Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam až mohou klesat úrokové sazby?

aktualizováno 
Bankovní rada při svém včerejším zasedání snížila úrokové sazby, a to o půl procenta. Úrokové sazby se tak v Čechách dostaly svá nová historická minima – klíčová repo sazba je dnes na úrovni 4,75%. Naplnilo se tak očekávání analytiků, kteří i přes červencové zvýšení sazeb očekávali další pokles v reakci na skutečnost, že od léta došlo k výraznému snížení inflace i růstu ekonomiky. Svoji roli sehrálo i snížení sazeb ve dvou největších ekonomikách světa – USA a Evropské unii.

Ihned po ohlášení tohoto kroku došlo ke zpevnění české koruny, a to až na úroveň 33,25 korun za euro. Příčinou tohoto jevu je očekávání zvýšení růstu české ekonomiky v důsledku nižších úrokových sazeb. Tím se ale koruna dostává na úroveň, která je ČNB jen těžko přijatelná, a očekávalo se, že ČNB bude na vzniklou situaci reagovat intervencí proti koruně.  O to překvapivější bylo její odpolední prohlášení, v němž uvedla, že intervenovat nebude a proti posilování koruny bude postupovat spíše dlouhodobě a ve spolupráci s Ministerstvem financí. V závěru dne se pak koruna obchodovala až ze 33 korun 16 haléřů za euro.

Co z toho plyne pro běžného investora? První, co každého z nás asi napadne je, že dojde ke snížení úrokových sazeb, a to jak z úvěrů, tak i vkladů. Pro to svědčí i první reakce komerčních bank – jako první zareagovala Česká spořitelna ústy své mluvčí Kláry Gajduškové: "Vzhledem k tomu, že došlo k poměrně výraznému snížení sazeb, bude Česká spořitelna reagovat změnou úročení jak na straně aktiv tak pasiv". Je však takřka jisté, že se úrokové sazby pro běžné občany sníží o mnoho méně než půl procenta. Důvodem je to, že banky značnou část svých tržeb vytváří z úrokové marže – rozdílu mezi úroky z úvěrů a vkladů. Čím nižší jsou úrokové sazby, tím je tato marže viditelnější. Banky jsou proto jen málo ochotné snižovat úrokové sazby, neboť tím by se mohly dostat do situace, kdy budou nuceny dávat nepřiměřeně nízké úroky z vkladů nebo výrazně snížit úrokovou marži.

Přesto je mezi českými bankami značná konkurence, a proto ke snížení úroků bezesporu dojde. Čeští střadatelé tak definitivně ztrácí naději, že by úroky z vkladů pokryly alespoň inflaci. Již nyní je reálný výnos termínovaného vkladu očištěný o inflaci zhruba mínus dvě procenta. Ročně tak, i bez zohlednění poplatků, ztrácíte dvě procenta svého majetku uloženého na termínovaném vkladu. Z poklesu sazeb tak budou benefitovat spíše ti, kteří žijí na dluh. Lze očekávat, že dojde k dalšímu snížení sazeb spotřebitelských a hypotéčních úvěrů. V předvánočním čase tento krok může udělat divy – nákup na dluh již není vnímán apriori negativně, a i kdyby, snaha potěšit své blízké hezkým dárkem je silnější.

 
Zdroj: ČNB


Dalším, kdo může mít radost z poklesu sazeb jsou podílníci dluhopisových fondů. Při poklesu úrokových sazeb dochází k růstu cen dluhopisů, takže dluhopisovým fondům roste výkonnost. Důvod k radosti mohou mít i držitelé akcií a akciových fondů, protože lze předpokládat, že přístup podniků k levnějším úvěrům se dříve nebo později odrazí ve vyšší ziskovosti a tudíž i vyšší tržní ceně podniků. Poněkud nejednoznačná situace je u podílníků fondů peněžního trhu. Tyto fondy sice v reakci na pokles sazeb krátkodobě zvýší výkonnost, dlouhodobě se jejich výnos ale sníží úměrně s poklesem krátkodobých úrokových sazeb.

Další otázkou je, zda snížení sazeb je dostatečné k tomu, aby se česká ekonomika vyhnula hrozící globální recesi. Důvodů pro opačné stanovisko je hned několik – značná otevřenost české ekonomiky, silná koruna podkopávající konkurenceschopnost českých výrobků a obtížný přístup většiny českých podniků k novým úvěrům. Snížení sazeb tak spíše povede ke stimulaci poptávky (skrze zmíněné spotřebitelské úvěry či přes pokles výnosu z úspor)  než ke stimulaci nabídky. Proto se nabízí poslední otázka – bude ČNB pokračovat ve snižování sazeb? Je takřka jisté, že po tak razantním snížení se ČNB v následujících třech měsících neodhodlá k dalšímu snížení sazeb a spíše bude vyčkávat na účinky posledního rate-cutu. Lze si však představit scénáře, při kterých bychom se na jaře dočkali dalšího snížení sazeb, maximálně však o 0,25%.

Co si myslíte o snížení úrokových sazeb? Myslíte si, že tento krok pomůže českému hospodářství nebo mu naopak uškodí? Napište nám svůj názor!

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.