Absolventi strojních průmyslovek se mohou uplatnit i v mnoha oborech mimo strojírenství. V elektrotechnice, počítačové grafice, programování, softwarových firmách, v obchodě, ve výrobních podnicích nebo v soukromém podnikání.
Desítky zájemců o zaměstnání z řad maturantů na strojních průmyslovkách mají evidovány úřady práce pouze v některých regionech, například v Ostravě a v Brně. Naproti tomu v Praze nebo Liberci je na úřadech práce evidováno jen několik jednotlivců této profese. Po maturitě odchází do zaměstnání přibližně čtvrtina studentů strojních průmyslovek. Ostatní pokračují ve studiu nebo nastupují základní vojenskou službu. Ti, kteří nepokračují dále ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách, si mohou v mnoha případech vybírat již během studia z nabídek firem, které se školami spolupracují. "Pokud umí pracovat na počítači, mají základy techniky a ovládají cizí jazyk, neměli by mít problém s nalezením slušné práce," míní Jaroslav Červený, ředitel střední průmyslové školy strojnické v Betlémské ulici v Praze 1 a dodává "studenti, pokud se chtějí po škole dobře uplatnit, musí být schopni se přizpůsobit potřebám zaměstnavatele. To představuje nutnost se stále doučovat."
Rekvalifikace
V místech, kde se ve větší míře vyskytují krachující nebo stagnující podniky se pro absolventy průmyslovek situace trochu komplikuje. "Maturanti na technicko-hospodářských pozicích bývají propouštěni dříve než dělníci," posuzuje Lenka Vašková z Úřadu práce Brno-město, "hodně podniků požaduje pro přijetí do práce praxi, což absolventi škol pochopitelně splňovat nemohou." Proto je výhodné být ve spojení s úřady práce, které poskytují zájemcům rekvalifikační kursy (například svářečský). "To absolventům usnadňuje a rozšiřuje možnost uplatnění," vysvětluje Zdena Horváthová, vedoucí Úřadu práce Ostrava-město.
Výrobní podniky
Ve výrobních podnicích bývají při nástupu zařazeni přímo do provozu, aby získali praxi, a po určité době mají téměř zaručen pracovní postup. "V našem kraji je mimo jiné přes deset automobilových firem, které mají zájem o lidi se středoškolským technickým vzděláním," říká Miroslav Franěk, ředitel střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Liberci. "O středoškoláky zájem máme a také je zaměstnáváme," potvrzuje Jaroslav Koloc z personálního oddělení Škoda Auto, a. s., "po šestiměsíčním zapracování v dělnických profesích na provozních pracovištích se mohou zúčastnit interních výběrových řízení na technická místa." Mnoho škol spolupracuje s prosperujícími průmyslovými podniky (většinou se zahraniční účastí), které studenty informují o volných místech již během studia. Například firma Flextronics International, která montuje komponenty elektrosoučástek, má dohodu o spolupráci se Střední průmyslovou školou strojnickou ze Sokolské ulice v Brně. Pro svůj výrobní program potřebují mimo jiné schopné programátory strojů řízených počítači a konstruktéry.
Samostatné podnikání
Na většině průmyslovek ke strojírenským oborům přiřazují takzvaná ekonomická zaměření. Zde se vyučuje kromě základů ekonomie a účetnictví i právní nauka nebo psychologie. Právě ekonomický obor je podle Jaroslava Červeného velmi solidní příprava na začátek podnikání. Jeho absolventi si umějí založit a vést firmu, vyznají se v administrativě i v provozu. "Absolventi středních odborných škol si mohou zakládat firmy ve velmi rozličných oborech. Pokud chtějí provozovat řemeslnou činnost, musí ke střední škole doložit dvouletou praxi. Praxi potřebují i pro různé vázané nebo koncesované činnosti, například cestovní kanceláře nebo bezpečnostní agentury," upřesňuje Dana Neumanová z živnostenského úřadu v Kolíně.
Odbornost
Pro studenty, kteří nechtějí po střední škole pokračovat ve studiu, je lepší, když se zaměří na konkrétní obory, jako je třeba počítačová grafika ve strojírenství, informační systémy nebo řízení jakosti ve strojírenství. Tam je dostatek volných pracovních míst.
Desítky zájemců o zaměstnání z řad maturantů na strojních průmyslovkách mají evidovány úřady práce pouze v některých regionech, například v Ostravě a v Brně. Naproti tomu v Praze nebo Liberci je na úřadech práce evidováno jen několik jednotlivců této profese. Po maturitě odchází do zaměstnání přibližně čtvrtina studentů strojních průmyslovek. Ostatní pokračují ve studiu nebo nastupují základní vojenskou službu. Ti, kteří nepokračují dále ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách, si mohou v mnoha případech vybírat již během studia z nabídek firem, které se školami spolupracují. "Pokud umí pracovat na počítači, mají základy techniky a ovládají cizí jazyk, neměli by mít problém s nalezením slušné práce," míní Jaroslav Červený, ředitel střední průmyslové školy strojnické v Betlémské ulici v Praze 1 a dodává "studenti, pokud se chtějí po škole dobře uplatnit, musí být schopni se přizpůsobit potřebám zaměstnavatele. To představuje nutnost se stále doučovat."
Rekvalifikace
V místech, kde se ve větší míře vyskytují krachující nebo stagnující podniky se pro absolventy průmyslovek situace trochu komplikuje. "Maturanti na technicko-hospodářských pozicích bývají propouštěni dříve než dělníci," posuzuje Lenka Vašková z Úřadu práce Brno-město, "hodně podniků požaduje pro přijetí do práce praxi, což absolventi škol pochopitelně splňovat nemohou." Proto je výhodné být ve spojení s úřady práce, které poskytují zájemcům rekvalifikační kursy (například svářečský). "To absolventům usnadňuje a rozšiřuje možnost uplatnění," vysvětluje Zdena Horváthová, vedoucí Úřadu práce Ostrava-město.
Výrobní podniky
Ve výrobních podnicích bývají při nástupu zařazeni přímo do provozu, aby získali praxi, a po určité době mají téměř zaručen pracovní postup. "V našem kraji je mimo jiné přes deset automobilových firem, které mají zájem o lidi se středoškolským technickým vzděláním," říká Miroslav Franěk, ředitel střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Liberci. "O středoškoláky zájem máme a také je zaměstnáváme," potvrzuje Jaroslav Koloc z personálního oddělení Škoda Auto, a. s., "po šestiměsíčním zapracování v dělnických profesích na provozních pracovištích se mohou zúčastnit interních výběrových řízení na technická místa." Mnoho škol spolupracuje s prosperujícími průmyslovými podniky (většinou se zahraniční účastí), které studenty informují o volných místech již během studia. Například firma Flextronics International, která montuje komponenty elektrosoučástek, má dohodu o spolupráci se Střední průmyslovou školou strojnickou ze Sokolské ulice v Brně. Pro svůj výrobní program potřebují mimo jiné schopné programátory strojů řízených počítači a konstruktéry.
Samostatné podnikání
Na většině průmyslovek ke strojírenským oborům přiřazují takzvaná ekonomická zaměření. Zde se vyučuje kromě základů ekonomie a účetnictví i právní nauka nebo psychologie. Právě ekonomický obor je podle Jaroslava Červeného velmi solidní příprava na začátek podnikání. Jeho absolventi si umějí založit a vést firmu, vyznají se v administrativě i v provozu. "Absolventi středních odborných škol si mohou zakládat firmy ve velmi rozličných oborech. Pokud chtějí provozovat řemeslnou činnost, musí ke střední škole doložit dvouletou praxi. Praxi potřebují i pro různé vázané nebo koncesované činnosti, například cestovní kanceláře nebo bezpečnostní agentury," upřesňuje Dana Neumanová z živnostenského úřadu v Kolíně.
Odbornost
Pro studenty, kteří nechtějí po střední škole pokračovat ve studiu, je lepší, když se zaměří na konkrétní obory, jako je třeba počítačová grafika ve strojírenství, informační systémy nebo řízení jakosti ve strojírenství. Tam je dostatek volných pracovních míst.
