Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kapitálové životní pojištění? Rozhodně ne!

aktualizováno 
Často nabízeným produktem, v oblasti pojištění osob, je kapitálové životní pojištění. Mnozí prodejci a finanční poradci jej prodávají jako „to nejlepší“ pro zhodnocení a zároveň pro pojistnou ochranu. Skutečnost je ovšem zcela jiná.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) - Tajemství, muž | foto: Profimedia.cz

Potřeby nás všech se v průběhu let mění. Jednou je kladen důraz na zhodnocení úspor, jindy na zajištění rodiny. Nejčastějšími argumenty při prodeji kapitálového životního pojištění je zhodnocení úspor, pojistná ochrana a daňové výhody (často i cena). Ano, všechny tyto funkce kapitálové životní pojištění slibuje. Otázkou je, v jaké kvalitě. První nevýhodou je „nemožnost“ jakkoli přizpůsobit pojištění v průběhu jeho trvání potřebám klienta, např. měnit výši pojistné částky, poměr spořící a rizikové složky apod.. Podívejme se podrobněji na jednotlivé podmínky tohoto produktu.

Zhodnocení prostředků: tragédie

Pravděpodobně nejzajímavějším motivem při rozhodování, zda uzavřít kapitálové životní pojištění (nebo jiný podobný produkt), je pro většinu lidí zhodnocení jejich úspor. Technická úroková míra (TÚM - podle pojišťoven se pohybuje v rozmezí 2-2,4 %) je ovšem z pohledu inflace a časového horizontu spíše garantovanou „ztrátou“.

Efektivní úrok (skutečné zúročení prostředků po odečtení nákladů na pojištění, např. provize, poplatky) se u některých produktů pohybuje ve výši 0,5 % - 1 % pod TÚM, často ovšem balancuje kolem nuly. A to je první důvod proč nezvolit kvůli zhodnocení tento produkt. Životní pojištění (obecně) se většinou uzavírá na dobu 15-35 let (nejčastěji do 60-ti let věku). To je doba, za kterou klient zcela logicky nějaké zhodnocení očekává. Teď si představte to nemilé překvapení, když po tolika letech zjistíte, že jste nevydělali prakticky nic!

Co také mnohého překvapí (výstižněji „přivádí k šílenství“), je likvidita (lidově řečeno „jak rychle a kolik svých peněz dostanu zpět od pojišťovny na konci pojistné doby, nebo rozhodnu-li se pojištění ukončit předčasně“). Ukončí-li klient pojištění v průběhu první poloviny sjednané doby, na vloženém pojistném jednoznačně prodělá. Zpět totiž dostane pouze 1/3-2/3 vložených prostředků. Navíc vyřízení výpovědi či vyrovnání trvá mnohdy 1-3 měsíce. Pokud se rozhodne ukončit pojištění ve druhé polovině trvání, pak odbytné (částka vyplacená při předčasném ukončení smlouvy) je o něco vyšší než zaplacené pojistné (skládá se z částky, kterou si pojišťovna ponechává za pojistnou ochranu a z částky, kterou „reinvestuje“ a kterou „zhodnocuje“). Vyřízení trvá stejně dlouho a o nějakém zhodnocení tu ani v tomto případě nemůže být řeč. Předčasné ukončení je prodělečné v každém případě.

Ještě je třeba zmínit možnost „zmrazení“ pojištění. Je to situace, kdy klient přestane platit pojistné (po dohodě s pojišťovnou) a přitom se jím vložené prostředky i nadále „zhodnocují“. Současně však dochází k redukci pojistné částky nebo i pojistné doby, což souvisí s celkovou sumou, kterou měl klient zaplatit na pojistném. Tato kontinuita je však narušena, a proto dochází ke snižování pojistné částky, případně dojde ke zkrácení pojistné doby. V tomto případě je ale pochopitelně ohrožena pojistná ochrana a zároveň i odpočty ze základu daně, pokud je klient uplatňoval.

Často zmiňovaným argumentem pro kapitálové životní pojištění jsou „daňové výhody“. Podle zákona si může pojistník snížit svůj základ daně o zaplacené pojistné až do výše 12 000 korun ročně (po splnění zákonem stanovených podmínek).  Podle výše daňového základu může roční úspora činit 1 800 – 3 840 korun. Od základu daně však lze odečíst zaplacené pojistné na všechna soukromá životní pojištění (nejen tedy u kapitálového životního pojištění).

Výnosnější alternativa

Co všechno hraje roli při sjednávání pojištění? Proč nezískáte nejnižší pojistné? Více ZDE.

V  časovém horizontu 15-35 let (ale i kratším) při stejných měsíčních platbách, jako v kapitálovém životním pojištění, je možné dosáhnout daleko vyššího zhodnocení s mnohem větší likviditou např. investováním do peněžních trhů či státních dluhopisových fondů. Jejich doporučený investiční horizont je kratší, fondy s delším investičním horizontem pak přinášejí vyšší riziko. Sice nenabízejí garantovaný výnos, ale zato běžně dosahují úroku vyššího než 2,4 %, při velmi nízkém riziku. Efektivní úrok dluhopisových fondů (po odečtení poplatků) nejčastěji balancuje mezi 3 % a 5 %. Vložené peníze máte možnost získat zpět v horizontu několika dnů (cca 5 – 15). Dalším významným kladem je, že výnosy z fondů se nedaní (když je držíte déle než půl roku, což není ve srovnání s životním pojištěním dlouhá doba), kdežto v případě pojišťoven výnos podléhá dani 15 %.

Další možností pro zúročení volných prostředků je investiční životní pojištění, u kterého si lze libovolně zvolit rozložení investic do jednotlivých fondů (podle rizika, výnosu, časového horizontu investice) a kde výnos 2,4 % je také snáze dosažitelný. V pojištění lze měnit pojistnou částku, výši pojistného, dále umožňuje mimořádné vklady a odkupy (výběry) a vztahují se na něj i daňové výhody. Dalším významným plusem je, že v průběhu můžete měnit, uzavírat či rušit riziková připojištění bez dotčení hlavní spořící složky či ohrožení daňových odpočtů! Jako nevýhoda se může řadě lidí jevit fakt, že ani zde není garantovaný výnos, což je dáno strategií investování, kterou si volí sám klient podle svého uvážení.

Omezená riziková složka

Riziková složka u kapitálového životního pojištění může být nepatrně levnější oproti klasickému „rizikovému životnímu pojištění“. Způsobuje to fakt, že klient se zavazuje po celou dobu platit předepsané pojistné, se kterým pojišťovna může disponovat a které se promítá i do výpočtu sazeb pojistného (snižuje tím své riziko „ztráty“ a může snížit pojistné). Jako zajištění rodiny i zajištění případného úvěru je vhodnější samostatné rizikové životní pojištění, kde se nespoří žádné peníze, ale které poskytuje širší rozpětí pojistných rizik.

Ještě několik důvodů…

Jak výhodné je spořit v pojišťovně?
Více ZDE.

Obchodní sítě pojišťoven se snaží prodávat kapitálová životní pojištění z toho důvodu, že je pro pojišťovnu dlouhodobou zárukou zisku (adekvátně tomu jsou vysoké také provize obchodníku z tohoto produktu). Pro klienta je však produkt nevhodný, zastaralý. Nenabízí žádnou flexibilitu (která se ovšem od „celoživotního“ pojištění očekává), přináší nízké zhodnocení, velmi malou likviditu a pojistná ochrana je rovněž minimální.

Vhodnější je kombinace samostatného rizikového životního pojištění a umístění volných prostředků do fondů (peněžních či dluhopisových) nebo uzavření investičního pojištění, které kombinuje obě tyto možnosti v jednom produktu.

Máte-li již nějaké kapitálové životní pojištění sjednané, pak zvažte, zda-li odpovídá vašim požadavkům a potřebám. Dobře se zamyslete, jestli by pro vás nebylo výhodnější jej ukončit (byť by to znamenalo ztrátu části vloženého pojistného) a se svými prostředky naložit lépe.

Máte uzavřené kapitálové životní pojištění? Investujete své peníze do fondů? Jakou máte zkušenost s likviditou při ukončování či vypořádání pojistných smluv?

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Invalidů je přes 425 tisíc, kdo je ohrožený a jak srazit finanční dopad

Moderní životní pojištění řeší celou řadu zdravotních problémů, ale je důležité nastavit si ho na míru. Kdo ho opravdu potřebuje? Kdy z něj očekávat peníze a...  celý článek

Ilustrační snímek
Léčíte se? Komplikace na dovolené vám pojištění nezaplatí

Dovolená je zaplacená, rodina se těší, ale kromě balení a zařizování provozu opuštěné domácnosti je třeba dodělat spoustu věcí v práci. Dovolenou si člověk...  celý článek

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.