na technické vzdělávání a na to aby již děti od základních škol měly styk s praxí, nebo se o ní dozvídali. Školství by mělo odrážet potřeby trhu práce, být v symbióze s potřebami zaměstnavatelů. Na druhou stranu by měly existovat pobídky pro zaměstnavatele, například daňové úlevy, pokud budou nabírat do praxe studenty ze škol. Protože to není zadarmo, někdo se studentům musí věnovat.

Nepřehlédněte

Důchodový věk se výrazně oddaluje, prakticky však neexistuje koncepce, jak vytvářet pracovní místa i pro starší generaci. Nebo se již nějaká rodí?
Takové koncepce se rodí, ale zatím není nic dotažené a uzákoněné. Samozřejmě, že různé profese jsou různě fyzicky i psychicky náročné a je třeba to nějakým způsobem řešit. Řada lidí v zemědělství, lesnictví, hornictví a dalších činnostech nebude schopná zvládnout své zaměstnání do 70 let. Řešení se musí připravit, například formou rekvalifikací, někde i možností předčasného odchodu do důchodu, možností si na předčasný důchod naspořit, což by měl důchodový systém umožňovat. Existovat by měly i podmínky pro zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přispívali na spoření a oni tak měli možnost odejít do předčasné penze.

Pro řadu zaměstnavatelů jsou dnes staří ti, kterým je přes padesát let.
Souvisí to s tím, že se u nás hodně podceňuje celoživotní vzdělávání. I když jsme již řadu let v evropských strukturách, kde se lidé musejí v určitých činnostech neustále vzdělávat a své znalosti rozšiřovat, u nás je vzdělávání na slabé úrovni. Doba, technologie a technika jdou dnes obrovsky dopředu, pokud zůstane například žena dva nebo tři roky na rodičovské dovolené, na pracovním trhu se pak velmi těžce chytá. Potřebuje rekvalifikaci, aby se doučila vše nové. To je u nás podceňováno – jak z hlediska státu, tak i zaměstnavatelů. A malý zájem je i ze strany samotných zaměstnanců. I starší musí chtít, nikdo z nás by neměl říkat: "Co už umím, s tím vydržím až do penze." Ta chuť musí být. Ve vyspělých ekonomikách je to jinak, s celoživotním vzdělávání zde musejí počítat zaměstnanci všech věkových kategorií.

Nesouhlasíte s obnovením slevy na dani pro pracující důchodce. Proč by je neměl stát stimulovat, aby si přilepšili ke starobní penzi?
Myslím, si, že u pracujících důchodců není sleva na dani tak důležitá. Daňové úlevy, nebo jiná zvýhodnění pro jejich zaměstnávání, by měli získávat mladí lidé v produktivním věku, protože u důchodců, kteří již pobírají důchod, to není tak citlivá otázka. Stát asi zatím nemůže podporovat všechny bez rozdílu, protože na to musejí být v rozpočtu peníze. I když se v určitých činnostech bez důchodců neobejdeme, v tomto ohledu by měli dostávat přednost mladí a především absolventi škol.

Není to ale diskriminace vůči důchodcům, kteří mají energii podnikat a umí si vytvořit vlastní pracovní místo? Proč měřit i těm stejným metrem?
To je něco jiného. Je třeba rozlišovat pracující důchodce-zaměstnance a ty, kteří podnikají ve službách, řemeslech a dalších činnostech. OSVČ je třeba podporovat, včetně těch, kteří zaměstnávají další lidi a podporují ekonomiku.

Je česká pracovní síla levná nebo drahá?
Myslím, že dnes již levná není, když se podíváte na vývoj průměrných platů, výdělky jdou dopředu. V porovnání na západ od našich hranic se to však zdaleka nesrovnává, pro ty jsme stále levnou pracovní silou.

V mnohých firmách je běžné, že se navyšují cíle a požadují stále vyšší výkony. Když se zaměstnance ozve, že by měl za vyšší výkon dostat přidáno, je mu naznačeno, že ho nikdo nedrží. Jak se díváte na tento problém?
Myslím, že je to ve špatné personální politice. Každý rozumný zaměstnavatel si dobré lidi drží a nepustí je. A těm by měl dávat i podmínky pro vzdělávání a k odbornému růstu. Pokud vím, zaměstnavatelé, které zaštiťujeme, si cení odborníků a dobrých pracovníků. I v současné době, kdy je méně práce, každý pustí nejprve ty, kteří nemají takovou kvalifikaci.

Může se hodit

Najděte si práci, která vás bude bavit na jobDNES.cz.

Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisemVygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz.

Bez práce jsou však i dobří odborníci a perspektivní lidé. Přesto nemohou práci najít, i když ji velmi aktivně hledají.
Nedostatek práce je kvůli špatné koncepci předchozích vlád. Vezměme si třeba stavebnictví. I když je v rozpočtu dostatek peněz na dopravní infrastrukturu v řádu několika desítek miliard, tyto prostředky se nedají vyčerpat, protože nic není připraveno. Stavebnictví je tak v obrovském útlumu, což má dopad i na další činnosti, které s výstavbou souvisejí. To nejde změnit za půl roku, ani za rok, příprava stavby trvá delší dobu. Mám nyní v gesci stavebnictví a chodím na jednání tripartity v Hradeckém a Pardubickém kraji, doteď zde nejsou připravena propojení dálnic na Polsko, Náchod a Olomouc. Mluví se o tom 20 let, ale stále nejsou vykoupené všechny pozemky. To jsou hrubé chyby, které způsobují kolaps ve stavebnictví a mají dopad na nezaměstnanost.

Nová vláda teď chystá určité řešení, jak snížit nezaměstnanost. Má se týkat sociálně potřebných zaměstnanců a jejich dočasného osvobození od plateb na sociální pojištění. Konkrétně by mělo jít o zaměstnávání absolventů škol, žen po mateřské a generace 50plus, kteří skončili na pracovním úřadě. Je to koncepční řešení?
Myslím, že ano, je to krok dobrým směrem. Jde ale o to, jak se vše nakonec uskuteční. Velmi podstatný je totiž samotný systém zaměstnávání.

Co tím myslíte?
Léta dělají naše úřady práce pouhou základní evidenci a ještě k tomu špatně. Evidují volná pracovní místa a potřebné lidi, probíhají rekvalifikace, aniž by pak mnozí rekvalifikovaní našli nové zaměstnání. To není koncepční, pouze to stojí velké peníze a lidé zůstávají na dlažbě. Myslím, že by se k problému nezaměstnanosti mělo přistupovat systematicky.

Jak konkrétně?
V Rakousku funguje například systém, že zaměstnanec úřadu práce má na starost určitou skupinu významných podniků a podnikatelů. Dochází do těchto firem na porady vedení a díky tomu ví, co konkrétní firma potřebuje a co bude potřebovat v budoucnu. Ve vzájemné spolupráci se pak připravují i rekvalifikace pro konkrétní potřebné profese.

Snažíte se prosadit něco takového i u nás?
Ano, projekt, který umožní vyhledávat nové pracovní příležitosti a možnosti rekvalifikace se u nás již rozbíhá. Spolupracují na něm Škoda Auto Mladá Boleslav, Svaz průmyslu, Hospodářská komora, naše Konfederace a Krajský úřad v Pardubicích. Jde o propojení zaměstnavatelů, úřadu práce, odborů a dalších odborníků, tak aby byla povědomost, co je v kraji potřeba, jaké nové pracovní příležitosti vzniknou, kolik lidí je v konkrétních oborech možné zaměstnat a v předstihu rekvalifikovat. To nejde dělat od stolu. A chce to i propojení směrem na ministerstva včetně ministerstva školství.

Přišli jste již někdy o místo a skončili na úřadu práce?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 14. března 2014. Anketa je uzavřena.

Již ano 1418
Zatím ne 670
Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.