Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je úrazové pojištění opravdu (ne)zbytností?

  11:46aktualizováno  11:46
S úrazovým pojištěním se nejčastěji setkáme v různých marketingových akcích nejrůznějších finančních institucí. Je ale vhodné jeho uzavření jen proto, že je levné? Jaká rizika krije a jaké jsou jeho modifikace?
Častým jevem je využití úrazového pojištění jako marketingového nástroje finančních institucí, kdy je přidáváno k ostatním finančním produktům, nejčastěji ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění a zejména k platebním kartám. Samotnými pojišťovnami je pak stále častěji nabízeno formou vkladového pojištění.

Úrazové pojištění je využíváno jako marketingového nástroje finančních institucí z důvodu jeho nízké ceny, která obecně závisí zejména na rozsahu úrazového pojištění, velikosti sjednaných pojistných částek, pojistné době, délce karenční lhůty, rizikovosti zaměstnání nebo rizikovosti zájmových (sportovních) činností.

Základem úrazového pojištění je pojištění pro případ smrti úrazem. Smyslem tohoto pojištění je finanční zabezpečení pozůstalých pojištěného. Z tohoto pojištění vyplatí pojišťovna oprávněným osobám sjednanou pojistnou částku v případě smrti pojištěného následkem úrazu, která nastala nejpozději do konce lhůty stanovené všeobecnými pojistnými podmínkami (obvykle nejpozději jeden rok po úrazu). Pojišťovnou je také stanoveno, že pokud již bylo vyplaceno nějaké pojistné plnění, například za trvalé následky úrazu, bude vyplacen jen rozdíl mezi pojistnou částkou pro případ smrti úrazem a již vyplacenou částkou. Přestože je úraz příčinou úmrtí u osob do 45 let na prvním místě, příčinou úmrtí je také velice často nemoc. Z tohoto důvodu je vhodnější sjednání rovněž relativně levného rizikového životního pojištění, které je pojištěním pro případ smrti jako takové (tedy nejen následkem úrazu). Pojištění pro případ úrazové smrti se kombinuje s pojištěním trvalých následků úrazu, případně i s jinými druhy úrazového pojištění.

Smyslem pojištění trvalých následků úrazu je náhrada ztráty výdělku pojištěného v případě invalidity následkem úrazu. V případě vážných úrazů, které zanechají trvalé následky, tj. následky s funkčním nebo anatomickým poškozením či ztrátou končetiny, orgánu nebo jejich části anebo ztrátu či omezení pohyblivosti příslušného kloubu nebo části těla, vyplatí pojišťovna příslušné procento z odpovídající pojistné částky. Velikost vyplacené částky není přímo vázána na dobu léčení, ale určí se podle konkrétní oceňovací tabulky, která je k dispozici k nahlédnutí v pojišťovně nebo je součástí všeobecných pojistných podmínek. V praxi má velký vliv na určení pojistného plnění individuální ohodnocení trvalých následků úrazu lékařem. Celkový rozsah trvalých následků se zjišťuje až po jejich ustálení, popřípadě ke konci lhůty stanovené ve všeobecných pojistných podmínkách pojišťovny. Proto je možné požádat pojišťovnu o přiměřenou zálohu, přičemž podmínkou výplaty je většinou znalost minimálního rozsahu trvalých následků. Bylo-li pojištěnému způsobeno jediným úrazem několik trvalých následků, hodnotí se celkové trvalé následky součtem procent pro jednotlivé trvalé následky, nejvýše však do 100% pojistné částky. V případě progresivního plnění vyplatí pojišťovna za závažnější trvalé následky několikanásobně vyšší částku. Význam úrazového pojištění trvalých následků úrazu je větší než u pojištění pro případ smrti úrazem. Pravděpodobnost úrazu jako důvodu invalidity je ale ve srovnání s jinými příčinami invalidity nízká. Z tohoto důvodu je vhodnější sjednání invalidního pojištění, které poskytuje finanční zabezpečení pro případ invalidity jako takové (tedy nejen následkem úrazu).

Smyslem pojištění doby nezbytného léčení je alespoň částečná náhrada krátkodobé ztráty výdělku pojištěného v případě pracovní neschopnosti následkem úrazu, tj. vyrovnání rozdílu mezi vyplácenou nemocenskou a obvyklým příjmem v době pracovní aktivity. V případě úrazu pojišťovna vyplatí pojistné plnění za dobu nezbytného léčení (určité % z pojistné částky odpovídající průměrné době nezbytného léčení těchto následků úrazů podle oceňovací tabulky) nebo denní odškodné za dobu pracovní neschopnosti (podle toho, co je sjednáno). Pojistné plnění pojišťovny se vypočítá tak, že se sjednaná částka za den pracovní neschopnosti (denní odškodné) vynásobí počtem dnů pracovní neschopnosti. Toto plnění se poskytuje po uplynutí určité doby pracovní neschopnosti (tzv. karenční lhůty) a obvykle za dobu pracovní neschopnosti v délce nepřesahující 1 rok. Volit karenční dobu je třeba uvážlivě, protože sjednáním delší lhůty ušetří klient na pojistném, nehledě na to, že úrazy s krátkou dobou léčení nemají finanční význam. Připojištění drobných úrazů tak již zcela postrádá logiku. I zde platí námitka, proč se zabezpečit jen pro případ úrazu a nesjednat soukromé nemocenské pojištění, které se vztahuje na pracovní neschopnost jako takovou (tedy nejen následkem úrazu).

Příklad 1
Muž uzavřel kompletní úrazové pojištění. Po uzavření pojistné smlouvy zemřel na následky nemoci. Jeho rodině nebyly z úrazového pojištění vyplaceny žádné finanční prostředky.

Příklad 2
Žena uzavřela kompletní úrazové pojištění. Po uzavření pojistné smlouvy onemocněla a stala se invalidní. Z úrazového pojištění jí nebylo vyplaceno žádné plnění.

Příklad 3
Žena v práci utrpěla úraz. Bude odškodněna ze zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, kterou zaměstnavatel platí za každého svého zaměstnance. Její manžel utrpěl vážný úraz, když se stal „obětí“ nezaviněné dopravní nehody. Finančně bude odškodněn z „povinného ručení“ viníka nehody. Přestože manželé neměli uzavřeno úrazové pojištění, byly jejich úrazy finančně odškodněny.

V souvislosti s příkladem 3 dodejme, že pojistné plnění z úrazového pojištění nemá podle ustanovení § 821 občanského zákoníku vliv ani nevylučuje nárok na výplatu náhrady škody na zdraví z pojištění odpovědnosti za škody („právem vůči pojistiteli není dotčeno právo na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá“). Kdyby měl tedy muž v našem příkladě uzavřeno úrazové pojištění, bylo by plněno rovněž z tohoto pojištění.

Agenti pojišťoven často zastávají názor, že úrazové pojištění by měl mít každý. Jak ovšem vyplynulo z tohoto komentáře, úrazové pojištění poskytuje jen malou pojistnou ochranu (vztahuje se na málo případů a rovněž finanční odškodnění je zpravidla nízké), což vede například k odmítání úrazového pojištění na americkém pojistném trhu. Lidé odmítající pojištění si úrazové pojištění samozřejmě nesjednají. A lidé obávající se rizika by se měli rozhodnout pro účinnější pojistnou ochranu. Místo pojištění pro případ smrti úrazem je třeba uzavřít rizikové životní pojištění (v případě, že klient má zájem finančně zabezpečit rodinu), místo pojištění trvalých následků úrazu zvolit invalidní pojištění a rovněž úrazové pojištění denního odškodného je zase vhodné nahradit soukromým nemocenským pojištěním. Zde je třeba si uvědomit, že v případě pracovní neschopnosti jsou vypláceny nemocenské dávky od státu. Soukromé nemocenské pojištění má tak význam pouze pro osoby s vyššími příjmy nebo pro osoby samostatně výdělečně činné, které se povinně neúčastní systému nemocenského pojištění.

Přes uvedené výhrady k úrazovému pojištění lze úrazové pojištění trvalých následků doporučit zejména pro děti a mládež, jejichž „úrazovost“ je velmi vysoká. Odhaduje se, že dětské úrazy stojí náš státní rozpočet asi 10 mld. Kč ročně. Pozitivní vliv pojišťoven je také v tom, že v rámci zábranné činnosti některé z nich poskytují finanční prostředky na projekty, jejichž cílem je prevence zejména dětské úrazovosti.

Jaké informace si zjistit před sjednáním pojistné smlouvy úrazového pojištění a jiné užitečné rady naleznete ZDE.

Považujete zabezpečení finanční jistoty formou úrazového pojištění za dostatečnou nebo dáváte přednost účinnější pojistné ochraně v podobě rizikového životního pojištění, invalidního a nemocenského pojištění?

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Pojistku změnil v pravý čas. Na boj s nemocí bude mít milion korun

Martinovi je 33 let a pracoval jako skladník. Teď je na rodičovské dovolené s malým synem. Zda se do práce vrátí, je nejisté. Jeho život totiž zkomplikovala...  celý článek

Ilustrační snímek
Léčíte se? Komplikace na dovolené vám pojištění nezaplatí

Dovolená je zaplacená, rodina se těší, ale kromě balení a zařizování provozu opuštěné domácnosti je třeba dodělat spoustu věcí v práci. Dovolenou si člověk...  celý článek

Ilustrační snímek
V Česku už se dá pojistit pro případ teroristického útoku

Teroristických útoků v Evropě a dovolenkových destinacích, při kterých zahynuli nebo byli zraněni lidé, se v posledních letech událo několik. Donedávna se na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.