Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou chudí, ale své děti rozmazlují drahými dary

aktualizováno 
Kvůli penězům to v mnohých českých rodinách skřípe, v sociálně slabých i velmi movitých. Má to vliv na samotné děti. "Pokud se dítě nenaučí od rodičů hospodařit s penězi, hrozí riziko, že bude mít potíže i v dospělosti a ve své vlastní rodině," varuje psycholožka.
Děti ve věku 12 až 17 let utratí týdně přibližně 300 korun. Mladí ve věku 18 až 26 let utratí týdně v průměru 1 440 korun. Ilustrační snímek

Děti ve věku 12 až 17 let utratí týdně přibližně 300 korun. Mladí ve věku 18 až 26 let utratí týdně v průměru 1 440 korun. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Psycholožka Renata Míková zaznamenává ve své poradně případy, kdy se rodiče zadluží nebo šetří na jídle, aby svým dětem koupili drahé věci jen proto, aby se jejich potomek nelišil od spolužáků a zapadl do party.

Má zkušenosti i s opačnými situacemi, kdy velmi movití lidé penězi nešetří, ale nastavují svým dětem velmi tvrdá pravidla. "Peníze jsou velkým problémem v rodinách, mnohem větším než dříve," říká psycholožka.

Kdy je optimální začít s dětmi mluvit o penězích a rodinných financích?
Se vstupem do základní školy. Mám ale zkušenost, že o financích dnes rodiče hovoří již s předškolními dětmi. Což někdy není zcela v pořádku, protože některé děti nejsou v tomto věku natolik zralé a takové rozhovory pro ně mohou znamenat nepřiměřenou zátěž. Většina předškolních dětí také tolik nesleduje materiální rozdíly, kterých si starší děti všímají. Na druhou stranu se rodičům ale nedivím, protože děti, které začnou chodit do školy, již začínají vidět, že spolužák má "lepší" tašku, pastelky, mobil či drahé oblečení. Pokud na to nejsou připraveny, začnou drahé věci vyžadovat a rodiče jsou stejně nuceni dítěti vysvětlit, proč si to nemohou dovolit.

Máte zkušenost, že se někteří rodiče snaží před svými dětmi tajit, že jsou na tom finančně špatně?
Stává se to, ale málokdy. Když je peněz velký nedostatek, nedá se to dlouho utajit.

Fakta z průzkumu

Kolik korun utratí studenti týdně

  • Děti ve věku 12 až 17 let utratí týdně přibližně 300 korun. Za mobil vydají 135 korun.
  • Mladí ve věku 18 až 26 let utratí týdně v průměru 1 440 korun. Za mobil vydají 310 korun, v restauracích utratí průměrně 187 korun.

Zdroj: průzkum ČSOB, 2011

Jaký mívá dopad, když rodiče neučí své děti zacházet s penězi a nedokážou jim vysvětlit, jak na tom rodina je?
Začne se to odrážet ve vzájemných vztazích. Když rodič z různých důvodů nepovažuje za důležité mluvit s dítětem o financích, komunikace v této oblasti je v rodině ztížená a dítě si může myslet, že rodiče mu nechtějí kupovat drahé věci, protože ho nemají rádi. Na druhou stranu dítě, které se nevyvíjí rovnoměrně, nemusí být schopné vysvětlení od rodičů přijmout, což může vést k různým typům problémů, které se mohou odrazit i v chování dítěte ve škole. Pokud se dítě nenaučí od rodičů hospodařit s penězi, hrozí riziko, že bude mít potíže i v dospělosti a ve své vlastní rodině.

Jak by měl reagovat rodič, jestliže dítě přijde s otázkami – proč to oni mají a já ne, proč mi to nekoupíš taky, proč nemáme peníze?
Nejhorší je, když rodiče odmítnou diskusi a zareagují stylem "Do toho nemáš co mluvit, prostě nemáme peníze". I když mají rodiče spoustu starostí, je důležité dítě neodbýt, vysvětlovat takové věci v klidu, udělat si na dítě čas. Dobré je například říct: "Dobře, že se ptáš, to je věc, se kterou se budeš setkávat. Vysvětlím ti to zítra, až přijdeš ze školy." A s dítětem pak mluvit o finančních problémech přiměřeně k jeho věku.

Setkáváte se s případy, kdy v sociálně slabých rodinách dokážou rodiče děti zahrnovat drahými dary. Čím si to vysvětlujete?
Kupování drahých dárků může být kompenzace například toho, že se rodiči v životě nedaří tak, jak by si představoval, nebo cítí provinění za to, že dítě nemůže vyrůstat v úplné rodině. Někteří rodiče také nechtějí, aby se jejich potomek lišil od svých vrstevníků. Přestože mají velké finanční problémy a musí šetřit i na jídle, kupují svým dětem nejnovější mobily s internetovým připojením, značkové oblečení a další drahé věci. Znám případ matky, která žije sama s dcerou. V deseti letech jí pořídila drahý počítač za 40 tisíc korun, i když jí často chyběly peníze na běžné potraviny a dívce by postačil levnější počítač. Takové reakce jsou přehnané.

Co v takových případech doporučujete?
Dítě by mělo vědět, jak na tom rodina je, že jde o mimořádnou investici, která neodpovídá běžnému rozpočtu. Je dobré například říci: "Koupíme ti, co si přeješ, abys měl podobné věci jako spolužáci, ale potřebujeme tvou pomoc například s pohlídáním mladšího sourozence či úklidem." S tématy, která patří k finanční gramotnosti by rodiče měli své děti seznamovat sami a nespoléhat na školní vzdělávání. I u kapesného je vždy dobré nastavit určitý režim.

Jak vysoké kapesné je rozumné dávat menším dětem?
Záleží vždy na finanční situaci rodiny. Světově uznávaný dětský psycholog profesor Zdeněk Matějček psal ve svých knihách o tom, že kapesné by mělo mít tři části. První je částka, kterou dítě může utratit za co chce a jako rodiče se musíme smířit s tím, že to mohou být věci, které se nám nemusí vůbec líbit. Druhá část by měla být na spoření, které si dítě odloží do kasičky na něco, co si přeje. Třetí část kapesného je o tom, že dítě spoří na dárky ostatním. Pokud si neutratí tuto třetí částku, můžeme mu na takové dárky i přispět. Tento pohled na kapesné se mně líbí, je použitelný i v současných podmínkách.

Jaká pravidla by měla platit u kapesného dospělých potomků, kteří studují?
Myslím, že i pro dospělé studenty můžeme využít doporučení profesora Matějčka. Je dobře, když mladý člověk ví, jakou finanční částku dostává na školní výdaje, na dopravu či na základní oblečení a kolik peněz mu rodiče dávají pro jeho osobní potřeby jako je kosmetika, koncerty nebo posezení v klubu. Pokud se pravidla nenastaví, mohou mladí lidé z bohatých rodin běžně utratit za jedno posezení v klubu i třeba dva tisíce korun.

Jak by měli rodiče dohlížet na to, kolik peněz děti utrácejí?
Rodiče by měli svým dětem jasně sdělit, kolik peněz jsou ochotní jim dávat a na co. Zároveň je potřeba stanovit jasná pravidla a hranice. Jen málokteré dítě totiž dokáže odhadnout, kolik je rozumné za co utratit. Pokud není takto vedené, zvykne si chodit žádat rodiče o peníze, kdykoli potřebuje a může se stát, že žádná suma pro ně nebude dostatečná.

Znají děti, které chodí do vaší poradny, hodnotu peněz?
V rodinách, kde se musí šetřit, děti zpravidla hodnotu peněz znají. Děti a mladí lidé vyrůstající v rodinách, které jsou finančně velmi dobře zajištěné, většinou hodnotu peněz příliš nevnímají. Peníze dostávají automaticky, rodiče jim zpravidla nevysvětlují a nekomentují, proč dostávají k osmnáctinám auta a další nadstandardní drahé věci. Někdy je to proto, že na děti nemají mnoho času a kompenzují to drahými dárky. Když za ně nic nechtějí a nevedou své děti k tomu, aby se učily mít něco v domácnosti na starosti, může to být začátek problému. Dítě si zvykne, že drahé věci dostává automaticky, bez nutnosti se něčím podílet na domácích pracích a přijímá drahé dary se samozřejmostí.

Co odhalil průzkum mezi rodiči a dětmi

Děti a peníze očima rodičů

  • Polovina rodičů si myslí, že dnešní děti neumějí s penězi zacházet.
  • Jen třetina se domnívá, že jsou schopné rozumného hospodaření.
  • Jen dvě procenta rodičů říkají, že děti s penězi zacházet dokážou.

Peníze očima dětí a studentů

  • Mladší považují peníze za výtah k dospělosti, starší si uvědomují závislost na penězích.
  • Ačkoliv utrácejí spíše za drobné věci, hlídají si slevy.
  • Vztah k majetku mají konzumní (koupit, použít, zahodit).
  • Jejich cílem je být bohatý, mít dům a auto.

Zdroj: průzkum ČSOB, 2011

Měli by se mladí lidé již během studií učit vydělávat peníze na brigádách?
Určitě by měl brigádu zkusit každý mladý člověk. Je to zkušenost, která pomáhá mladým poznat cenu peněz, zažít jaké to je chodit do práce. Za své praxe jsem poznala mladou studentku, je již plnoletá. Přestože měla rodiče, kteří ji finančně velmi dobře zajišťovali, chodila na brigády, aby si vyzkoušela, jaké to je vydělávat vlastní peníze, jak obstojí v pracovním světě a také proto, aby nemusela rodiče žádat o každou korunu.

Proč potom chodila do vaší poradny?
Od rodičů dostávala kreditní kartu, ze které mohla čerpat hodně peněz, ale rodičům musela do koruny vyúčtovat, kolik měsíčně utratila a za co. To jsou příliš tvrdá pravidla pro finanční výchovu. I když ji rodiče vedli k tomu, že má doma i nějaké povinnosti, už s ní neprobrali, co konkrétně má dělat. Hádky mezi dívkou a rodiči pak vznikaly třeba kvůli tomu, že neutřela prach na místě, které ji nenapadlo setřít.

Blíží se Vánoce, jak se díváte na to, že pod stromkem najdou děti doslova horu dárků?
Měla by v tom platit vždy určitá přiměřenost. Záleží vždy na rodičích, jakou rozumnou míru zvolí, každá rodina má své hodnoty. Obecně ale platí – čím víc dárků dítě dostane, neznamená to, že tím více bude rodiče milovat. Takové dítě bude přehlcené dárky a vlastně si je ani neužije. Některé jen rozbalí a nakonec skončí někde v šuplíku či pod hromadou jiných věcí. Ostatně to asi známe každý, když je nabídka příliš široká, i pro dospělé je problém si vybrat. Při nadělování dárků se mi zdá vhodné dát jeden hlavní větší dárek a k němu pár drobnějších. Důležité přitom je, abychom dávali dárky, které si dítě skutečně přeje.

Takže dopisy psané Ježíškovi mají smysl?
Určitě i u dospělých. Mohou napovědět, po čem každý touží. Pak už záleží je na tom, která přání vybereme.

Nadělujete pod vánoční stromek hodně dárků?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 23. prosince 2011. Anketa je uzavřena.

Ne 3317
Ano 1065
Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.