Penzijní fondy vyplácejí zprostředkovatelům tisícové odměny za sepsání nových smluv penzijního připojištění. Kromě toho odměňují zaměstnavatele vysokými jednorázovými a pravidelnými bonusy za příspěvky na penzijní připojištění svých zaměstnanců.
Z čeho penzijní fondy tyto provize hradí? Vždyť se z penzijního připojištění neplatí žádné poplatky (jako je tomu třeba u životního pojištění) a účastníkům je vždy připisováno minimálně 85% dosaženého zisku. Z důvodu neodděleného majetku jsou tyto provize a bonusy vypláceny z jednoho balíku peněz, které fondy obhospodařují.
V účetnictví jsou vedeny na výnosovém účtu provizí a poplatků, přičemž jejich větší část se skrývá v aktivech na účtu nákladů příštích období.
Penzijní fondy prezentují neustále klesající poměr výše provozních nákladů k objemu spravovaných prostředků. Poukazují tak na efektivní hospodaření. To je ale přirozený proces. Důvodem je již sám o sobě rostoucí objem spravovaných úspor plynoucí z neustálého růstu nových účastníků, z růstu průměrných úložek do penzijního připojištění a z toho vyplývající efektivnější správa portfolia.
Rovněž dochází ke koncentraci trhu a integrování fondů s pojišťovnami, kdy některé personální a marketingové výdaje jsou hrazeny z rozpočtu pojišťovny ze stejné finanční skupiny, nikoliv z rozpočtu fondu. O efektivní správě úspor však nemůže být řeč.
KDY ODEJÍT DO DŮCHODUNejvětší náklady penzijních fondů, tedy náklady na zmiňované provize a bonusy, nejsou v běžně prezentovaných nákladových ukazatelích fondů zahrnuty. Často se o efektivní správě hovoří za pomocí ukazatele objemu provozních nákladů k objemu celkových aktiv, který se u penzijních fondů pohybuje nejčastěji v rozmezí 1% až 1,5%.
Je však tento ukazatel objektivní k posouzení efektivity spravování svěřených úspor, když nezohledňuje nejen budoucí náklady penzijních fondů, ale ani výši nákladů na provize a poplatky v daném roce?
Objektivnější ukazatel, poměr celkových nákladů na aktiva, dosahoval v roce 2005 u jednotlivých fondů nejčastěji hodnot v rozmezí 1,5% až 2,5%. Vyšší vypovídací hodnotu má ukazatel nákladů na aktiva po započtení časového rozlišení, které již počítá s náklady příštích období a zohledňuje tak i spotřebu penzijního fondu v následujících letech.
V tomto ukazateli se fondy již výrazně různí a dosahuje nejčastěji hodnot v rozmezí 2 až 5%, přičemž vliv na výši tohoto ukazatele mají i provedené fúze. Nejméně je budoucími náklady zatížen PF České spořitelny, Allianz PF a Generali PF. Naopak nejvíce jednoznačně ČSOB PF Progres, dále ING PF, Winterthur PF a PF České pojišťovny.
Nejčastějším přístupem, který využívá většina fondů, které mají za auditora KPMG (například PF ČP nebo ING PF), je lineární úhrada provize po celou dobu platnosti příslušné smlouvy o penzijním připojištění, maximálně po dobu 15 let.
Celá vyplacená provize by tedy měla být uhrazena nejpozději do vzniku nároku účastníka na výsluhovou penzi. Tento způsob umořování umožňuje vykazovat penzijním fondům vyšší zisky, než jaké by odpovídaly skutečnosti. Jiným přístupem, který využívají některé penzijní fondy s auditorem Deloitte (například PF ČS), je nelineární způsob, kdy musí být provize umořena maximálně během 4 let od uzavření smlouvy. Tento způsob více odpovídá zdravému způsobu hospodaření, neboť fond není tolik zatížen budoucími náklady.
V plném znění najdete článek na serveru www.investujeme.cz.
