Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Riziko miluji, ale hazard neuznávám, říká miliardář Karel Janeček

aktualizováno 
První peníze si matematik Karel Janeček vydělal ještě na škole, když prodal software na analýzu hry Black Jack, který napsal. A právě tyhle peníze použil jako startovací kapitál do hry v kasinu. Když pak vyhrál další, vložil je do investování v Česku.

Karel Janeček je přesvědčený, že o všechno přijít nemůže, ale kdyby se to přeci jen stalo, tak by dělal něco jiného. Buď by učil, nebo cestoval a žil jako hipík. | foto:  František Vlček, MAFRA

Přestože si začal vydělávat hraním, měl vše dobře spočítané. A řízené riziko mu vyšlo. "Riskovat je dobré, obzvlášť, když je člověk mladý, ale hazard je zlo," říká Karel Janeček, kterého jedni uznávají, jiní zas označují za naivního nedospělého člověka.

Závisti se nebojí, i když má nadosmrti vyděláno, místo polehávání na pláži zakládá nadace, pracuje na novém volebním systému, učí na škole. "Pokusím se vcítit do průměrného člověka," slibuje miliardář na začátku rozhovoru o financích a investování s upřímností, která mu už natropila mnohé problémy.

Karel Janeček

  • 1973 se narodil

  • 1995 založil firmu RSJ

  • 1996 získat titul MBA na Bradley University, USA

  • 1997 absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze

  • 2004 získal titul Ph.D. v oboru Mathematical Finance na Carnegie Mellon University Pittsburgh, USA

  • od 2007 přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze
  • 2010 založil Nadační fond Karla Janečka pro podporu projektů základního vědeckého výzkumu v matematice, ekonomii a medicíně, v roce 2013 přejmenoval fond na Nadační fond Neuron na podporu vědy

  • 2011 založil Nadační fond proti korupci

  • 2012 založil Nadační fond pomoci a spustil projekt Pozitivní evoluce

  • je spolumajitelem Centra současného umění Dox

  • má dvě dcery

Karel Janeček,  český podnikatel, zakladatel Nadačního fondu proti korupci a...

Jestli dobře počítám, když jste založil firmu RSJ, bylo vám něco málo přes dvacet?
To je pravda, bylo to v roce 1995. Ale o kapitálový trh jsem se začal zajímat už předtím. Měl jsem pár desítek tisíc a s nimi jsem začal obchodovat v RM-systému. Firmu jsem vlastně založil proto, abych měl při obchodování levnější poplatky. A když jsem při svých obchodech viděl, jak vydělávají brokerské firmy, řekl jsem si, že by mohlo být zajímavé to zkusit. Firma se začala rozjíždět, já jsem mezitím dostudoval, rok a tři čtvrtě pracoval pro jeden hedge fond, to bylo v roce 1999. Potom jsem odjel na studium doktorátu do USA, pracoval přitom pro firmu přes internet, a když jsme se spojili s Liborem Winklerem, tak už podnikání začalo být zajímavější. Velký byznys pak začal po roce 2002.

Jak je na tom firma teď, šestý rok po krizi?
Úžasně. Je to obrovský úspěch, co se firmě podařil. Dnes patříme k největším obchodníkům v Londýně a Chicagu. Někteří lidé tomu stále nevěří, ale je to prostě tak.

Dnes jste miliardář, nebojíte se závisti?
Vím, že jsou Češi závistiví, ale já říkám, úspěch ať nezávidí. Všechno, co jsme si vydělali, tak jsme si zasloužili - prací, úsilím, chytrostí, nasazením. Lidé by měli pochopit, že nic není zadarmo, aby někdo něčeho dosáhl, tak musel podstoupit i nějakou oběť, že je to něco za něco. Takže není co závidět. Bohužel jsou tu i takoví, kteří si nakradli, a to je špína. To vadí i mně, takovým lidem ty peníze také nepřeju.

To se vám tak dařilo pořád?
Ale vůbec ne, jednou jsme dokonce krachli. Bylo to v srpnu 2004 přibližně po roce obchodování, kdy jsme za jedno odpoledne prodělali všechen kapitál. Kvůli chybě jsme tehdy přišli o půl milionu eur. Naštěstí jsme měli investora, který měl peníze a hlavně nám věřil. Takže investoval další peníze a firma se znovu rozjela.

A kdyby vám nevěřil?
Tak jsme skončili. Ale ani později jsme nebyli jen úspěšní. V srpnu 2007, je zajímavé, že to bylo zase v srpnu, rok před finanční krizí, jsme zase během jednoho dne, kdy byly extrémní pohyby, prodělali víc jak půlku kapitálu. Tehdy to bylo asi pět milionů eur. Ale to už nebyla taková rána jako poprvé. Představte si, že máte úspory a najednou o všechno přijdete. Ale já už jsem to znal, přeci jen už jsem měl zkušenosti z Black Jacku, kdy jsem prodělával běžně.

Takže to kasino byla pro vás vlastně životní zkušenost?
To byla skvělá škola. Již s relativně malým kapitálem jsem sázel tolik, že jsem mohl na jedné kartě za jednu hru prohrát až 500 dolarů, což byl pro mě měsíční příjem. Stalo se, že jsem prohrál skoro všechny peníze, které jsem si tehdy vydělal. Jsou to rizika, která by měl člověk umět překonat. A také si uvědomit, že nic není zadarmo, i když máte zrovna v tu chvíli výhodnou pozici.

Když se na to díváte zpětně, šel byste do toho dneska znovu?
Rozhodně. Samozřejmě, když už znám chyby, které jsem udělal, tak těch bych se vyvaroval, ale to se nemůže počítat. V dané situaci, kdy člověk ví, jakou má výhodu, má to nějak propočtené a má představu nějakých rizik, tak je riziko racionálně pojaté. A musí vědět, že když prodělá, tak se nedá nic dělat. Konkrétně třeba v tom Black Jacku to byla obrovská smůla, která se stane třeba jednou za sto případů. Já jsem si byl jistý, a potvrdil mi to i jeden profesor, který mě sledoval, že jsem to měl propočítané správně, že tam chyby nebyly. Takže prostě shoda okolností. I smůlu je potřeba umět zvládnout, i když je to těžké.

RSJ

  • Společnost je plně licencovaným obchodníkem s cennými papíry se sídlem v Praze.
  • Zaměřuje se na obchodování s finančními deriváty na zahraničních trzích. Zde působí zejména jako takzvaný tvůrce trhu (market maker), který ostatním účastníkům burzy usnadňuje obchodování.
  • Na londýnské burze NYSE Liffe byla společnost jmenována oficiálním tvůrcem trhu se závazkem tuto roli vykonávat po téměř celý obchodní den. Tuto funkci plní také na chicagské burze CME. Je dále členem a významným obchodníkem derivátové burzy Eurex se sídlem ve Frankfurtu.
  • Významného postavení na trzích dosáhla firma zdokonalováním vlastního systému matematických algoritmů pro obchodování s finančními deriváty.

Určitě v tom hrají roli i emoce.
Nezačít šílet a hazardovat, to také může být pro někoho těžké. Stává se, že lidé mnohdy, i když mají trénink, když začnou prohrávat, tak se najednou zblázní a začnou dělat nesmysly. Je třeba umět udržet emoce na uzdě a striktně se držet matematiky. Řeknu příklad: když téměř všechno prohrajete, nesmíte se nechat nalákat, že i když už nemáte výhodnou pozici, tak zkusíte hazardní sázkou vyhrát vše zpátky. Tak to nefunguje. Je třeba brát to rigorózně, jako kdyby člověk byl stroj. To je důležité. Nejenom ve hře, ale i na finančních trzích. Zkrátka umět unést ztráty.

A umět riskovat taky?
To je také důležité. Ale to v žádném případě neznamená hazardovat. Musí to být racionální. Je dobré mít spočítané, že to riziko za to stojí. Jít do rizika má smysl pro mladého člověka, protože v nejhorším případě si může zase vydělat někde jinde.

A později?
Když už dosáhnete určitého stupně úspěchu, máte rodinu, zodpovědnost za dítě a tak, tak to už je samozřejmě něco jiného. Pak už nemůžete jít do takových rizik jako mladý, už si nemůžete dovolit přijít o všechno. Jde to s věkem.

Co byste dělal, kdybyste teď o všechno přišel?
To je pro mě neuskutečnitelná situace, prakticky se to nemůže stát. Když už něčeho dosáhnete, je absurdní riskovat všechny peníze. V mé situaci obzvlášť. My to s firmou RSJ máme tak, že jsme už dosáhli velkého úspěchu a teď už máme dostatečné rezervy. Ale kdybychom tu otázku vzali hypoteticky, řekněme, že by třeba zkrachoval finanční systém, tak by to byl především problém globálně. Byl by to totální průšvih, to už bychom bojovali o přežití všichni. A já doufám, že se to nestane, i když vyloučené to není. Nicméně, kdybych si hypoteticky představil, že by svět fungoval tak, jako teď a jen já bych neměl peníze, tak bych buď učil, nebo cestoval a žil jako hipík. To by mi koneckonců také vyhovovalo.

Zkuste se teď na chvíli vžít do normálního průměrného Čecha, kam investovat? Můžu já, jako amatér rovnou na burzu?
Určitě můžete, ale nemyslím, že by to mělo pro běžného člověka smysl. Minimálně poplatky jsou problém. Co může mít smysl, je koupit si nějaké akcie a držet je delší dobu.

Fotogalerie

A sledovat jejich hodnotu, nebo ne? Názory se různí.
Já si myslím, že nesledovat. Když to sledujete, jste z vývoje zbytečně nervózní. Navíc si myslím, že každý nemá potřebné znalosti a také čas to důkladně zkoumat. Může si třeba přečíst článek a udělat si názor, ale nějaké systematické analýzy jsou pro běžného člověka nedostupné. Sledování grafů není moc efektivní. Já bych spíš vsadil na intuici. Intuici ve smyslu odhad, co má v budoucnu smysl, ať už jsou to třeba nějaké technologie, nebo zemědělské plodiny. Zkrátka, co je mi blízké a čemu věřím. A pak samozřejmě, když na to nemáte čas, můžete si nechat poradit od odborníků. Já doporučuji začít s fondy.

Aha, takže akciemi raději nezačínat.
A tak i klidně si za menší díl peněz zkusit pohrát s pár akciemi můžete. Vyzkoušet si, co to s vámi udělá, když proděláte. Ani ve starším věku nemusí být člověk nutně konzerva, ale nesmí riskovat všechno. Měl by mít nějaké peníze na to, aby uspokojil svoji spotřebu, a tím nemyslím jenom jídlo, ale vše co potřebuje k životu, a pak teprve s tím "navíc", s volným kapitálem, může riskovat. Ale spíš bych byl pro investice do fondů, protože peníze uložené v bankách vám dneska nic nevydělají. Ale to asi všichni vědí.

Co takhle investice do umění, zlata, diamantů a podobně?
To si myslím, že je spíš pro větší peníze. Já tohle z investičního hlediska neřeším. Spíš je to pro lidi, které to baví, mají to jako koníčka a berou to jako uložení peněz pro další generace. Ne, že by z toho sami zbohatli. Tady bych na spekulace nevsázel. Myslím, že je lepší investovat do něčeho, o čem jste přesvědčení, že má perspektivu a spíš dlouhodoběji.

Myslíte si, že úspěch investora závisí na vzdělání, pohlaví...?
Ženy jsou na tom líp, jsou chytřejší. Ba ne, to byl vtip. Podle mě pohlaví nehraje roli. Nicméně vzdělání může být určitě výhoda. Obzvlášť, když má člověk ekonomické vzdělání a je schopný sledovat trendy ve společnosti, tak může mít rozumný odhad. Minimálně by ale investor měl umět počítat.

Máte dvě malé dcery, znají hodnotu peněz?
Základně určitě ano, dostávají kapesné a s ním si samy hospodaří.

Vědí o tom, že jste miliardář?
Ony tohle ještě vůbec neřeší. Vidí mě třeba v televizi, v časopise, to ano, ale jim to přijde přirozené, normální. Možná jim to někdo řekne, možná něco tuší, ale neřeší to.

A budete je finančně rozmazlovat?
Vůbec ne, to ani omylem. Nikdy je rozmazlovat nebudeme, to by byla velká chyba.

Systém v Česku je podle Janečka prohnilej a špatnej. Rozhovor z října 2012:



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.