Panu Vláškovi je 69 let a se svou o tři roky mladší ženou bydlí v menší obci nedaleko Pardubic. Pan Vlášek je už 8 let ve starobním důchodu. S manželkou si spoří každé volné peníze, aby měli vždy nějakou rezervu. Tyto peníze pan Vlášek vkládá na účet v bance.
Po určité době ale začal zjišťovat, zda by pro něho nebyl lepší nějaký druh spoření, kde by se mu v horizontu 5 až 6 let zhodnotily jeho naspořené peníze lépe, než na běžném účtu, na kterém mu vadí především nízká úroková míra.
Pan Vlášek je konzervativní důchodce, takže hledá nějaký produkt, aby si mohl měsíčně ukládat cca 1 500 Kč. Při těchto kritériích si může vybrat v zásadě mezi dvěma produkty se státní podporou. Je to stavební spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem.
Stavební spoření
Rady a tipy |
· U penzijního připojištění se s případným zvyšováním inflace dá očekávat nárůst úrokových sazeb, což nepřipadá v úvahu v případě stavebního spoření, které má úrokovou sazbu udanou ve smlouvě na celou dobu spoření, zatímco u penzijního připojištění dochází k úpravám úrokových sazeb ročně. |
- Snížení státní podpory z 25 % na 15 % roční úložky, tj. z původně vložených 18 000 Kč a získaných 4 500 Kč se maximální státní podpora počítá z 20 000 Kč. Lze tedy maximálně získat 3 000 Kč.
- Minimální vázací doba spoření se protáhla z původních 5 let na 6 let.
- U většiny stavebních spořitelen jsou vklady zhodnocovány úrokovou sazbou 2 %.
Penzijní připojištění
Penzijní připojištění se státním příspěvkem je produkt, který od 1994, kdy vznikl, svoji oblibu postupně získává. Penzijní fondy od samého začátku bojují s tím, že úložky samotných účastníků penzijního připojištění jsou nízké a průměrný věk účastníků naopak vysoký. Penzijní připojištění bylo v době vzniku první vlaštovkou při úvahách o důchodové reformě, která se v současné době jak všichni víme stále ještě připravuje, nebo chcete-li oddaluje.
Problém dnešní doby spočívá v tom, že stále nikdo neví, jak vlastně důchodová reforma bude vypadat, a tudíž i jak velkou roli v ní bude hrát samotné penzijní připojištění. Penzijní fondy se snaží stále přitáhnout mladší a mladší účastníky a současně usilují o to, aby tito, i stávající účastníci zvedali své průměrné úložky. Jaké parametry penzijní připojištění se státním příspěvkem vlastně nabízí?
Na vlastní příspěvky účastníka poskytuje stát finanční podporu v podobě státního příspěvku | |||||
měsíční příspěvek účastníka |
100 |
200 |
300 |
400 |
500 |
měsíční státní příspěvek |
50 |
90 |
120 |
140 |
150 |
- V případě vlastního vkladu vyššího než 500 Kč se již státní podpora nezvyšuje. Prostředky vložené od 500 Kč do 1 500 Kč měsíčně je možné uplatnit jako položku snižující základ daně.
- V penzijním připojištění jsou definovány 4 druhy penzí (starobní, invalidní, výsluhová, pozůstalostní)
- Nárok na starobní penzi vznikne účastníkovi, který platil příspěvky nejméně 60 měsíců (5 let) a dosáhl věku 60 let. V praxi to znamená jediné. Pokud je účastníkovi více jak 60 let, má nárok na výběr už po 5 letech spoření.
- Na sjednanou invalidní penzi vzniká nárok při přiznání plného invalidního důchodu, jestliže účastník platil příspěvky alespoň 36 měsíců (3 roky). Opět v praxi to znamená, že invalidní důchodci mají nárok na výběr už po 3 letech spoření.
- Při výsluhové penzi lze po 180 zaplacených měsících (15 let) získat až 50 % aktuální hodnoty na účtu penzijního připojištění. Tato možnost je reálná pouze pro mladší účastníky.
- Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě určené účastníkem ve smlouvě, zemřel-li účastník, který platil příspěvky alespoň 36 měsíců (3 roky).
Podobnosti a rozdíly
Podobnost stavebního spoření s penzijním připojištěním je v tom, že oba produkty nabízí státní podporu. Např. při vkladu 500 Kč měsíčně je státní podpora u penzijního připojištění oproti stavebnímu spoření dvojnásobná. Při měsíčním vkladu 1 000 Kč je státní podpora u obou produktů stejná (opomíjíme daňový odpočet uvedený v předchozím odstavci – netýká se totiž starobních důchodců bez výdělku) a při částce 1 500 Kč je státní podpora u penzijního připojištění nižší.
Rozdíl je v tom, že u penzijního připojištění neplatí účastník žádné vstupní poplatky a poplatky za vedení účtu, jak je tomu u stavebního spoření. Stavební spoření zase zůstává jediným produktem se státním příspěvkem, který je osvobozen od úrokového zdanění.
Rekapitulace
Panu Vláškovi je 69 let a hledá pro zhodnocení svých finančních prostředků ten nejvýhodnější produkt. Nabízí se stavební spoření a penzijní připojištění. Který je v tomto případě vhodnější?
Řešení a výpočet
Pro porovnání výhodnosti jednotlivých produktů postačí, tužka, papír a kalkulačka. Vše je jen otázkou jednoduchého výpočtu. Pan Vlášek hodlá měsíčně spořit 1 500 Kč. Pojďme vypočítat zhodnocení na obou produktech za 6 let spoření.
|
Stavební spoření (Kč) |
Penzijní připojištění (Kč) |
Vlastní příspěvky (+) | 108 000 Kč | 108 000 Kč |
Státní podpora (+) | 16 200 Kč | 10 800 Kč |
Úrokové výnosy (+) | 7 949 Kč (2 %) |
13 351 Kč (3,5 % - pozn. 3) |
Celkem | 132 149 Kč | 132 151 Kč |
Počáteční náklady (-) | 1 500 Kč (pozn. 1) |
- Kč |
Náklady za vedení účtu (-) | 1 500 Kč (pozn. 2) |
- Kč |
Daň z výnosu (-) | - Kč | 2 003 Kč |
Celkový výnos za 6 let | 129 149 Kč | 130 148 Kč |
*Propočet je pouze orientační. Výsledná čísla mohou u jednotlivých institucí vykazovat mírné odlišnosti, celkové porovnání to však příliš neovlivní.pozn. 1 - Počáteční poplatek u stavebního spoření je počítán z cílové částky 150 000 Kč. (Cílová částka je nastavena podle reálného naspoření za 6 let s určitou rezervou)
pozn. 2 – Poplatky se mohou u jednotlivých stavebních spořitelen lišit, rozdíly však nejsou příliš výrazné
pozn. 3 - Úrok u penzijního připojištění je pouze orientační a vychází z dlouhodobého předpokládaného zhodnocování všech penzijních fondů.
Raději penzijní připojištění
Z uvedené tabulky je zřejmé, jak mohou výsledná čísla ovlivnit nahlížení na jednotlivé produkty. K výpočtu musíme ještě dodat, že porovnání jednotlivých produktů bylo pro přehlednost vypočteno kvůli stavebnímu spoření na 6 let. Jinak penzijní připojištění může účastník starší 60 let vybrat už po 5 letech. Panu Vláškovi lze tedy doporučit na naspoření svých prostředků, kvůli výslednému výnosu, spíše penzijní připojištění, a to především proto, že i při případné nižší měsíční úložce výhodnost penzijního připojištění naopak ještě více roste.