Díky tomu, že syn byl velice pohodové miminko, dva týdny po porodu doma Hana Potměšilová všude vymalovala a následně zjistila, že nemá příliš co dělat. Tak rozeslala e-maily všem kolegům, že opět začíná pracovat, a vrhla se na přípravy prvního ročníku projektu 50 dní pro roztroušenou sklerózu.
Proč jste se vrátila tak brzy do práce?
Pořád musím něco dělat, vytvářet, být v zápřahu, a tudíž totéž občas vyžaduji i od svého okolí. Díky tomu, že nepocházím z Prahy, neměla jsem po porodu kolem sebe kamarádky "na pískoviště“ a společné procházky. Zato jsem kolem sebe měla lékaře, odborníky na problematiku roztroušené sklerózy a pacienty s touto diagnózou, se kterými jsem dva roky předtím začala spolupracovat na projektech, ke kterým jsem se po porodu s chutí rychle vrátila.
Jak jste to organizovala?
Myslím si, že technologie 21. století úžasně otevřely možnosti práce nejen maminkám na mateřské dovolené, ale i lidem se zdravotním znevýhodněním. I mně. Do jednoho roku života mého syna jsem minimalizovala pracovní schůzky a vše se snažila vyřizovat prostřednictvím e-mailů, telefonátů.
Brala jste si dítě i na schůzky?
Ne pravidelně, ale občas ano a ne vždy to bylo jednoduché. Vzpomínám si třeba na nepříjemný zážitek z ministerstva průmyslu a obchodu, kde jsem měla pracovní jednání. Po příchodu na recepci mi ostraha sdělila, že děti do budovy nesmějí... Do dnešního dne jsem nepochopila, proč dítě může bez problémů do parlamentu, Senátu, ale na toto ministerstvo nikoli. Naštěstí jsem měla v Praze kamarádku, která v případě potřeby zaskočila a dělala po pražských ulicích kočárkovou rallye, zatímco já jsem pracovala.
Byla jste vyčerpaná, unavená, nebo se to dalo zvládnout?
Vyčerpaná jsem občas byla. Ale protože mne moje životní tempo plně uspokojovalo a uspokojuje a syn Kuba vypadal a mám pocit, že stále vypadá spokojeně, neměla jsem důvod stát se maminkou v domácnosti.
. Kariéra a rodina HanY PotměšilovÉPo ukončení studií se začala věnovat problematice pacientů s neurologickým onemocněním, převážně lidem s roztroušenou sklerózou, a neziskovému sektoru. Nyní podniká a je ředitelkou Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pořádá také projekty na podporu postižených – například akci s názvem Žiju stejně jako Ty. S partnerem vychovává téměř pětiletého syna Jakuba. |
Pomáhali vám prarodiče?
Nebydlí v Praze, jejich pomoci jsem proto začala více využívat, až když bylo Kubovi kolem dvou let.
Nepřipadala jste si někdy jako krkavčí matka?
Co je lepší – unuděná maminka sedící u televizních seriálů s dítětem na klíně, nebo maminka, která má sice práce nad hlavu, ale každý den se minimálně dvě tři hodiny věnuje aktivně pouze svému dítěti a dítě ví, že když je maminka s ním, je opravdu jen s ním? Má práce mi naštěstí umožňuje přizpůsobit se potřebám syna, a tak si nepřipadám jako krkavčí matka.
. nenechte si ujít seriál o úspěšných podnikatelíchPřipravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky. V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně. |
Jak to děláte nyní, když je syn větší?
Syn chodí každý den do mateřské školy. Ráno si dáme snídani a mezi posledními dobíháme do školky. Neradi vstáváme... Poté pracuji. Pendluji mezi kanceláří, nadačním fondem, schůzkami u klientů a domovem. Odpoledne, když vyzvedneme syna ze školky, podnikneme nějakou výpravu třeba do bazénu nebo si dáme turnaj v pexesu. Každý večer vařím, abychom se v klidu jako rodina sešli ke společné večeři.
Změnilo narození dítěte nějak vaše priority například v tom, jakou si vybíráte práci?
Ano. Věnuji se pouze aktivitám, které mne naplňují a baví. Ve kterých nacházím smysl.
Jak odpočíváte?
Pro mne je ideálním odpočinkem pobyt na chalupě na Vysočině. Nemám tam telefonický signál, není tu ani hospoda, ani hřbitov. Ráda jezdím na koni a oblíbenou aktivitou je naštípat dříví a poté na něm uvařit něco dobrého. A pokud u společného stolu panuje pohodová atmosféra, která je dokreslena dobrým vínem či pivem, je to pro mne nejlepší odreagování a odpočinek.
