Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou penzijní fondy bezpečné?

aktualizováno 
Spoříte si na penzi u penzijního fondu? Nebo si nejste jisti bezpečností této investice? Možná, že patříte k těm, kterým se výnos u penzijního fondu zdá příliš malý a radši zvolíte jiný druh zabezpečení životního standardu i po odchodu do penze. Jak je zaručeno, že investice v penzijním fondu neztratí svoji hodnotu? Má smysl státní regulace investičních limitů u penzijních fondů nebo pouze snižuje potenciální výnos? Proč penzijní fondy více neinvestují do akcií?

Proč stát reguluje možnosti investic penzijních fondů?

 

Regulace penzijních fondů na jednu stranu chrání účastníky penzijního připojištění před neopatrným a neobezřetným investováním manažerů portfolia penzijního fondu, na druhou stranu bývá leckdy zbytečná a omezuje efektivnost investování. Oproti angloamerickému způsobu, kde se uplatňuje tzv. pravidlo obezřetného muže, jsou ve většině Evropských zemích uplatňovány přísné investiční limity (ty jsou nejvíce aplikovány tam, kde jsou penzijní fondy povinnou složkou důchodového zabezpečení).

 

Hledáte informace o penzijním připojištění? Pokud ano, pak navštivte tuto specializovanou sekci.

Nicméně, zvláště v České republice, tyto investiční limity neplní svou funkci, neboť penzijní fondy samy aplikují konzervativnější investiční politiku, než jim limity dovolují (týká se limitů na maximální zastoupení akcií a podílových listů v portfoliu). A v případě omezení, na jakých trzích mohou fondy investovat, mají české fondy minimálně možností, jak diverzifikovat portfolio.

 

Investiční omezení bychom mohli rozdělit na několik částí. První z nich jsou právě limity, které vymezují, jaké instrumenty a z jakých trhů mohou penzijní fondy nakupovat do svých portfolií. Jistě je přínosem, že penzijní fondy již mohou investovat i do zahraničních dluhopisů (emitovanými státy OECD nebo jejich centrálními bankami), ale naším dnešním zájmem jsou investice do akcií, a tady jsou možnosti penzijních fondů striktně omezeny. Fond tak může umístit prostředky pouze do „akcií a podílových listů přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů“. Obdobně jako je tomu u korporátních dluhopisů, kde platí stejná podmínka, i na volném trhu burzy jsou obchodovány kvalitní tituly. Často uváděným příkladem jsou akcie společnosti Philip Morris, které by v případě penzijních fondů byly jistě vhodnou investicí (už kvůli dividendové politice Philip Morris).

 

Penzijní fond Počet klientů (tis.) Připsaný zisk za rok 2001 Připsaný zisk za rok 2000 Připsaný zisk za rok 1999
ABN AMRO PF

200

4,10% 3,60% 5,30%
Allianz PF

104

4,36% 3,80% 6,00%
Commercial Union PF

104

  2,90% 5,00%
Credit Suisse Life & Pensions PF

585

4,25% 4,10% 6,50%
Českomoravský PF

302

3,20% 4,20% 6,10%
ČSOB PF

9

3,90% 5,62% 7,70%
Generali PF

22

4,60% 3,60% 5,30%
Hornický PF Ostrava

18

2,37% 2,04% 4,41%
ING PF

222

4,80% 4,40% 6,00%
PF České pojišťovny

322

3,80% 4,60% 6,60%
PF České spořitelny

360

3,80% 4,20% 4,40%
PF Komerční banky

252

4,40% 4,89% 7,20%
Zemský PF

16

4,60% 5,00% 7,00%

Zdroj: Fincentrum

 

Akcie ze zahraničí

 

Proč nemohou penzijní fondy investovat v zahraničí? Pro povolení investic v zahraničí jednoznačně mluví diverzifikace rizika domácí země, argumentem proti by mohlo například být to, že ze země by tak odteklo mnoho dlouhodobých finančních zdrojů. Penzijní fondy nicméně nemohou investovat do zahraničních akcií, i když na českém trhu není dostatek kvalitních příležitostí pro efektivní diverzifikaci. Zahraniční akciové trhy by jistě dovolily penzijním fondům dosahovat z části portfolia vyšších výnosů než z bankovních depozit a státních dluhopisů.

 

Například u podílových a investičních fondů je investování do akcií upraveno tak, že mohou investovat na veřejných trzích zemí OECD nebo na trhu, jaký jim schválí Komise pro cenné papíry. Investování na zahraničních trzích je spojeno s měnovým rizikem. Penzijní fondy však nemohou nakupovat ani termínové kontrakty, kterými by zajistily případné měnové riziko. Derivátové instrumenty by byly zapotřebí i dnes, kdy penzijní fondy nakupují v zahraničí dluhopisy. Měnové a další rizika by tak mohla být alespoň částečně eliminována.

Co říkají penzijní fondy o akciových investicích?

Proč penzijní fondy nemají akcie v portfoliu:
Akcie jsou hodně rizikové, jsou na několikaletých minimech, akciové indexy klesají. Nejsou zde kvalitní akcie, mají malou likviditu. Velké zdroje penzijních fondů nenacházejí na českém trhu dostatek příležitostí. - PF České spořitelny
Jak by se projevilo na portfoliích penzijních fondů, pokud by byly povoleny investice do zahraničních akcií:
Investice do zahraničních akcií by se jistě objevily, akciová portfolia jsou se 6-7 likvidními tituly příliš úzká. Všechny fondy mají své interní limity na investice do akcií, ty by se však nemusely změnit a jen by se část prostředků z českých akcií přesunula do zahraničních. - ING PF

 

Druhým způsobem omezení investic jsou limity kvantitativní. Zákon omezuje investice do jednotlivých cenných papírů (hodnota cenných papírů jednoho emitenta nesmí být více jak 10% portfolia). Dalším omezením je maximální podíl akcií a podílových listů v portfoliu. Hodnota těchto instrumentů nesmí být vyšší než 25% majetku penzijního fondu.

 

Proč se fondům nelíbí akcie

 

Pokud odhlédneme od problému přeceňování aktiv v penzijním fondu a budeme se věnovat pouze limitu 25% akcií v portfoliu, zjistíme, že samotné fondy udržují podíl akcií v portfoliu na mnohem nižší úrovni. Průměr zastoupení akcií v portfoliu je na 5%. Čím je to způsobeno? Jsou portfolio manažeři příliš opatrní, nebo je na českém trhu takový nedostatek příležitostí? Možná že penzijní fondy vidí v akciích příliš rizikovou investici s nezajímavým výnosem. Vše z výše jmenovaného jistě bude alespoň částečně pravda.

 

Zdroj: APF ČR, Fincentrum; údaje k 30. 6. 2002; Vojeský otevřený PF je od října 2002 sloučen s Credit Suisse Life & Pensions PF

 

Penzijní připojištění zatím není považováno za jeden ze zdrojů příjmů ve stáří. O tom svědčí to, že nejvíce účastníků penzijního připojištění patří k lidem, kteří nemají daleko do důchodu a budou tak moci ukončit spoření již po pěti letech (minimální doba pro získání státního příspěvku). Protože penzijní fondy musejí počítat s tím, že větší část účastníků ve fondech nespoří dlouhodobě, nemohou ukládat prostředky do dlouhodobých investic, jakými jsou například akcie a akciové fondy, ale jsou nuceni mít dostatečnou likviditu na bankovních vkladech a v krátko- a střednědobých dluhopisech. Tento trend se však, v návaznosti na informovanost občanů o státních penzích a předpokládaném vývoji, pomalu obrací a penzijní připojištění by mohlo získat větší váhu při sestavování osobních finančních plánů. 

 

Nabízí se ještě další dílčí aspekt, proč se penzijní fondy nehrnou do akciových investic. Na zisku penzijního fondu participují jak podílníci, tak akcionáři (rozdělují si maximálně 10% zisku) a zprostředkovaně i manažeři fondu. Naopak, pokud penzijní fond skončí ztrátou, hradí se z nerozděleného zisku a rezervního fondu,  a pokud to nestačí, dojde na akcionáře, kdy je ztráta kryta snížením základního kapitálu fondu. Ztráta tak jde na vrub vlastníků fondu, kteří jistě nebudou mít mnoho pobídek nadstandardně oceňovat manažery. Poslední roky byly příznivé pro dluhopisy a naopak akciím se nedařilo dobře, ale tento stav je z dlouhodobého hlediska neudržitelný (historicky jsou akcie nejvýnosnější). V současné době začíná docházet dech i dluhopisům, které těžily ze snižování úrokových sazeb a naopak dochází k oživení akciových trhů.

Nevíte, jak si vybrat penzijní připojištění? Poradíme vám v TÉTO SPECIÁLNÍ PŘÍLOZE.

 

Pokud se zeptáte portfolio manažera penzijního fondu, proč je tak málo prostředků zainvestováno v akciích, odpoví vám, že akcie jsou příliš rizikové, český trh je malý a nelikvidní. Faktem zůstává, že penzijní fondy nebudou bez akcií dosahovat vyšších výnosů. Existuje jistě jakási rovnováha mezi bezpečností a rizikem, které akcie přinášejí, nicméně dnešní podíl 5 - 7% akcií v portfoliu je z dlouhodobého hlediska příliš málo. Snad dojdeme jednou k tomu, že i české fondy budou moci nakupovat kvalitní světové akcie a my se budeme těšit z vyšších výnosů.  

 

Věříte v bezpečnost penzijních fondů? Jste spokojeni s výnosem, který vám penzijní fond připisuje? Povolili byste fondům investovat více do akcií a do zahraničních akcií? Myslíte, že by tak fondy mohly dosahovat větších výnosů.

 


Komerční sdělení:

Smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem můžete uzavřít v kterékoliv pobočce Komerční banky nebo ZDE prostřednictvím serveru iDNES


 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.