Opodstatnění a výše bankovních poplatků jsou oblíbeným tématem mnoha kritických diskusí. Klientům se samozřejmě nelíbí, finanční ústavy naopak předkládají mnoho argumentů, proč je účtují, proč je zvyšují a zároveň vymýšlejí poplatky nové. Když je kritika veřejnosti již příliš hlasitá, vstoupí do této diskuse některý z regulačních orgánů, pohrozí sankcemi a případně se přijmou nápravná opatření (novela zákona o stavebním spoření).
Nebo banky samy začnou konkrétní poplatky snižovat či dokonce rušit a předkládají to veřejnosti jako svou konkurenční výhodu (např. poplatek za zrušení běžného účtu, poplatek za příchozí platby). Z čehož je vidět, že i bez těchto poplatků se banky dokáží obejít.
Poplatkům za vedení účtu u různých bankovních produktů jsme se věnovali již několikrát. V minulém komentáři, který naleznete zde, byla popsána historie vývoje poplatků za vedení účtů u stavebního spoření v několika posledních letech. Je tam popsáno, jak a proč stavební spořitelny tyto poplatky zvyšovaly. Nyní se podíváme na argumenty, kterými je spořitelny obhajují.
Kolik si stavební spořitelny účtují
Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v tabulce. V prvním sloupci je úhrada ve výši, kterou si spořitelny strhávají nejčastěji jednou ročně. Bohužel však i za pouhou část roku. Takže při uzavření smlouvy v prosinci klient zaplatí úhradu v plné výši a v lednu mu ji spořitelna naúčtuje znovu na další kalendářní rok. Tento způsob však nepoužívají všechny spořitelny, například Raiffeisen si poplatek strhává čtvrtletně.
Kromě úhrady za vedení účtu si některé spořitelny ještě navíc strhávají poplatek za roční výpis z účtu. Takže pokud například stavební spořitelna Wüstenrot klientům zdůrazňuje, že má nejnižší poplatek za vedení účtu na trhu, pak po přičtení úhrady za výpis se celková částka vyrovná poplatkům ostatních spořitelen.
Úhradu za správu úrokového zvýhodnění si v současnosti účtuje již pouze stavební spořitelna Raiffeisen. Tento poplatek přímo sám za sebe říká, proč si stavební spořitelny strhávají tak vysoké částky. Alespoň z části jim kompenzují vysoké úroky, které musí platit klientům, kteří mají starší lépe úročené smlouvy. Více si na toto téma můžete přečíst v již zmíněném komentáři zde.
| stavební spořitelna | úhrada za vedení účtu (ročně) | úhrada za výpis (ročně) | úhrada za vedení úrokového zvýhodnění (ročně) | vedení účtu celkově - přepočet na měsíc |
| ČMSS | 290 | - | - | 24 |
| HYPO | 360 | - | - | 30 |
| Modrá pyramida | 300 | - | - | 25 |
| SS ČS | 285 | - | - | 24 |
| SS ČS - staré smlouvy | 470 / 550* | 25 / 25* | - | 41 / 48* |
| Raiffeisen | 284 | 21 | - | 25 |
| Raiffeisen - staré smlouvy | 284 | 21 | 90** | 33 |
| Wüstenrot | 250 | 30 | - | 23 |
Zdroj: Fincentrum
Poznámky: Údaje jsou uvedeny v Kč. Úhradu za vedení účtu si spořitelny strhávají jednou ročně, Raiffeisen spořitelna čtvrtletně. * SS ČS rozlišuje dříve sjednané smlouvy podle úrokové sazby, kterou se úročí jejich vklady. První údaj před lomítkem platí pro smlouvy úročené 3 %, druhý vyšší údaj platí pro smlouvy s úročením vkladů sazbou 4 %. (SS ČS: Úhrada za vedení účtu nebude u letos sjednaných smluv v roce 2006 účtována.) ** Úhrada za vedení úrokového zvýhodnění 90 Kč ročně se vztahuje na smlouvy, u kterých bylo úr. zvýhodnění sjednáno.
Názornější představu o tom, jak drahé je vedení účtu stavebního spoření, získáme přepočtením ročních částek na měsíční. Ty ukazuje poslední sloupec tabulky. U Stavební spořitelny České spořitelny a Raiffeisen stavební spořitelny jsou v tabulce uvedeny dva řádky. V prvním jsou částky určené pro nové klienty, kteří si sjednávají smlouvy v současnosti, ve druhém řádku pro ty, kdo mají starší smlouvy s vyššími úrokovými sazbami.
Zdenka Blechová z SS ČS zdůvodňuje rozdílnou výši poplatků účtovanou novým a stávajícím klientům takto: „Klienti s vyšší úhradou za správu a vedení účtu mají výhodu vyššího výnosu, protože jejich vklady jsou úročeny až dvakrát vyšší úrokovou sazbou, než je aktuální sazba. Těmto klientům SS ČS také nabízí možnost přejít na současné podmínky včetně snížené úhrady za správu a vedení účtu a zachování výše státní podpory, tj. až 4500 Kč a s možností navýšit si cílovou částku. Navíc, po tři a půl roku až do 30. 6. 2006 SS ČS nabízela jako jediná stavební spořitelna tento přechod při zachování dosud připsaných úroků, tj. zdarma.“ Bohužel nyní tomu tak již není. Při přechodu na nižší sazbu (např. v případě potřeby navýšení cílové částky) klienti přijdou o třetinu až polovinu připsaných úroků. Tento postup však praktikuje většina stavebních spořitelen.
Klienti stavebním spořitelnám platí kolem 25 korun za měsíc. Mnohem hůře jsou na tom však klienti SS ČS, kteří mají vklady úročeny sazbou 3 % nebo 4 %. Máte-li takovou smlouvu, pak spořitelně platíte víceméně za nic téměř 50 korun měsíčně.
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFOArgumenty stavebních spořitelen
Částka kolem 25 korun za měsíc není nijak vysoká. Ovšem jaké služby si klienti stavebních spořitelen těmito poplatky vlastně hradí? Zde vyjmenované konkrétní položky jsou převzaty ze sazebníku jedné ze spořitelen, která si jako jediná alespoň dala práci s tím, aby je explicitně vyjmenovala. Jsou tyto argumenty však opodstatněné? Dost často to tak nevypadá.
* Správa a vedení účtu stavebního spoření.
* Účetní položky v bezhotovostním platebním styku: na účet přichází v naprosté většině případů pouze jedna platba měsíčně.
* Výpis z účtu stavebního spoření: většina spořitelen jej zasílá pouze jednou ročně, navíc některé si za něj účtují samostatný poplatek.
* Vyžádání a připsání záloh státní podpory: k tomu dochází pro běžící smlouvu pouze jednou ročně.
* Změna výše měsíčního vkladu: klient jej jistě nijak často nemění, navíc spořitelny často akceptují změnu výše zasílaného vkladu bez oznámení.
* Vyhotovení a odeslání oznámení o možnosti poskytnutí úvěru ze stavebního spoření: k tomu dojde většinou pouze jednou během trvání smlouvy.
* Poskytnutí informací o stavebním spoření prostřednictvím poradenské služby: každá stavební spořitelna jako jednu ze svých předností uvádí bezplatné poradenství. Obchodní zástupce, který s klientem sjednal smlouvu, by se o něj měl zajímat i během trvání smluvního vztahu, za to přeci získává provizi ze vstupní úhrady za uzavření smlouvy.
* Jako další jsou uváděny například následující položky, k těmto událostem však během trvání smlouvy vůbec nemusí dojít: změna požadavku na státní podporu, změna osobních údajů účastníka stavebního spoření, zadání či změna komunikačního účtu.
Co si myslíte o argumentech, kterými stavební spořitelny odůvodňují výši poplatků za správu účtu? Jsou podle vás tyto poplatky příliš vysoké, nebo ne?
