Současná právní úprava
Dnešní občanský zákoník stojí na zásadě pacta sunt servanda a obecně nepřipouští jednostrannou změnu smlouvy. Tento princip je plně zachován i v novém občanském zákoníku.
Od jednostranných změn je třeba odlišit právně přípustné dohody, že obsah smlouvy bude určen dodatečně nebo se změní, a to podle předem dohodnutých kritérií (např. inflační doložka, pohyb úrokových sazeb apod.), byť by změnu jedna strana iniciovala.
Dnešní občanský zákoník vyžaduje, aby změna smluvních podmínek byla druhou smluvní stranou vždy přijata. Za souhlas však nelze pobecně považovat mlčení nebo nečinnost druhé strany. Ustanovení § 1752 nového občanského zákoníku umožňuje jednostrannou změnu smlouvy výslovně. Ovšem je to něco za něco.
Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník § 1752 (1) Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu. |
Jednostranná změna je tzv. ultimativní
Jednostranná změna bude možná pouze u některých smluv, a to u smluv zavazujících dlouhodobě s opětovným plněním stejného druhu. Zákonodárce zde měl na mysli typicky smlouvy s operátory o dodávkách vody, energií apod. V bankovnictví by pak šlo zřejmě o smlouvy o účtech nebo o kontokorentních úvěrech. Je sporné, zda se možnost týká také například úvěrových smluv, kde banka plní jednorázově a opětovné plnění stejného druhu je na straně klienta (splátky úvěru). Jsme spíše názoru, že na takové smlouvy možnost jednostranné změny nedopadá.
Z povahy měněného závazku musí být také patrné, že existuje "rozumná potřeba" jeho pozdější změny. Ovšem není jasné, co je "rozumná potřeba" a bude tak záležet na soudech, jak pojem vyloží. Obchodní podmínky lze dále jednostranně změnit pouze v "přiměřeném rozsahu". Ani zde nám zákon či důvodová zpráva nedávají vodítko, kde leží hranice takové změny. Navíc, není-li mezi stranami rozsah ujednán, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným okolnostmi, které strana, odkazující na podmínky, musela předpokládat (např. inflace), ani ke změnám vyvolaným změnami osobních nebo majetkových poměrů. Bude tedy záležet na formulaci vlastních podmínek.
A nakonec, jednostranná změna bude platná pouze tehdy, bude-li druhé straně oznámena dohodnutým způsobem a bude jí poskytnuta možnost tuto změnu odmítnout a smlouvu vypovědět. Opačné či vylučující ujednání bude považováno za neplatné.
Uvolněný proces uzavírání smluv
V úpravě uzavírání smluv přinese nový občanský zákoník jisté uvolnění, a to v úpravě procesu uzavírání smluv (§ 1731 až § 1745). Zjednodušeně vzato, nyní smlouva vznikne jen v případě úplného aktivního souhlasu smluvních stran o celém jejím obsahu. Podle nové úpravy si strany budou moci předem sjednat pravidla pro uzavírání smluv (např. v obchodních podmínkách) a poté podle nich postupovat při úpravách a dodatcích. To podle našeho názoru rozšiřuje právě možnost uzavírání dodatků smluv nejen aktivním úkonem, ale i jiným jednáním, či dokonce nekonáním.
Samozřejmě i na tuto problematiku obecně dopadá ochrana slabší strany (např. v případě tzv. adhezních smluv) a specifická ochrana pro spotřebitele, která může citovanou volnost omezit.
Zákon zakáže smluvní ujednání drobným písmem
VysvětlivkyPacta sunt servanda: stará římskoprávní právní zásada, v překladu "smlouvy musí být dodržovány" Smlouvy uzavírané adhezním způsobem: formulářové smlouvy a/nebo jiné smlouvy uzavírané odkazem na obecné podmínky, jejichž obsah nemá druhá strana příležitost ovlivnit |
Adhezní smlouvy nebudou moci např. obsahovat ujednání, která lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (např. drobným písmem), nebo doložky nesrozumitelné či nevýhodné (aniž je proto rozumný důvod). Ke smluvním odchylkám se nebude přihlížet.
Tato ochrana nebude platit mezi podnikateli. Dokumentace např. mezi bankou a podnikatelem tak může být koncipována volněji a není třeba řešit otázky nevýhodnosti či srozumitelnosti. Výjimkou by ale bylo, pokud strana prokáže, že taková odchylka byla mimo text hlavní smlouvy (např. v obchodních podmínkách), a že hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.
Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník § 1800 (1) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. |
Ve styku se spotřebiteli naopak podnikatelé budou muset zvýšit míru opatrnosti, protože kromě kogentních ustanovení upravujících obchodní podmínky a adhezní smlouvy se uplatní také příslušná ustanovení na ochranu spotřebitele (§ 1810 až 1867 nového občanského zákoníku), která jsou oproti současné úpravě širší.
Co nová úprava přináší?
Nová právní úprava sice přináší možnost jednostranné smlouvy obchodních podmínek, ale jen u některých smluv a pouze v omezeném rozsahu. To vše navíc s rizikem výpovědi smlouvy v případě takové změny.
Příznivou novinkou ve vztazích mezi podnikateli je možnost podstatných smluvních odchylek od pravidel občanského zákoníku a možnost smluvně upravit proces uzavírání smluv, což může přinést potřebnou pružnost.
Podle našeho názoru se tak ještě víc zvýrazní rozdíl mezi obchodními podmínkami určenými pro podnikatele a obchodními podmínkami pro spotřebitele.
