Jaké možnosti dnes vlastně člověk, který potřebuje peníze, má?
Banka
Bankovní spotřebitelský úvěr je relativně levným, ale poněkud zdlouhavým řešením. Finanční ústavy se sice v jejich nabídce doslova předhánějí, získat půjčku, ale rozhodně není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát z reklamy. Paradoxně snáz se k penězům dostanou lidé, kteří nemají nouzi - pokud mají v bance například na termínovaném vkladu uloženo sto tisíc korun a žádají půjčku padesát, mohou mít peníze k dispozici třeba během čtyřiadvaceti hodin. Takoví klienti si ale logicky obvykle půjčovat nepotřebují. U ostatních se může vyřizování protáhnout i na týden a s nejistým výsledkem.
Výhodou je žádat o půjčku ve "své" bance, tedy finančním ústavu, který delší dobu sleduje pohyby na vašem účtu a zná vaše možnosti. Spotřebitelský úvěr bývá ročně úročen zhruba jedenácti až patnácti procenty. Výše úroku se odvíjí mimo jiné podle doby splatnosti a formy úvěru. Platí, že dražší jsou neúčelové půjčky v hotovosti (banka nezkoumá, na co peníze použijete) a na delší dobu.
Pozor: výše úroku není jedinou cenou za úvěr. Banky si účtují také poplatky za posouzení žádosti, ty se mohou pohybovat v řádech stovek, ale i tisíců korun a citelně mohou prodražit zejména nižší půjčky. Kromě jejich výše by měl klient před tím, než požádá o úvěr ověřit, zda bude poplatky hradit i v případě, že půjčku nedostane (některé banky to požadují).
Finanční prostředky si lze půjčit třeba na spotřební zboží, auto, nemovitost, ale i na dovolenou či studium. Jako jištění požadují banky obvykle ručitele.
Jednodušší formou bankovní půjčky je takzvaný kontokorent, to znamená možnost přečerpat žirový či běžný účet. Klient tak může opakovaně přecházet "do minusu" a splácet penězi, které mu přicházejí na konto. Za to platí roční úrok okolo čtrnácti procent a obvykle poplatky za zřízení a vedení kontokorentu. Kdyby vám někdy chyběly peníze, kam byste si je šel půjčit? Do banky, ke známému, nakupoval byste na splátky či si pořídil kreditní kartu? Využil bych bankovní úvěr nebo nákup na splátky, půjčovat si od známých je tak trochu "citovým" vydíráním.
Od banky je možné získat také kreditní kartu - neplést s klasickou platební debetní kartou. Nemusíte mít na účtu ani korunu, přesto vám finanční ústav za určitých podmínek kartu "nabije" penězi (úvěrem). Více o kreditních kartách ve včerejším 17. díle seriálu.
Splátky
Chybějící peníze může nahradit rovněž nákup na splátky. Zákazník si tak může požádat o úvěr na konkrétní zboží přímo v obchodě. Musí ale mimo jiné předložit potvrzení o svém příjmu a adrese. Takřka bez peněz (obvykle je třeba složit deset až třicet procent v hotovosti) se tak nakupuje pohodlně, ale draze. Roční úrok často překročí třicet i více procent. Více o splátkovém prodeji v 19. díle seriálu 13.března.
"Rychlé" peníze
Lákavou, ale velmi drahou možností jsou takzvané rychlé peníze. Například společnost Provident nabízí půjčku "až domů" do osmačtyřiceti hodin, a to až 40 tisíc korun (pro klienta, který si půjčuje poprvé, 8 tisíc korun). Klient ale navíc zaplatí ročně několik set procent úroku. Přestože je navýšení astronomické, využívá tento typ úvěru poměrně hodně lidí, kteří nemají jinou možnost, jak si půjčit. Podle údajů společnosti Provident využilo v minulém roce jejích služeb 189 tisíc lidí.
Dostali jste se v nedávné době do situace, kdy jste si museli "půjčit peníze"? Kterou z cest jste pro tento účel využili? Byli jste spokojeni s podmínkami, které byly s danou půjčkou spojené? Podělte se s námi o svou zkušenost.
 |
Soutěžní hry z vás, až na výjimky, milionáře neudělají. Zkuste se proto na čas řídit radami ze seriálu 50 rad, jak dobře hospodařit s penězi. Výsledek se jistě dostaví! |
