U starších potomků se předpokládá, že si další peníze na svou útratu přivydělají sami. Ilustrační snímek

U starších potomků se předpokládá, že si další peníze na svou útratu přivydělají sami. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Výše kapesného pro děti se odvíjí nejen od jejich věku, radí odbornice

  • 62
Kapesné vychovává. Ale kdy ho začít dětem vyplácet? A hlavně: jak nastavit pravidla, aby skutečně svou výchovnou roli plnilo? Lektorka finančního vzdělávání Zuzana Kortusová pro vás shrnuje výhody a nevýhody různých způsobů dětské výplaty.

Výše kapesného je velmi individuální, záleží na možnostech rodiny i na tom, co všechno si dítě z kapesného samo platí. Jako tip uvádíme částku, kterou má dítě k dispozici pouze pro sebe (bez povinnosti platit si třeba obědy či
telefony).

Kolik vlastně dětem dávat

  • Předškolákům není třeba kapesné dávat, případně rok před nástupem do školy 10 korun týdně
  • Dítěti na prvním stupni základní školy týdně 10 až 50 korun
  • Dítěti na druhém stupni měsíčně 200 až 400 korun
  • Středoškolákovi měsíčně 300 až 600 korun
  • Vysokoškolákovi měsíčně 300 až 600 korun

U starších potomků se předpokládá, že si další peníze na útratu přivydělají sami.

Dítě by mělo dostávat pouze návody, jak si z kapesného našetřit. Rodiče by neměli přímo říkat, za co kapesné utrácet. Zároveň by si neměli od dětí půjčovat z kasičky. Není to dobrý příklad zvládnutého hospodaření. Jakými dalšími pravidly se řídit?

1. Jak často kapesné dávat

Jednou týdně, třeba v pátek
Pátek samozřejmě není dogma, může jít o kterýkoli den v týdnu. Podstatou je pravidelnost a krátký časový úsek. Kapesné v týdenním režimu obvykle nebývá tak vysoké, aby na ně rodiče v posledním týdnu před výplatou neměli. I když i to se může stát. Na kapesné byste měli mít vždy připravenou rezervu. Případně dítěti vysvětlit, co se stalo. Nepřejít věc mlčením.
PRO KOHO SE HODÍ: pro malé děti (předškolní a první stupeň ZŠ). Měsíční horizont pro ně bývá příliš dlouhý.

Měsíčně, po výplatě
Měsíc je delší interval, částka je vyšší a mnohým rodičům se stává, že na domluvené kapesné zapomenou. Dejte si do mobilu upomínku, abyste na kapesné nezapomněli. Děti se však s vyšší částkou vyplácenou najednou naučí lépe vycházet, protože když peníze utratí hned, mají smůlu.
PRO KOHO SE HODÍ: pro starší děti, 10–12 let.

Jak si já či dítě vzpomeneme
Pokud čekáte, až vám dítě řekne, tak se z výplaty kapesného vytrácí pravidelnost. Ta je důležitá proto, aby se dítě naučilo vyjít s penězi.
PRO KOHO SE HODÍ: pro rodiče bohémy, pro děti moc přínosné není.

2. Jakým způsobem kapesné dávat

Zásadně v hotovosti
U týdenního kapesného je výplata v hotovosti praktičtější. Pro děti je navíc dobré, když mohou s penězi přímo manipulovat, počítat je nebo ukládat do pokladniček. Peníze na účtu si nedokážou tak dobře představit.
PRO KOHO SE HODÍ: pro malé děti a pro ty, kdo jsou spíš spořiví než rozhazovační. Hotovost se uhlídá snáze než bezkontaktní karta, která svádí k nekontrolovanému utrácení.

Zásadně na účet
Pro rodiče je posílání kapesného na konto jednodušší, má výhodu i v tom, že nezapomenou. Dítě už musí rozumět imaginárním pojmům. Pozor na to, aby dítě mělo přístup k hotovosti, například zdarma výběry z bankomatů.
PRO KOHO SE HODÍ: pro starší děti, bez problémů od 13 let.

Část peněz na účet, zbytek v hotovosti
Lze to rozdělit třeba podle toho, jak se dohodnete s dítětem – kolik peněz si chce šetřit (konto) a kolik utratit v cukrárně za rohem (hotovost). Zpočátku může být pro pochopení principu účtu dobré například to, že účet není veden u banky, ale u rodičů. Jen pozor na zpronevěru z vaší strany.
PRO KOHO SE HODÍ: pro děti, které se práci s bezhotovostními penězi teprve učí, cca 10 až 13 let.

3. Na co kapesné dávat

Ať si za to koupí, co chce
Peníze jsou pro dítě, na jeho zábavu. Když na něco potřebuje, řekne si, zdůvodní a dostane další příspěvek zvlášť. Může jít o peníze třeba na divadlo se školou, ale i na dárek kamarádovi, ke kterému jde na oslavu narozenin. Pozor, když nejsou dobře nastavena pravidla, může se z tohoto systému stát „nekonečné kapesné na zábavu“ (každou chvíli má přece někdo z kamarádů narozeniny).
PRO KOHO SE HODÍ: pro úplně malé děti. Ve chvíli, kdy se však v kasičce začnou hromadit peníze od prarodičů, měly by si děti alespoň na dárky šetřit samy.

Na zábavu i některé povinnosti
Kapesné je vyšší než v předešlém případě, ale dítě má i finanční povinnosti. Platí si třeba účet za mobil, obědy ve škole či tramvajenku. Výhodou je, že se naučí žít s finančními povinnostmi – že je třeba nejprve zaplatit, co se „musí“, a pak až si užívat života.
PRO KOHO SE HODÍ: pro všechny. Alespoň v náznacích by s tímto způsobem rodiče měli začít nejpozději na druhém stupni školy, standardem by mělo být na škole střední, o vysokoškolácích ani nemluvě.

4. Za co kapesné dávat

Peníze dostane vždy
I když zlobí, i když přinese pětku, dítě kapesné dostane. Aby rodič zcela neztratil motivační složku, může být třeba stokoruna jako neovlivnitelný základ a další stokoruna, když se v žákovské za celý měsíc neobjeví pětka.
PRO KOHO SE HODÍ: pro všechny děti a rodiče, kteří si nechtějí komplikovat život.

Peníze dostane, jen když...
Za jedničku deset korun, za dvojku pětikorunu. Pečliví rodiče někdy rádi připravují systémy, které bývají velmi propracované a zohledňují dovednosti jednotlivých dětí v rodině, ale odborníci před nimi varují. Dítě se tak učí, že vše je za peníze, a úspěchů ve škole si cení jen proto, že je čeká vyšší kapesné. Rodiče si koledují o to, že až budou od dětí chtít pomoci s úklidem po malování, uslyší: „Za kolik?“ Většina rodičů je navíc schopna systém důsledně dodržovat jen prvních pár týdnů.
PRO KOHO SE HODÍ: pro milovníky excelových tabulek a zároveň velmi důsledné rodiče. Ze strany dětí snad jen pro vzorné jedničkáře, protože ti ostatní zůstanou obvykle bez kapesného.

Když zlobí, dostane pokutu
Předešlý složitěji rozpracovaný systém počítá i s tím, že když dítě například odbude luxování bytu, vyslouží si desetikorunovou pokutu. Ačkoli si rodiče myslí opak, systém není příliš motivační. Už proto, že kvalita odvedených domácích prací bývá posuzována velmi subjektivně. A opět se často naráží na to, že pravidla nebývají uplatňována důsledně.
PRO KOHO SE HODÍ: pro velmi přísné rodiče a téměř pro žádné děti.

5. Kapesné s dozorem?

Je mi jedno, za co utrácí
Peníze jsou dítěte a může je utratit naprosto volně, zač chce. Podporuje to odpovědnost a samostatnost. Podmínkou je, že poté, co vše utratí, nemá šanci natáhnout ruku a požádat o další, vždyť jde přece zítra s partou do kina.
PRO KOHO SE HODÍ: pro odpovědné děti a velmi svobodomyslné rodiče.

Chci vědět, za co utrácí
Jsou rodiče, kteří chtějí vědět o všem, co se šustne. Jenže v tu chvíli se ztratí ona dětská odpovědnost za rozhodování ohledně peněz. Co zkusit udělat z výplaty kapesného pravidelný rituál? Při něm se můžete třeba nenápadně poptat, co s penězi potomek udělal.
PRO KOHO SE HODÍ: nenápadný dohled není na škodu ani u mladších středoškoláků. Spíš by však mělo jít o usměrňování než příkazy.

6. Kapesné „na sekeru“?

Všechno musí splatit
Dítěti dojde kapesné a vy mu půjčíte. Či za něj zaplatíte přešvihnutý účet za telefon. Uděláte splátkový kalendář a v dalších obdobích dítě dluh splatí.
PRO KOHO SE HODÍ: Pro všechny, kdo chtějí děti vychovat k finanční odpovědnosti.