Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jednostranná změna obchodních podmínek po rekodifikaci

  18:02aktualizováno  18:02
Obchodní podmínky jsou standard­ním nástrojem podnikatelů, např. bank a ostatních velkých dodavatelů při uzavírání smluv. Podle stávající právní úpravy nelze obchodní podmínky jednostranně měnit, ale vyžaduje se výslovný souhlas obou stran nebo alespoň aktivní jednání. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nový ob­čanský zákoník účinný od roku 2014 umožňuje jednostrannou změnu pod­mínek, při podrobnějším pohledu zjis­tíme, že nepřináší zase tak převratné změny.
Občanský zákoník (ilustrační foto).

Občanský zákoník (ilustrační foto). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Současná právní úprava

Dnešní občanský zákoník stojí na zásadě pacta sunt servanda a obecně nepřipou­ští jednostrannou změnu smlouvy. Tento princip je plně zachován i v novém občan­ském zákoníku.

Od jednostranných změn je třeba odli­šit právně přípustné dohody, že obsah smlouvy bude určen dodatečně nebo se změní, a to podle předem dohodnutých kritérií (např. inflační doložka, pohyb úro­kových sazeb apod.), byť by změnu jedna strana iniciovala.

Dnešní občanský zákoník vyžaduje, aby změna smluvních podmínek byla druhou smluvní stranou vždy přijata. Za souhlas však ne­lze pobecně považovat mlčení nebo nečinnost dru­hé strany. Ustanovení § 1752 nového občanského zákoníku umožňuje jednostrannou změnu smlouvy výslovně. Ovšem je to něco za něco.

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník

§ 1752 

(1) Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
 
(2) Nebyl-li ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů.

Jednostranná změna je tzv. ultimativní

Jednostranná změna bude možná pouze u některých smluv, a to u smluv zavazu­jících dlouhodobě s opětovným plněním stejného druhu. Zákonodárce zde měl na mysli typicky smlouvy s operátory o dodávkách vody, energií apod. V ban­kovnictví by pak šlo zřejmě o smlouvy o účtech nebo o kontokorentních úvěrech. Je sporné, zda se možnost týká také na­příklad úvěrových smluv, kde banka plní jednorázově a opětovné plnění stejného druhu je na straně klienta (splátky úvěru). Jsme spíše názoru, že na takové smlouvy možnost jednostranné změny nedopadá.

Z povahy měněného závazku musí být také patrné, že existuje "rozumná potřeba" jeho pozdější změny. Ovšem není jasné, co je "rozumná potřeba" a bude tak zále­žet na soudech, jak pojem vyloží. Obchod­ní podmínky lze dále jednostranně změnit pouze v "přiměřeném rozsahu". Ani zde nám zákon či důvodová zpráva nedávají vodítko, kde leží hranice takové změny. Navíc, není-li mezi stranami rozsah ujed­nán, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným okolnostmi, které strana, odkazující na podmínky, musela předpokládat (např. inflace), ani ke změnám vyvolaným změ­nami osobních nebo majetkových poměrů. Bude tedy záležet na formulaci vlastních podmínek.

A nakonec, jednostranná změna bude platná pouze tehdy, bude-li druhé stra­ně oznámena dohodnutým způsobem a bude jí poskytnuta možnost tuto změnu odmítnout a smlouvu vypovědět. Opačné či vylučující ujednání bude považováno za neplatné.

Uvolněný proces uzavírání smluv

V úpravě uzavírání smluv přinese nový občanský zákoník jisté uvolně­ní, a to v úpravě procesu uzavírání smluv (§ 1731 až § 1745). Zjednodušeně vza­to, nyní smlouva vznikne jen v případě úplného aktivního souhlasu smluvních stran o celém jejím obsahu. Podle nové úpravy si strany budou moci předem sjed­nat pravidla pro uzavírání smluv (např. v obchodních podmínkách) a poté podle nich postupovat při úpravách a dodatcích. To podle našeho názoru rozšiřuje právě možnost uzavírání dodatků smluv nejen aktivním úkonem, ale i jiným jednáním, či dokonce nekonáním.

Samozřejmě i na tuto problematiku obec­ně dopadá ochrana slabší strany (např. v případě tzv. adhezních smluv) a specifická ochrana pro spotřebitele, která může cito­vanou volnost omezit.

Zákon zakáže smluvní ujednání drobným písmem

Vysvětlivky

Pacta sunt servanda: stará římskoprávní právní zásada, v překladu "smlouvy musí být dodržovány"  

Smlouvy uzavírané adhezním způso­bem: formulářové smlouvy a/nebo jiné smlouvy uzavírané odkazem na obecné podmínky, jejichž obsah nemá druhá stra­na příležitost ovlivnit

Adhezní smlouvy nebudou moci např. obsahovat ujednání, která lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (např. drobným písmem), nebo doložky nesrozumitel­né či nevýhodné (aniž je proto rozumný důvod). Ke smluvním odchylkám se nebu­de přihlížet.

Tato ochrana nebu­de platit mezi podnikateli. Dokumentace např. mezi bankou a podnikatelem tak může být koncipována volněji a není třeba řešit otázky nevýhodnosti či srozumitelnosti. Výjimkou by ale bylo, pokud strana pro­káže, že taková odchylka byla mimo text hlavní smlouvy (např. v obchodních pod­mínkách), a že hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodní­ho styku.

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník

§ 1800

(1) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.
 
(2) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

Ve styku se spotřebiteli naopak podnika­telé budou muset zvýšit míru opatrnosti, protože kromě kogentních ustanovení upravujících obchodní podmínky a adhez­ní smlouvy se uplatní také příslušná usta­novení na ochranu spotřebitele (§ 1810 až 1867 nového občanského zákoníku), která jsou oproti současné úpravě širší.

Co nová úprava přináší?

Nová právní úprava sice přináší možnost jednostranné smlouvy obchodních pod­mínek, ale jen u některých smluv a pouze v omezeném rozsahu. To vše navíc s ri­zikem výpovědi smlouvy v případě takové změny.

Příznivou novinkou ve vztazích mezi pod­nikateli je možnost podstatných smluvních odchylek od pravidel občanského zákoní­ku a možnost smluvně upravit proces uza­vírání smluv, což může přinést potřebnou pružnost.

Podle našeho názoru se tak ještě víc zvý­razní rozdíl mezi obchodními podmínkami určenými pro podnikatele a obchodními podmínkami pro spotřebitele.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že půjčku můžete vyřídit kompletně on-line?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.