Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jen málo zaměstnanců se po dovolené cítí odpočatě, zjistil průzkum

aktualizováno 
Představuje pro vás dovolená jenom odpočinek, nebo si musíte svou nepřítomnost v zaměstnání vlastně napracovat? I to zjišťoval průzkum personálně poradenské společnosti Hays.

Asi třetina zaměstnanců se od pracovního života neoprostí ani ve dnech volna. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zákonných 20 dní dovolené na zotavenou poskytuje 32 procent zaměstnavatelů. Obvyklejší však bývá jeden týden dovolené navíc, tedy 25 dní volna si může užít 62 procent respondentů průzkumu. Objevují se také první organizace, které chtějí zaměstnance motivovat dny volna nad rámec standardu: více než 25 dní ročně nabízí svým pracovníkům 6 procent zaměstnavatelů.

Často se jedná o věrnostní benefit, na který vzniká nárok například po pěti letech práce ve společnosti. Patří sem i tzv. sickdays, obvykle jeden až pět dní ročně, kdy může zaměstnanec zůstat doma, aniž by navštívil lékaře, pokud se necítí dobře.

Dva týdny volna? Výjimečně

Průzkum

  • Na otázky ve výzkumu odpovídalo 300 osob zaměstnaných zejména ve středním managementu a jako odborní specialisté.
  • Z nich 38 procent vede podřízené, 68 procent nemá na starosti řízení zaměstnanců.
  • Uskutečnil se ve druhém čtvrtletí roku 2015.

Zákon stanoví, že zaměstnanec má mít jednou za rok minimálně dva týdny volna vcelku. Ovšem 45 procent dotázaných připouští, že čerpání takto dlouhé dovolené nebývá v jejich společnosti obvyklé. Více než 10 pracovních dní většina zaměstnavatelů poskytuje po domluvě, nicméně zaměstnanci o to žádají spíše výjimečně.

Pozor ale na nevybranou dovolenou. Můžete o ni přijít. Téměř čtvrtina zaměstnavatelů vám při standardní situaci převod dovolené do nového roku totiž neumožní. V 70 % případů je možno převést omezený počet dní, které je třeba dočerpat například v průběhu prvního čtvrtletí. Vzácné je proplacení nevyčerpané dovolené, aniž by k tomu byl zákonný důvod. Převést či proplatit dovolenou si mohou nechat ti, kteří neměli možnost si ji vyčerpat (např. těhotné ženy, matky na mateřské či dlouhodobě nemocní).

Dovolená však není jen o těšení a plánování programu volných dní, jak průzkum potvrdil. Pro 70 procent respondentů je totiž nezbytné se na svou plánovanou nepřítomnost v práci připravit, a zůstávají tedy před ní v práci přesčas. Také návrat z dovolené znamená často větší pracovní nasazení.

Může se hodit

Hledáte novou nebo lepší práci? Vyberte si z aktuálních žhavých pracovních nabídek na jobDNES.cz.

Během nepřítomnosti kolegové vyřizují pouze to nejnutnější a vše ostatní na zaměstnance čeká. Šťastných 13 procent má za sebe zástup, který většinu agendy vyřídí, avšak pouze tři procenta dotázaných uvádějí, že se vracejí k čistému stolu. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných tak zůstávají opět po návratu z dovolené v práci přesčas, protože jejich pracovní záležitosti na ně čekají.

Odpočinek nejistý

Překvapivý může být fakt, že pouze šest procent účastníků průzkumu uvedlo, že se po dovolené cítí odpočatě a do práce se těší. Řada lidí má problém dostat se po dovolené do svého tempa a přivyknout opět pracovnímu procesu, to uvedlo 40 procent zaměstnanců. Stres z pracovních úkolů a čekajících povinností dokáže zkazit návrat z dovolené 32 procentům dotázaných.

Asi třetina zaměstnanců se od pracovního života neoprostí ani ve dnech volna. Buď o dovolené pracují, nebo alespoň kontrolují služební e-maily. Lidé bývají během dovolené k zastižení buď na soukromých, nebo firemních mobilech, případně e-mailech. Pouze devět procent uvedlo, že nebývají k zastižení vůbec.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.