Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je možné vydělat na válce v Iráku?

aktualizováno 
Nikdo si nepřeje, aby došlo k válečnému konfliktu. Politická, stejně jako ekonomická stabilita je vážně narušena, válka bude znamenat pouze náklady a propad růstu HDP nejen v USA, ale i v dalších zemích. Nicméně, existují názory, že v současné situaci je rychlá válka ekonomicky výhodnější než mír. A jak je tomu vždy, i na válce se dá vydělat.

Proč je rychlá válka lepší než další čekání?

Klíčem k pochopení tohoto výroku je jediné slovo – nejistota. V současné době trhy nejvíce svazuje právě nejistota. (Podle Economy.com nejistota ohledně války snížila růst HDP Spojených států o 0,5 procentního bodu od poloviny roku 2002.) Od záhy ukončené války se očekává právě odstranění této nejistoty, což by přineslo obnovení kapitálových výdajů, investic a spotřebitelské důvěry. Cena ropy by poklesla, trhy by zažily oživení. Poptávka tažená spotřebitelskými výdaji a investicemi by znamenala oživení pro slábnoucí ekonomiky, jakými jsou i Francie a Německo.

Pokud se na válku budeme dívat čistě z hlediska ekonomie, můžeme ji přirovnat k jiným šokům, které mají vliv jak na nabídkovou, tak na poptávkovou stranu ekonomiky a způsobují kolísání na kapitálových trzích, v růstu HDP,.... Analýza cyklického vývoje nám poradí, jak se zachovat v době, jakou máme právě před sebou. V každém cyklu existují odvětví, které se chovají shodně s celou ekonomikou a sektory, které jdou naopak proti cyklu. Válka znamená útlum pro leteckou dopravu, cestovní kanceláře, hotely a další služby a naopak nahrává odvětvím zbrojního průmyslu, či technologiím.

krátké prodeje

Ačkoli se doporučuje snížit zastoupení akcií v portfoliu z důvodu možného delšího trvání konfliktu, nic nebrání tomu, přesunout své investice právě do těch sektorů, které během válečných konfliktů (nebo po jejich skončení) rostou. Rizikově agresivnější investoři již spekulují na poklesy různých firem a provádějí , aby mohli profitovat z poklesu ceny akcií společností postižených válkou.

Současnou situaci, pokud by opravdu došlo k válečnému konfliktu, můžeme rozdělit do tří částí. První je současný stav hrozby válečného konfliktu, kde trhy ovládá nejistota. Druhou je samotné období války, které nahrává právě „válečnému průmyslu“. Třetí je poválečné období, ve kterém bude muset dojít k humanitární pomoci a celkové obnově na Středním východě. Světové trhy však budou muset reagovat na další fakt, opět hrozbu, tentokrát z odplaty za útok a z dalších teroristických útoků podobných těm ze září 2001.

Růst akcií v době hrozby války

Zdroj: Fincentrum

Vysvětlivky: RTN = Raytheon: výrobce střel Tomahawk, GE = General Electric, KGC = Kinross Gold (největší pozice fondu CI Gold Stock), S&P 500 = index am. trhu

V období nejistoty se spásnými přístavy stávají zlato a drahé kovy, z čehož profitují společnosti spojené s těžbou zlata a drahých kovů. (Zlato se v současnosti obchoduje okolo 350 $/troyskou unci, což je o 20 % více než před rokem, platina je na svém 23-letém maximu - více...) Fondy, které do těžebních společností zainvestovaly, byly loni v ČR jedny z mála, kde šlo u akciového fondu dosáhnout kladného zisku. Příkladem může být Capital Invest Gold Stock s roční výkonností 5,21 %, za posledních šest měsíců 14,19 %.

Rozvoj technologie, či její masivnější používání zajišťuje hnací sílu pro další společnosti. Jako příklad uveďme výrobce systémů GPS. GPS – global positioning system – byl právě použit ve válce v Perském zálivu v roce 1991 a posléze byl americkou armádou uvolněn i pro civilní použití. Akcie společnosti Trimble, jedna ze tří největších firem, které GPS a přístroje pro satelitní navigaci vyrábí, si připsala za poslední tři měsíce přes 52 %.

Žhavými kandidáty pro válečné portfolio jsou firmy, které se podílejí na vyzbrojení amerických vojáků. Mezi nejznámější patří Lockheed Martin, výrobce letadel F-16 a střel Hillfire, Northrop Grumman, s F-18 a bombardéry B2, dále Raytheon, výrobce známých Tomahawků či Boeing s helikoptérami Apache. Obdobně jako při konfliktu v Perském zálivu v roce 1991 je u těchto akcií možné očekávat růst po zahájení válečného konfliktu.

Jelikož strategie nákupu zbrojních gigantů je všeobecně rozšířená, pro odvážnější investory jsou tu již zmíněné krátké prodeje. Jedním ze sektorů, jenž bude postižen konfliktem bude zajisté mezinárodní letecká doprava, tudíž společnosti jako Lufthansa nebo British Airways očekávají pokles tržeb a zisku, což povede k poklesu akcií. Dále můžeme jmenovat odvětví cestovních kanceláří, hotelů,...

V kontrastu k mezinárodní dopravě by měli zažít boom lokální dopravci. Lidé budou méně cestovat za dovolenou do vzdálených míst, tím více budou využívat služeb menších dopravců a aerolinek. Příkladem může být i v ČR expandující Ryanair (za posledních šest měsíců téměř 32% nárůst cen akcií).

Akcie amerických společností si v České republice můžete bez omezení nakoupit u více brokerů. U fondů budete muset již více hledat, ale např. Lockheed Martin si můžete koupit ve fondech HSBC GIF Global Opportunities Equity A nebo Capital Invest Asset Allocation Mix.

Strategií pro období po válce je nákup společností, které se podílejí na vývoji technologií a systémů pro obranu či zaměřené na bezpečnost a na odvrácení následků biologických a chemických útoků – tedy odvětví biotechnologií, biometriky, zabezpečení dat, komunikace, atd. (Vývoj biotechnologických fondů naleznete ZDE)

tržní kapitalizací

Jako konzervativní strategie v tomto období je brána investice do tzv. defenzivních titulů. Mezi takové můžeme zařadit společnosti s velkou , z odvětví, která nepodléhají přílišným výkyvům – potraviny, utility, služby,... Společnosti jako General Electric, Johnson&Johnson, Coca-Cola nebo farmaceutické firmy Pfitzer či Merck. Portfoliu složenému z farmaceutických firem odpovídá např. Fond farmacie a

Pro informace o podílových fondech navštivte naši specializovanou sekci ZDE

hodnotové (value)

biotechnologie ČP Investu. Fondů s investicemi do velkých společností je pak celá řada, takřka každá společnost nabízí large cap fondy. Tj. fondy zaměřené na společnosti s velkou kapitalizací, u nichž se nesází na výrazný růst cen akcií, ale spíše na dividendovou politiku,...

Úlohou portfolio manažerů je výběr nejlepších investic v jakémkoli čase. Nezáleží na tom, jestli se jedná o mírové či válečné období. V otázce ohledně války v Iráku je stále mnoho neznámých, stejně tak v tom, jak se budou vyvíjet finanční a komoditní trhy. Jsou různé scénáře, různé názory o kolik klesne cena ropy, které odvětví zažije nejrychlejší růst a jaké budou celkové náklady případné války či následného obnovení „rovnováhy“. Měli bychom soustředit veškerou snahu na nalezení nejlepších „válečných“ akcií, nebo se radši soustředit na to, že světovou ekonomiku více drží u dna malé zisky, nedostatek investic a vysoké náklady firem?

Co si myslíte o finančních trzích a nejistotě, která na nich vládne? Je podle vás přijatelné sestavovat „válečné portfolio“? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.