Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sportovci nastupují „do práce“ až po třicítce. To může být problém

aktualizováno 
Startují na mistrovství světa a olympiádách, sbírají vítězství. Jenže když profesionální sportovci ukončí závodní kariéru, ocitnou se na začátku kariéry profesní.

Roman Šebrle | foto: Profimedia.cz

Z olympiád si sice přivezl dvě medaile, ale budoucnost na nich Lukáš Pollert nepostavil. Vystudoval lékařskou fakultu, dal se na urgentní medicínu a vrcholový sport definitivně hodil za hlavu.

Brankář Dominik Hašek zkouší prorazit s vlastním drinkem, tyčkařka Kateřina Janků Baďurová si otevřela sportovní školku a bývalý desetibojař Roman Šebrle odložil tretry do botníku a moderuje televizní zprávy.

A pak je velká skupina sportovců, kteří po ukončení profesionální kariéry raději zůstanou na dohled stadionu, protože tam se cítí nejlépe. Snad jen s výjimkou Jaromíra Jágra se každý z nich nakonec musí smířit s tím, že sportovní život skončí a místo něj začne něco jiného, neznámého. Na rozdíl od obyčejných smrtelníků ovšem začínají profesionální sportovci kariéru se zpožděním dobrých deseti let.

„Často se setkáváme s tím, že sportovci kvůli nedostatku pracovních zkušeností a neznalosti pracovního trhu působí nejistě a mají nízké sebevědomí,“ vysvětluje Martin Schneider z personální společnosti McRoy Czech.

Nemají úspory a zkušenosti

Když skončí špičkový hokejista nebo tenista, nemusí se obávat, že bude kvůli hubeným úsporám strádat. Ovšem zdaleka ne všichni bývalí profesionální sportovci jsou podobně zabezpečeni. „Je jim kolem třiceti let, někdy i více, a najednou se musí rozhodnout, čemu se věnovat dál. Nemají zkušenosti a pracovní návyky a v tom je jejich největší nevýhoda,“ říká Martin Schneider.

Ale jsou mimořádně houževnatí

Co však sportovcům chybí v praxi, to obvykle dohánějí velkým nasazením. A také svým charakterem. Aby totiž dokázali ve sportu uspět, musí být vytrvalí, houževnatí a disciplinovaní. „Sport je naučil překonávat překážky a prohry. Tyto vlastnosti jsou pak velkou devizou v pracovním životě,“ vysvětluje personalista, podle něhož se dá docela dobře poznat, v čem by jednotliví sportovci mohli uspět.

Může se hodit

Odstartujte svou kariéru s jobDNES.cz. Vybírejte z atraktivních pracovních nabídek.

Například zástupci kolektivních sportů jsou zvyklí na větší týmovou spolupráci a disciplínu, takže potom lépe uspějí třeba při řízení projektů. „Naopak individuální sportovci se lépe uplatňují například v soukromém podnikání,“ konstatuje Martin Schneider.

Někteří pak v nemilosrdné podnikatelské sféře uspějí, jako kupříkladu desetibojař Robert Změlík, který obchoduje s „buněčnými harmonizéry“, nebo fotbalový reprezentant Karel Poborský, jenž je společníkem firmy na výrobu rehabilitačních a nemocničních lehátek. Jiným skončí firma v konkurzu nebo se musí rozloučit s mnohamilionovými investicemi.

Je dobré sportovat a studovat

  • Pokud máte pocit, že by třeba váš potomek mohl v budoucnosti dojímat národ úspěchem pod pěti kruhy, určitě ho podporujte.
  • Zároveň mu vysvětlete, jak důležité je se něčím „pořádným“ vyučit nebo vystudovat. Až se sportem jednou definitivně skončí, bude se výuční list, maturitní vysvědčení nebo vysokoškolský diplom hodit.
  • „Vyplatí se, když sportovci s předstihem rozhodí sítě, využijí kontakty, promluví si o budoucí kariéře se sponzory a popřemýšlejí, co chtějí dělat a co je baví,“ doporučuje Martin Schneider.


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.