Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je penzijní připojištění bezpečné?

  8:30aktualizováno  8:30
Jak je to vlastně s garancemi peněz, které jsou do penzijního připojištění vkládány? Tak se často ptají nejen účastníci, ale stále častěji i firmy, které se rozhodly svým zaměstnancům na připojištění přispívat. Ptá se také stát, protože v systému je skoro čtvrtina peněz pocházející ze státního rozpočtu.

Protože jde o významný národohospodářský agregát blížící se 40 miliardám korun (pětina celoročního objemu starobních penzí), tak otázky bezpečnosti penzijních fondů skutečně nelze podcenit. Případů, kdy nějaký penzijní fond nebyl schopen dostát svým závazkům, je sice naštěstí málo a vždy šlo o okrajové malé penzijní fondy s řádově stovkami či tisícovkami účastníků, ale tady jde o princip, kdy je úplně lhostejné, zda se ke svým vlastním penězům nedostane zaviněním někoho jeden člověk nebo tisíc lidí.

Dlouhodobý vývoj finančních aktiv v penzijních fondech

Pramen: Asociace penzijních fondů ČR

Protože penzijní připojištění dostalo nový podnět v podobě novely příslušného zákona, je nutné i na otázky jeho bezpečnosti otevřeně odpovídat. Penzijní připojištění si totiž nemůže dovolit luxus, který si už dopřály mnohé banky, spořitelny, pojišťovny, investiční či předtím privatizační fondy nebo naposledy kampeličky, když se nebyly schopny bezezbytku vyrovnat se svými závazky vůči klientům. Fondově pojaté penzijní připojištění je fenomén, který tu musí zůstat jako symbol stability a jistoty pro úspory domácností v opravdu masovém měřítku pro několik příštích desetiletí, má-li být vůbec penzijní reforma průchodná.

Penzijní připojištění je totiž finanční produkt sui generis, který má tudíž nejen specifické podmínky svého provozování, ale také specifické podmínky poskytování záruk jak svým akcionářům, tak účastníkům. Garance jsou do systému penzijního připojištění vloženy ve dvou systémových rovinách:

  • osobní odpovědnosti konkrétních osob či institucí,
  • v systémových bariérách.

Pokud jde o osobní odpovědnost konkrétních lidí, a to většinou ještě 3 roky po skončení funkce, z dikce Obchodního zákoníku mimo jiné plyne:

  1. Povinnost představenstva a dozorčí rady (potažmo managementu, neboť penzijní fondy jsou akciové společnosti a členové těchto orgánů ručí za případnou škodu celým svým majetkem, což dále za určitých podmínek nevylučuje odpovědnost trestní, pokud soud uzná, že svým rozhodnutím skutečně zákon porušili).
  2. Povinnost těchto subjektů v případě, že ztráta z hospodaření dosáhne jisté výše a v případě, že odborně shledají, že penzijní fond není schopen krýt nároky na dávky (§ 31 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb.).
  3. V povinnostech státního dohledu (vč. KCP apod.). Nelze přece přehlédnout, že na účtech účastníků (a celkové údaje jsou uvedeny na grafu 14.) je již nyní připsáno téměř 9 mld. Kč státního příspěvku a že by například Nejvyšší kontrolní úřad s nelibostí nesl, kdyby i jen malá část těchto prostředků nebyla na těch účtech, pro které byly tyto peníze státního rozpočtu vyčleněny.
  4. V povinnosti depozitářské banky.

Tyto všechny subjekty mají dost informací k tomu, aby mohly včas zasáhnout v případě, že by snad byly peníze účastníků ohroženy.

Přestože v jednotlivých případech lze obvykle vždy dohledat osobní odpovědnost konkrétní osoby, je otázka garance řešena ještě i samotnou logickou konstrukcí penzijního připojištění. V něm je další garance nepřímo obsažena přímo i nepřímo například tím, že se nejen přímo ukládá povinnost obezřetného konání, které nesmí být v rozporu se zájmy účastníků, ale také poměrně přesně vymezuje prostor pro alokaci aktiv penzijního fondu.

Lze totiž říci, že si penzijní fondy na prostředky účastníků garanci zajišťují samy vhodným investováním, a sice tak, že za část peněz nakupují státní cenné papíry či takové tituly, které nějakou formu garance mají. Hovořme však konkrétně, a ukažme si stav portfolia penzijních fondů v grafu č. 15. Údaj k 31. 12. 1999 není možné považovat za zastaralý, protože podíly jednotlivých směrů alokace mají velkou setrvačnost.

Vidíme, že asi polovina prostředků je uložena v dluhopisech, další čtvrtina v pokladničních poukázkách. Když se to vezme v absolutních hodnotách, pak je zřejmé, že to jsou právě penzijní fondy, které v poslední době financují stále významnější část deficitu státního rozpočtu. A stát je ve finančním světě obvykle považován za prvotřídního dlužníka.

Jsou tady však i další nástroje. Jeden spočívá v konstrukci časového posunu při plnění finančních závazků penzijního fondu vůči účastníkům. V penzijním připojištění máme co činit s tzv. dlouhými penězi.

Na jedné straně se ví, že si účastník spoří obvykle dlouho (přinejmenším rok, ale spíše desetiletí), a proto na straně druhé penzijní fond předpokládá, že tyto jeho peníze bude moci investovat s ohledem na co nejvyšší dlouhodobou výnosnost (třeba nákupem obligací se splatností mnoha let). Proto i ze zákona zde existuje lhůta několika měsíců jako záměrná prodleva mezi datem podání žádostí účastníka penzijního připojištění o plnění a skutečným termínem výplaty. Toto je tedy jasná systémová garance, kdy se vychází z principu, že účty účastníků penzijního připojištění nemají charakter běžných účtů jako v bance, nýbrž tady jde o analogii termínovaných depozit se sankcemi v případě předčasného čerpání.  

Portfolio penzijních fondů v % (stav k 31.  prosinci 1999)

 

Pramen: Asociace penzijních fondů ČR

Konečně je tu jistá morální garance akcionářů – zakladatelů penzijního fondu. Po vlně slučování se dnes na trhu vytvořila silná skupina penzijních fondů, které mají mezi akcionáři některý významný domácí či zahraniční finanční ústav. Ti by jistě značně nelibě nesli případ, že jejich akciová dceřiná společnost – penzijní fond snad zkolabovala, protože mají dost prostředků, jak (třeba navýšením základního jmění) této nežádoucí variantě včas předejít.

Pro podnikání v oboru penzijního připojištění tedy nejsou přívlastky jako například „finančně supervýhodné“, „s nejvyšší výnosovostí“, „maximální zisky“ vůbec namístě.

Je spoření na penzi prostřednictvím penzijního připojištění bezpečné? Přispívá Vám na penzijní připojištění zaměstnavatel? Stane se penzijní připojištění běžným instrumentem pro většinu občanů?


Úryvek je z knihy Penzijní připojištění vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE např:
Finanční rizika
Psychologie, algoritmy a umělá inteligence na kap. trzích
Finanční matematika pro každého - 3. rozšířené vydání
Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.