Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je dobré se penzijně připojistit?

  8:47aktualizováno  8:47
Bezesporu dojdeme ke shodě v tom, co už naznačily odpovědi lidí, kterým tato otázka byla položena: Připojišťujeme se jednak proto, abychom měli na stáří vlastní úspory, jednak proto, že chceme své peníze zhodnocovat, říkají obvykle. Zdánlivě banální otázka, která má spoustu dobrých, avšak nikoliv vždy optimálních odpovědí. V čem je zvláštnost penzijního připojištění od ostatních forem spoření?

Ale ani jedno, ani druhé přece není exkluzivní výsadou jen penzijního připojištění! K vysokým úsporám se dnes člověk může dostat třeba cestou pravidelného spoření „do slamníku“ (ovšem jen tehdy, když si nebude příliš všímat inflace), k ještě vyšším cestou pravidelných úložek na bankovním kontu či spořením ve spořitelně, nemluvě o stavebním spoření či o nákupu akcií (ovšem jen titulů, jejichž kursy porostou), ale také nemovitostí (ovšem zas jen těch, které budou mít v čase, který bude pro mne důležitý, ještě nějakou hodnotu) a podobně.

Příkladů je jistě povícero – ale všimněme si, že penzijní připojištění je přece jen trochu odlišnou metodou, jak se k cíli dostat.

Co je pro ně charakteristické, a proč je vlastně dobré mít včas uzavřenou smlouvu?

Penzijní připojištění ve víru změn.
Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

Zaprvé: jde v zásadě o velice dlouhodobou, přesněji řečeno s ohledem na dobu trvání penzijního připojištění až generační záležitost, kdy – zejména odpovědný – člověk získává jistotu, že přemýšlí s potřebným předstihem o své budoucnosti. Smyslem penzijního připojištění je postupně, po poměrně malých částkách příspěvků nahromadit na osobním účtu v době, kdy člověk končí s aktivní pracovní činností a přestává mít příjem ze zaměstnání (či obecně z jakékoliv významné výdělečné činnosti), určitý osobní kapitál.

Kdy jindy si ho vytvářet právě tímto bezpečným a poměrně nenáročným způsobem než v době, kdy člověk vydělává a má možnost volby, jak s příjmy naloží. Částka, která by měla do úspor směřovat, by měla být vyvážená: na jedné straně by neměla neúnosně zatěžovat běžný rozpočet, na druhé straně zas tak vysoká, aby její následné dlouhodobé odčerpávání garantovalo člověku v období seniorského věku poměrně významnou složku jeho vlastního rozpočtu. To je nesporně první důvod.

Zůstaňme však u něj ještě chvíli a ptejme se, v čem je však zvláštnost připojištění?

Srovnejme to: Jestliže u většiny ostatních způsobů investování (které snad mohou být i krátkodobě výnosnější, ale obvykle o to i rizikovější) je případné nedosažení zamýšlené mety sice krajně nežádoucí a vždy nepříjemné, ale v zásadě se až tak moc neděje: Jestli například někdo i více let investuje své peníze formou nákupu a prodeje akcií či obligací s cílem koupě nového automobilu, a očekávaný výnos se nejen nedostaví, ale jejich finální prodejní ceny dokonce nebudou krýt ani dřívější náklady na jejich pořízení, pak jednoduše koupi vozu odloží a bude dál jezdit ve starém, či koupí ojetinu za přijatelnou cenu v bazaru. Obecněji řečeno: To, zda cíle investování dosaženo bude či nebude, nemá pro člověka v tomto případě snad fatální, doslova existenční důsledky.

U penzijního připojištění je tomu poněkud jinak: Je velká jistota, že občan své úspory – a navýšené díky různým formám státní podpory i podílům na výnosech z hospodaření penzijního fondu – také uvidí a bude si jich moci užívat. To je důvod velmi striktní regulace kapitálového investování.

Dále si ukážeme, k jakým praktickým důsledkům to v případě českého modelu penzijního připojištění vede (na rozdíl třeba od britského či amerického modelu). Penzijní připojištění v tomto směru záměrně nepatří mezi nějaké rizikové investice, naopak: v našem případě to je spíše sázka na jistotu.

Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE.

Zadruhé: příjmy z penzijního připojištění bude člověk nejspíš nezbytně potřebovat, protože budou nízké státní penze. Jak si ukážeme za chvíli, člověku s běžným příjmem by v budoucnu bez přilepšení v podobě pravidelné výplaty dávek z penzijního připojištění hrozilo riziko, že při žití jen ze svého starobního důchodu se jeho příjmová pozice bude nacházet blízko hranice životního minima. Tady proto není alternativa, než se postarat o dodatečný příjem.


Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění


Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění
(2. aktualizované a rozšířené vydání)
"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat
Zákoník práce - úplné znění s výkladem

 

 

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.