Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou důchodci opravdu chudí?

aktualizováno 
Všude slyšíme o tom, jak špatně na tom důchodci jsou, jak jsou důchodové dávky nízké, že nedochází k valorizacím, důchodci čím dál více chudnou. Z reklam a letáků vás penzijní fondy a pojišťovny varují, že s odchodem do důchodu se výrazně změní váš příjem, že si musíte co nejdříve začít spořit na stáří, pokud si i v důchodu chcete zachovat svůj dosavadní životní standard. Ale je tomu opravdu tak?

Nemůžeme popřít, že s odchodem do důchodu se značně změní váš příjem. Poměr důchodu k hrubé mzdě se od počátku devadesátých let neustále snižuje od přibližně 55% na dnešních 45%. (Průměrná mzda v prvním pololetí roku 2002 činila 14 989 Kč, zatímco průměrný důchod dosahoval 6 820 Kč.) U vyšších příjmových skupin je tento nepoměr ještě mnohem vyšší. Toto jsou právě ta čísla, která používají penzijní fondy k tomu, aby přilákaly další klienty. To však není konec. Nepříznivý (pro současný systém důchodového pojištění) demografický vývoj povede bez důkladné reformy k ještě nižším hodnotám. Pokud bychom chtěli i v budoucnosti zachovat současnou úroveň důchodů, muselo by dojít k zvýšení sazeb pro odvod důchodového pojištění z dnešních 26% z vyměřovacího základu (hrubá mzda) na 31% v roce 2010 a 37% v 2020.

 

Statistika: důchodci se mají dobře

 

Co nám řeknou čísla? Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad uvádějí ve svých statistikách, jaký mají jednotlivé domácnosti čistý příjem. Ve srovnání na jednoho člena domácnosti, na tom nejsou důchodci zdaleka tak špatně, jak by se zdálo z jejich „nářků“. Zatímco v absolutních hodnotách příjmů se domácnosti důchodců nemohou srovnávat s domácnostmi zaměstnanců (20 639 Kč proti 10 500 Kč), při přepočtení na jednotlivé členy už důchodci tak špatně nedopadnou. Domácnost důchodců tak má na jednoho člena 7 143 Kč, zatímco průměrná domácnost o pouhých 200 Kč více a domácnost zaměstnanců o 308 Kč více. Je to způsobeno tím, že domácnost důchodců se skládá většinou z méně členů, než průměrná domácnost, do které patří i děti.

 

Přehled příjmů a výdajů domácností naleznete ZDE

 

Z následujícího grafu lze vyčíst i to, kde důchodci ušetří, či musí ušetřit, a kde naopak platí více. Největšími výdajovými položkami jsou i u důchodců výdaje na potraviny a bydlení. Oproti roku 1990, kdy tvořily výdaje na bydlení pouze 13% celkových výdajů, je dnešní hodnota 27% mnohem vyšší. Oproti průměrné domácnosti zaplatí důchodce za nájem o 30% více, za potraviny o 27% více. Za bydlení zaplatí na osobu více, protože v domě či bytě je méně osob. Naproti tomu za potraviny zaplatí více z toho důvodu, že již neplatí za stravování např. v jídelnách, restauracích či menzách. Ubyly tak výdaje na stravování, které se přesunuly na nákup potravin, ze kterých se „vaří až doma“.

 

Zdroj: ČSÚ, měsíční průměry na osobu v Kč 

 

Pokud bychom se podívali na absolutní čísla nákladů na bydlení např. u bytů, viděli bychom, jak jsou rozděleny náklady u důchodců a u domácností zaměstnanců. Podle statistiky Ministerstva pro místní rozvoj jsou  největší rozdíly v nákladech na elektřinu a ostatní energie a za ostatní služby související s bytem (vodné, stočné, odvoz odpadů). Důvodem, proč se tolik zabýváme náklady na bydlení je snaha ukázat, že v České republice nefunguje trh s byty tak, jak je zaveden v západních ekonomikách. Pokud dojde k zeštíhlení rodiny, mělo by automaticky dojít k výměně stávajícího bytu či domu za menší, aby se neplatilo vysoké nájemné. U nás však tento model nefunguje, důchodci, u nichž je průměr osob na domácnost 1,47 oproti 2,46 u průměrné domácnosti a 2,77 v domácnostech zaměstnanců, zůstávají ve velkých bytech, snižují spotřebu vody, tepla a dalších služeb. V situaci, kdy je nájemné regulováno, nic nenutí menší domácnosti stěhovat se do menších bytů.

 

Vše o penzijním připojištění a penzijních fondech naleznete v této sekci

Kde důchodci ušetří?

 

Již jsme zmínili stravování, kde důchodci ušetří více jak 60% nákladů. Další položkou, která vám odpadne z výdajů, pokud odejdete do důchodu, je cestování. Každodenní cestování do zaměstnání představuje nezanedbatelnou část nákladů (více jak 10%). To jsou však úspory, které vyplývají z toho, že již nechodíte do práce.

 

Nepřeberně slev a výhod získáte už tím, že odejdete do důchodu a byl vám přiznán důchod. Všeobecně tak platí pravidlo, že když je někde sleva pro děti nebo studenty, je tam i sleva pro důchodce, nemluvě o dalších slevách pouze pro důchodce.

 

Kromě toho, že cestují méně, cestují důchodci i za mnohem nižší jízdné. U Českých drah platí výměr Ministerstva financí podle kterého nesmí důchodci platit více jak 50% normálního jízdného, slevu na dopravu získá důchodce i ve městech s hromadnou dopravou – v Praze, Plzni, Českých Budějovicích,..., od sedmdesáti let cestuje většinou úplně zadarmo.

 

Čisté peněžní výdaje domácností v 1.čtvrtletí 2002 (Kč)

  Potraviny a nealko. nápoje

Odívání a obuv

Bydlení Bytové vybavení, zařízení dom. Doprava a spoje

Volný čas

Stravovací a ubytovací služby
Domácnost důchodců 1848 236 1785 457 626 423 117
Průměrná domácnost 1455 353 1375 464 884 587 293
Změna 27% -33,1% 29,8% -1,5% -29% -28% -60%

Zdroj: ČSÚ, měsíční údaje na osobu

 

A další a další slevy. Některé služby a výrobky se slevou jsou hojně využívané, jiné už méně. K těm prvním by patřily například slevy na stavební práce, u poplatků za psa, v kadeřnictví, u cestovních kanceláří, kulturní akce, divadla, muzea, v jazykové škole, ale i slevu do sauny, na masáže, v ozdravných zařízeních, sleva pro důchodce na výměnu pneumatik,… A k těm druhým bychom mohli zařadit slevu při tandemovém seskoku padákem, ve squash a fitness centru, při nákupu počítače, nakupování potravin přes internet, v ZOO, na různé přednášky a kurzy – z mnoha jmenujme jistě zajímavou Školu klasické astrologie, celoroční skipas, nebo slevu na zámečnické práce při otevírání zamknutého bytu či domu. Nesmíme zapomínat, že důchodci navíc získávají jednu velmi důležitou komoditu – čas. V mnohých službách je čas jedním z důležitých nákladů, např. ve zdravotnictví.

 

Pokud sečteme všechny odpadlé výdaje a slevy, které důchodce využívá, dojdeme k závěru, že důchodci se mají v podstatě dobře? Průměrná mzda činí přibližně 15 000 Kč. To je však hrubá mzda, od které musíme odečíst platby na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a zálohu na daň. Výsledná suma, se kterou může zaměstnanec disponovat je okolo 11 900 Kč. Oproti tomu stojí průměrný důchod ve výši 6 820 Kč (od ledna 2003 by měl průměrný důchod být 7 060 Kč). Rozdíl je přibližně 5 000 Kč (podíl důchodu a čisté mzdy činí 57,3%). Vykompenzují slevy, které důchodci využívají a úspory na nákladech tento rozdíl? Většina důchodců vám řekne, že šetří, kde se dá, že jen tak tak vyjde s důchodem, oproti tomu statistika a její průměrování tvrdí, že domácnosti důchodců nemají o mnoho nižší příjmy než ostatní domácnosti. Samozřejmě, že nepovažujeme průměrné hodnoty za určující, jak dobře se důchodcům v České republice žije. Průměr neříká nic o tom, jaká je skutečná realita.

Informace o penzijních fondech naleznete ve speciální příloze ZDE

 

Netroufám si hodnotit životní úroveň důchodců, ani doporučovat spolehnutí se na zabezpečení důchodů státem. Neměli bychom podcenit propad příjmů po odchodu do důchodu, který se bude časem stále více zvyšovat a měli bychom uvažovat o dalších způsobech, jak si v důchodu zabezpečit dosavadní životní standard. Současně bychom neměli (i když tak často bývají) považovat důchodce za nejchudší skupinu obyvatelstva. Na důchodovou reformu, která by vyrovnala příjmy před odchodem do důchodu a po něm stále čekáme.

 

Myslíte si, že důchodci mají dost peněz? Nebo souhlasíte s nářky důchodců o větší valorizace penzí. Spoříte si na stáří, abyste se, až půjdete do důchodu, nemuseli drasticky uskrovňovat? Co si myslíte o nutnosti důchodové reformy?

 

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.