Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je lepší se naučit kritiku přijímat

  10:00aktualizováno  10:00
Desky s podklady se rozlétnou po stole, za který právě dosedl kolega se znechuceným výrazem ve tváři. V horším případě do něčeho ještě kopne nebo něčím mrskne do kouta. Neklamná známka toho, že ho šéf právě za něco "setřel". Tahle reakce na kritiku však není dobrá.

Drtivá většina lidí je přesvědčena, že svou práci dělá dobře, a tudíž bez jakýchkoli pochybení. Každou výtku proto přijímají s jistou dávkou překvapení, nelibosti a podle nátury a okolností na ni reagují. Zvláště mladší pracovníci, kteří teprve sbírají zkušenosti, jsou často přesvědčeni, že nic nezkazili. Odhlédneme-li od věku a délky praxe, lze reakce pracovníků na kritiku v zásadě rozdělit do tří skupin: rezolutní odmítnutí, částečné přijmutí a bezvýhradný souhlas s výtkami.

Hlavně zachovat rozvahu

První reakce na kritiku bývá spojována se zvýšeným hlasem, někdy až s hysterií. A neplatí to jen pro ženy. "Vidět rudě a bez přemýšlení ze sebe chrlit, co jim právě

Správné reakce na kritiku

Přemýšlet o tom:

1. zda a proč se případně stala chyba,
2. jak ji co nejrychleji a nejlépe napravit,
3. jestli jsem se na ní podílel,
4. jak se pochybení napříště vyvarovat,
5. kdy bude vhodná příležitost vše šéfovi vysvětlit.
slina přinese na jazyk, dokážou bez větších potíží i muži," říká soukromý psycholog František Mlynář. Podle něj záleží na okolnostech, za nichž kritická slova zazněla, a na tom, nakolik diplomaticky při tom vedoucí postupoval. Častěji se s podobnou odezvou setkají šéfové, kteří nedodrží zásadu nepeskovat nikoho před ostatními kolegy. Provinilec se v takovém případě cítí zahanben dvojnásob: kvůli chybě, jíž se dopustil, a tomu, že se jeho špinavé prádlo pere veřejně. Není pak divu, že kritiku rázně odmítne, ať už je oprávněná, či nikoliv.

Snaží se prostě před kolegy očistit za každou cenu. Rezolutního odmítnutí výtek se může dočkat i vedoucí, který kritická slova vyřkl ihned po zjištění chyby ­ aniž by se zajímal o okolnosti, za jakých se stala. "V návalu vzteku často řekneme něco, co nás může později mrzet," říká psycholožka z brněnské psychologické poradny pro veřejnost Věra Bartáková. Přiklání se k tomu, aby nadřízený se svým kritickým hodnocením raději počkal, až mu horká hlava vychladne. Zásada nereagovat ukvapeně ovšem platí také pro kritizovaného.

Souhlas neznamená pochopení

Pozor ­ bezvýhradný souhlas s výtkami neznamená pro nadřízeného výhru. Podle toho, za jakých okolností a jak hlasitě své odsudky vyřkl, může jít o snahu vyhnout se diskusi s rozčileným šéfem. Pokud se s tím vedoucí spokojí, aniž by chtěl s provinilcem o problému mluvit později, riskuje, že se pracovník dopustí stejn

Jak kritiku sdělovat, aby nedošlo ke zbytečnému konfliktu? Více v přiloženém článku ZDE

ých pochybení opakovaně. Nemusí je totiž vnímat stejně jako on, tudíž asi nepřijde na to, kde a proč chyba vznikla. Kritizovaný může tímto submisivním chováním také maskovat vlastní neschopnost. Myslí si, že když neodporuje, bude u šéfa ve větší oblibě než ten, kdo se s ním často pře. Možný konflikt tím jen oddaluje, stejně tak jeho řešení.

Nejhorší bývá mlčení

To nejhorší, co se však může nadřízenému stát, je, že na své výtky nezaznamená vůbec žádnou odezvu. Kvůli netečnosti kritizovaného se výhrady nadřízeného míjejí účinkem ­ chybí totiž jakákoliv reakce, z níž by bylo možné vyčíst, jak dotyčný na výtky nahlíží. V takovém případě vedoucí přichází o možnost zjistit, zda podřízený rozumí tomu, kde a proč udělal chybu. Těžko pak očekávat, že si dá příště na podobné případy pozor a neudělá ji znovu.

Boduje ten, kdo hledá nápravu

V okamžiku kritiky působí vysvětlování spíše jako výmluva. Poukaz na kolegovo pochybení může být dokonce vnímán jako pouhé žalování. Je dobré uvědomit si, že chyby dělá úplně každý. Když už se stane, že je mu něco vytýkáno, měl by i ten nejambicióznější jedinec postupovat s rozvahou. To znamená nehádat se, nediskutovat, ale zamyslet se nad problémem a snažit se najít co nejrychleji způsob, jak ho odstranit ­ tedy napravit chybu, ať už se jí dopustil kdokoliv. "Čas na vysvětlování se určitě později najde," míní psycholožka Bartáková. Soudný vedoucí pracovník si bude více považovat těch lidí, kteří dokážou situaci vyhodnotit a řešit, než těch, kteří z ústraní přihlížejí, jak z ohně tahá žhavé kaštany někdo jiný.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.