Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jsem první oddluženou v Česku. Pět let musíme žít z životního minima

  • 136
Je první v Česku, která oficiálně řekla, že je dlužníkem a že už jím nechce být. Požádala o takzvané oddlužení a soud jí vyhověl. "Teď žiji z mála, ale je to lepší než se bát, kdy přijdu domů a najdu tam exekutora," říká Lucie Vrbková.
Jste první v Česku, kdo využil tzv. osobního bankrotu, a žijete v oddlužovacím režimu. S jakou částkou musíte vyjít?
Měsíčně mi zůstává tzv. nezabavitelné minimum. V mém případě je to asi devět tisíc korun, kolik mně a mým dvěma dcerám zůstává.

Jak je to zvládnutelné?
Zvládnutelné to je. Vždyť takovouto výplatu mají mnozí lidé, aniž by byli v insolvenci. Samozřejmě že když jste zvyklí na vyšší příjem, tak je to nepříjemné omezení, ale má to i své pozitivní stránky.

Jaké? Neumím si představit třeba víkendový jídelníček…
Nikdy jsme nebyly zvyklé náročně se stravovat a s uškrceným rozpočtem jsme se možná více vrátily k omáčkám a jídlům našich babiček. Mimochodem, v kuchyni rozvíjí nedostatek peněz kreativitu.

Ale do kina s dcerou asi moc často nechodíte?
Oblast sportovní a kulturní trochu zaostává. Na kino a klasické divadlo nemáme, musíme hledat alternativy.

Jak celou věc zvládají vaše děti?
Chtěla jsem vždy uchovat dcerkám co nejvíc bezstarostné dětství. Ne vždy se mi to však podařilo, zejména u starší Natálie, které je 14 let. Ta se mnou prošla většinou peripetií a viděla i exekutora v akci. Emoce, které kolem exekuce jsou, to není moc pěkný zážitek. I přesto si myslím, že nijak netrpí. Aničce jsou dva roky, je ve věku, kdy jí jako hračka vystačí cokoli z domácnosti a nejdůležitější je pro ni objetí spokojené a usměvavé mámy.

Situací zadluženého člověka jste si už jednou prošla. Po rozvodu se vám podařilo situaci vyřešit. Přesto jste do dluhů spadla znovu.
Dalo by se říci, že jsem se dostatečně nepoučila ze svých chyb. Mou velkou chybou bylo opouštět dobrou práci a jít do nejistoty podnikání. Měla jsem secondhand a myslela jsem, že nás bez problémů uživí. V té době jsem byla naprosto přesvědčena, že nebudu mít problémy. Jenomže to dopadlo jinak.

Nebylo možné se s věřiteli dohodnout na nějakých nižších splátkách už předtím?
Nebylo. Každý chtěl maximum toho, co může získat – nechtěl se dělit s jiným věřitelem. Navíc moje dluhy byly už v takovém stadiu, kdy se s člověkem baví třetí strany – soud, exekutor. V raných dobách svých dluhů jsem se pokoušela dohodnout s věřiteli, to by měl udělat každý. Buď jsme však nedošli k dohodě, nebo jsem ji porušila, protože jsem neměla pravidelný příjem.

když máte moc dluhů

- Oddlužení je pouze pro nepodnikatele. 

- Návrh na povolení oddlužení podáváte ke krajskému soudu.

- Formulář najdete na http://insolvencni-zakon.justice.cz/.

- Přiložte výpis z rejstříku trestů, doklady o příjmech za poslední tři roky, doklady o očekávaných příjmech, seznam majetku a závazků.
 
- Soud obratem zahájí insolvenční řízení. Od této chvíle k vám nemůže exekutor.
 
- Soud oddlužení povolí jen za předpokladu, že splatíte alespoň 30 % dluhů. Věřitelé rozhodnou, jakým způsobem budete oddluženi: 
1. prodáte vše, co máte, budete pět let žít z životního minima, zbytek jde na splátky, 
2. budete sami posílat svým věřitelům peníze. Kolik vám zůstane, si spočítáte na http://insolvencni-zakon.justice.cz.

O možnosti vyhlásit na sebe bankrot si přečtěte zde.

Splácíte šestnácti věřitelům. To je dost. Stávalo se vám, že jste si půjčovala peníze, abyste mohla splatit jiné půjčky?
Mám s tím zkušenost. A byla to chyba. V té době mi přišlo, že pro mě není jiné řešení, a půjčila jsem si draze, abych mohla splatit předchozí dluh. Dnes je systém "půjč si a zaplať z toho jiné půjčky", takzvaná konsolidace, standardní součástí nabídky bankovního i nebankovního sektoru. Ve většině případů to je výhodné a člověku to pomůže, ale může to vést do dluhové pasti.

Jak jste se dozvěděla o oddlužení?
Když byl schválen insolvenční zákon a začalo se mluvit o takzvaném osobním bankrotu, začala jsem ho pečlivě studovat. Na sklonku roku 2007 jsem na webových stránkách ministerstva spravedlnosti netrpělivě očekávala příslušné formuláře, abych mohla žádost vyplnit a hned počátkem roku 2008 podat k soudu.

Žádost o oddlužení nemá jednoduchý formulář, bylo těžké ho správně vyplnit? Mám pocit, že formální chyba může vést k zamítnutí žádosti...
Máte pravdu, formální chyba může vést k zamítnutí žádosti o oddlužení, avšak ta se napraví v nové žádosti... Já jsem celé Vánoce 2007 strávila studiem formulářů a přípravou návrhu a zvládla jsem to. Dnes již funguje spousta občanských sdružení, která dlužníkům pomohou žádost zdarma sepsat.

Ve své knížce píšete, že když jste se stala insolventní, ulevilo se vám. Můžete to více vysvětlit?
Ulevilo a jsem za to neustále vděčná. Moje dluhy byly většinou ve stadiu exekucí a pocit, že kdykoli k vám domů může přijít exekutor a i bez vaší přítomnosti zabavit majetek, je příšerný. Navíc když máte exekuci, tak vám každý den narůstají úroky a světlo na konci tunelu nevidíte. Měla jsem třeba dva roky exekuci na plat a za tu dobu to postačilo jen na úroky a poplatky exekutorovi. Dluh byl pořád stejně vysoký, navíc každý den narůstaly nové úroky.

Při oddlužení jsou dluhy podtrženy a sečteny a vy po dobu maximálně pěti let platíte věřitelům, žádné úroky již nenarůstají, každý měsíc vidíte, jak z té hromady dluhů ubývá. Můžu klidně spát a vím, že po čase budu bez dluhů.

co si ještě přečtete v mf dnes

13. 3. Vyhněte se chybám při hledání práce
14. 3. Pracujte pro stát, je to jistota