František Dostálek je ženatý a má syna a dceru. Ve volném čase jezdí na kole, na běžkách, je vášnivý turista a velmi rád chodí do divadla.
Jaký okamžik nastartoval vaši kariéru?
Bylo to náhodné setkání s bývalým kolegou z vysoké a jeho přítelem Honzou Žůrkem v listopadu 1989. V prosinci 1990 jsme se dostali do kontaktu s KPMG Německo a poté opustili svá zaměstnání. V květnu 1990 jsme vlastnoručně vyčistili a upravili tři místnosti v prostorách bývalého Prago-Unionu na Václavském náměstí, v červnu spustili fax a počítač a začali fungovat jako československá pobočka této firmy.
Jaké největší chyby v práci jste se dopustil?
Mezi ty větší řadím situace, kdy jsem odložil některá obtížná a konfliktní rozhodnutí v liché naději, že se věci podaří vyřešit jinak. Takový odklad se pak obvykle vymstí.
Váš největší konflikt v zaměstnání?
Práce u nás má týmový charakter a konflikty se řeší diskusí, která je sice někdy vzrušená, ale jejím cílem je najít řešení.
Kolik hodin denně pracujete?
Dvanáct až třináct hodin.
Co budete dělat za pět let?
Tuto otázku si také občas kladu, protože v té době překročím věkovou hranici pro partnera KPMG. Asi se budu věnovat více svým koníčkům, které silně zanedbávám. Ale předpokládám, že uplatním své zkušenosti a občas poskytnu nějakou užitečnou radu.
Jakou radu byste dal tomu, kdo právě začíná svou kariéru?
Chtějte dosáhnout zdánlivě nemožných cílů, abyste dosáhli těch možných. Ale přitom nezapomínejte, že to jediné cenné, co vám nakonec zůstane, jsou přátelské vztahy s ostatními lidmi.
 |
