Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde najít zdroj pracovní energie? V sobě

  12:00aktualizováno  12:00
Pracovní stres, duševní i tělesná zátěž jsou do jisté míry kladné faktory. Avšak překročí-li určitou hranici, dokážou z člověka vysát spoustu energie. Přestát takové období pomůže zvýšená pozornost vlastnímu pracovnímu stylu.

Pracovat na sto procent po celou směnu nelze. Ale výkonnosti se dá pomoci. Pokud zaměstnanec soudí, že ztrácí energii kvůli nesmyslným příkazům svého šéfa, otravnému kolektivu či fyzicky náročné práci, tohle všechno asi stěží změní. Může však ve svých návycích provést změny, které mu pomohou se snadněji přenést přes každodenní pracovní trable.

Spánek a snídaně se šidí neprávem

Řada lidí prostě musí vidět v televizi film, který končí kolem půlnoci, i když musí být v šest ráno v práci. Někdo to zvládá bez větších problémů, jiný se pak cítí unavený. "Vyhovující délka spánku je opravdu individuální. Průměrně se pro kvalitní spánek udává osm hodin, ale někdo může být zvyklý spát déle," říká psycholog Karel Paulík. Kdo ví, po kolika hodinách spánku je odpočatý a plný síly, má napůl vyhráno. Pro

Odolávat stresu dokáže jen opravdu stabilní jedinec, tzv. sangvinik, který se projevuje extrovertně a neobává se konfrontace. 

spánek je totiž důležité ještě pozitivní naladění před usnutím. "Trápí-li vás nějaký pracovní problém nebo nedořešený konflikt, přemítat o tom před spaním můžete, ale ne ve zlém. Tím člověk ubližuje jen sám sobě," varuje David Gruber, autor knih o rozvoji a pohodě osobnosti. "Snažte se na situaci podívat pozitivně, představit si, jak všechno dobře dopadne. Lépe se vám bude usínat a druhý den také situace řešit." Po probuzení je důležitá snídaně. Ti, kteří jedí ráno takzvaně za pochodu nebo vůbec, zasazují své pracovní energii podpásovku hned na počátku dne. "Snídaně je nutná a lidé, kteří tvrdí, že ráno nemohou nic pozřít, si na tento zlozvyk prostě pouze zvykli," říká primář interního oddělení Nemocnice Na Homolce Jan Kábrt. Podle něho je pro energii důležitý pravidelný příjem potravy (například šestkrát denně dostatečné množství tekutin.

Výkonnost má své lepší a horší hodiny

Právo na oddech

* Zaměstnanec má nárok na půlhodinovou přestávku na jídlo a oddech nejpozději po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. (Podle současného pozměňovacího návrhu to v budoucnu může být nejpozději po šesti hodinách.)
* Nezapomínejte na pravidelný přísun potravy a tekutin.
* Věci, které nemůžete ovlivnit, si neberte příliš k srdci.
* Pokud vás práce vyčerpává, ale nemůžete ji z různých důvodů opustit, nabírejte energii při mimopracovních aktivitách.
Většina lidí bývá plná energie a nápadů v osm až deset hodin ráno. Po útlumu kolem poledne pak aktivita obvykle stoupá v patnáct šestnáct hodin. Někomu se dobře pracuje ještě i po dvacáté hodině. Ideální je během pracovního dne relaxovat čtvrthodinku po dvou hodinách soustředěné činnosti a během půlhodinové pauzy si zajít na lehký oběd. "Co se týká způsobu trávení odpočinku, je důležité aktivovat ta centra, která během práce nejsou přetěžována," vysvětluje psycholog Vladimír Täubner. Pokud práce vyžaduje jednostranné opakování stejného pohybu, je dobré pauzu věnovat proticvikům. Z duševně pracujících lidí se někdo rád zasune dál od kolegů se šálkem čaje či kávy, jiný zase poklábosí s ostatními. Lidem prý k odreagování pomáhají i počítačové hry jako pasiáns a miny. Tuto zprávu, která vychází ze studie vědců z univerzity v Utrechtu, nedávno přinesl server BBCNews. Podle Karla Paulíka nelze říci, zda člověku více ubírá energii tělesná, nebo duševní práce. "Spíše nejvíce vyčerpává práce monotónní a taková, která člověka nebaví." Záchranným kruhem v této situaci je pak mimopracovní aktivita, která úbytek psychické i fyzické energie vyrovnává.

Práce a její vliv na zdraví

"Vykonávání jakékoliv profese v plném úvazku nepochybně má vliv na zdraví," říká Jindřich Fiala z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Podle něho toto působení nelze brát apriorně jako škodlivé - právě naopak, celkově je pozitivní. "To mimo jiné potvrzuje i skutečnost, že nezaměstnaní jsou na tom zdravotně hůře a jejich zdraví jim poškozuje, i když mnoha různými mechanismy, právě ten fakt, že jsou bez práce," dodává. Tvrdí také, že se však dnes z pracovních faktorů negativně podepisuje na zdraví největšího počtu lidí to, že při práci dlouhodobě sedí, mají nedostatek pohybu, ale přitom je jejich pohybový a podpůrný systém jednostranně dlouhodobě namáhán. To vede k ochabnutí a zkrácení svalů, k bolestem zad, páteře a tak dále. Psychická zátěž se projevuje více individuálně - co jednoho stresuje a ubíjí, druhého povzbuzuje k lepší výkonnosti. "Obecně byly nepříznivé dopady stresové zátěže na zdraví v minulosti přeceňovány. Nepotvrdilo se totiž, že by měly nějak výrazně nepříznivé dopady například na vznik kardiovaskulárních onemocnění - existují mnohem důležitější faktory," tvrdí Fiala. Přesto je však pro uchování zdraví i pracovního elánu nejdůležitější zvolit zaměstnání, které vyhovuje temperamentu i tělesné konstituci člověka.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.