Pak s podřízeným chvíli „džoukuje“, jako že ho nepustí. Hlavní hrdina chce volno, protože je „furt byzy“. A když narazí v přírodě na hezké místo, řekne synovi: „Je tu pěkně, tak se někde zasejvujem.“ Taťka je moderní, nemá dobrý nápad, ale „gut ajdiju“. Zní vám to přehnaně? Jenže taková nadsázka to tedy není.
„Angličtina ovlivňuje naše vyjadřování mnohem víc než dříve. Příval anglicismů je masivní zejména v oblastech, jako je veřejná mluva, management, výpočetní technika,“ potvrzuje Michaela Černá z Ústavu pro jazyk český. Stav češtiny v obchodním světě například odrazil i seriál Rodinná pouta. Věta „Adam teď chystá prajslist do Dubaje“ (ceník) se mezi obchodními zástupci stala památnou.
Proč se takhle ve firmách mluví? Kvůli pocitu, že jsme světoví. Kvůli tomu, že netrváme na používání českých slov stejného významu. „Navíc ve skupině lidí, kteří užívají jazyk odlišný od dorozumívání ostatních, panuje větší soudržnost. Okolí nemusí jejich hovoru rozumět,“ říká Michaela Černá.
Kdo léčí nemocné weby? URLog Velké rozšíření počítačů podporuje rychlé pronikání angličtiny včetně výrazů spojených s IT do běžné mluvy. A to nejen programátorů, ale i uživatelů počítačů - tedy i mnohých zaměstnanců. Zde jsou příklady:
* Gustík updatoval nástěnku v prvním patře. (aktualizoval)
* Zalogovala ses ve vrátnici? (nahlásila)
* Tonda byl odinstalován z práce. (vyhozen)
* To je dobrý antivirus na nudu. (protilék)
* Tlumočnice měla dobrý buffer. (vyrovnávací paměť, která uchovává informace, s nimiž se právě nepracuje)
* Prosérčuju krám, jestli tam mají nějaký sýry. (prohledám)
* Ještě zprocesím mandle. (sním)
* Tys mi zavirovala tátu. (nakazila chřipkou)
A nejde jen o výrazy spojené s počítači, ale také o vtipy vysílané do světa často právě programátory:
* Jak se rozmnožují počítačové viry? Pučením. Pučíš disketu a máš to.
* Jak se jmenuje doktor, který léčí nemocné weby? URLog.
* Proč blondýnka leje vodu do počítače? Bude surfovat.
 |
„Slova se také mohou různě překrucovat. Je to snaha o zvukové zvýraznění a odlišení od jejich spisovné podoby, snaha o úpravy umožňující dvojí chápání smyslu slova,“ říká Michaela Černá z Ústavu pro jazyk český. Jako příklady hry s jazykem uvádí: čopítač (počítač), interfernet (internet), kompatidebilní (kompatibilní). Nejagresivněji do češtiny vstupují anglicismy nejen mezi uživatele počítačů, ale i mezi vizážisty, stylisty a pracovníky reklamních agentur.
V agoškách se cílí na zakoše
Pokud vám stylista řekne, že potřebujete „trendy účes“, v němž byste byli víc „in“, chce vám jen provést modernější sestřih.
Stejně tak jako si Češi přizpůsobují angličtinu, zacházejí i s češtinou nebo s již zažitými cizími názvy. Pracovníci reklamní agentury dělají pro svou agošku, a nejsou to tvůrčí lidé, ale kreáči, kteří se vyjadřují píárštinou. Reklamy zásadně cílí na cílovku či zakoše. Pokud nepatříte mezi markéťáky a píáry (pracovníky marketinku a reklamy) a neporozuměli jste tomu, co vlastně kreáči dělají, zde je vysvětlení: agoška -agentura, cílovka - cílová skupina, kreáč - kreativec, píárština -vyjadřování v oblasti PR, zakoš -zákazník.
Chodíte v poledne na čvoch?
Nauč se náš jazyk, budeš k nám patřit, vzkazují některé firmy novým zaměstnancům. Třeba v plzeňské firmě Škoda Kovárna nováčkům jako zpestření materiálů o firmě přichystali i podnikový slovník. Vedle anglických slov a zkratek se tam objevují výrazy tradované v plzeňské Škodovce již několik let. „Vyhlásili jsme soutěž o nejlepšího ,slovíčkováře‘ a vyhrála jedna zaměstnankyně, která přišla s osmačtyřiceti výrazy,“ říká Magdalena Švugerová ze Škody Kovárna. Tak například proslulému znaku Škody se říká Slepice či Indián. Když se jde na čvoch, znamená to jít na oběd do kantýny. Kdo „dostal šampon“, ten si nejde umýt vlasy, ale musí zpytovat svědomí, protože mu právě vynadal šéf.
Škodováci jinak měsíčně dostávají žebračenky (výplatnice), a trpí-li úsekismem, tak se právě mezi sebou nemohou domluvit jednotlivé úseky podniku.
