Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde se učí manažeři šéfovat

aktualizováno 
Manažerský titul MBA už není jen výsadou byznysmenů. Mezi absolventy jsou lékaři i učitelé. Studium se vyplatí tomu, kdo si dobře vybere školu.
Výhodou studia je kontakt s jinými manažery.

Výhodou studia je kontakt s jinými manažery.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák vystudoval před lety medicínu. Jak se jeho kariéra rozvíjela, začal zodpovídat i za jiné věci, než je zdraví pacientů. "Když jsem se stal lékařským náměstkem a zástupcem ředitele nemocnice, dostal jsem na starost hospodaření pracovišť s ročním obratem přes čtyři miliardy korun. Rozhodl jsem se tedy doplnit si ekonomické a manažerské vzdělání, abych ve funkci obstál,“ vysvětluje Pavel Horák.

Podobně jako řada jiných manažerů, kteří už mají za sebou praxi, se nevrátil na klasickou univerzitu, ale začal studovat manažerský program MBA.

V kontaktu s jinými obory
Na manažerské škole se Pavel Horák učil trendům ve vedení lidí, marketingu či obchodu. "V každém měsíci to byl týden přednášek, seminářů a zkoušek. Psali jsme také seminární práce a vypracovávali projekty,“ popisuje Pavel Horák. Podle něj má tento styl vzdělávání, jenž se po světě rozšířil z USA, velké výhody.

Jednou z nich je kontakt s manažery z jiných oborů. Společně řeší modelové situace, které je mohou potkat v praxi. "V naší skupině byli studenti ze zdravotnictví, školství i z komerčního sektoru. Vytvořily se mezi námi vztahy jako na vysoké škole. Dodnes se scházíme a chodíme na některé přednášky našich profesorů,“ přibližuje Pavel Horák.

Kvalita škol není stejná
Je skutečně studium zakončené "zvláštním“ titulem MBA tak přínosné? Nejde přece o vysokoškolské vzdělání. Kritici také tvrdí, že dobrým manažerem se nikdo nestává ve školní lavici, kvalita studia je různá a jeho obsah podléhá módním trendům. To vše podtrhuje fakt, že školné není právě levné. V tuzemsku sice nestojí několik milionů jako u prestižních světových institucí, ale student by si měl na dvouleté studium připravit zhruba 150 až 300 tisíc.

Odpověď na otázku, zda má MBA smysl, zní: ano, pokud ho manažer studuje na dobré škole, kde se skutečně něco naučí a nevymění jen pár set tisíc za titul ke jménu.

V Česku může manažerské studium snadno sklouznout k pouhému "čachrování“ s písmenky na vizitce i proto, že zde MBA není oficiálním akademickým titulem. Zákony ho řadí pouze k takzvanému celoživotnímu vzdělávání, které stojí mimo klasické stupně univerzitního vzdělání a nepodléhá přísné kontrole.

Pozor na akreditaci
Jak tedy zvolit správnou školu a nenaletět lákavé reklamě, za kterou se skrývá nevalná kvalita?

V tuzemsku bdí nad úrovní manažerského vzdělávání Česká asociace MBA škol (CAMBAS), která uděluje akreditace pouze školám, jejichž manažerské programy splňují stanovená kritéria. Vznikla podle zahraničních vzorů a snaží se v Česku zavést podobné standardy, které jsou běžné ve světě.

Stanoví například, že ke studiu MBA mají přístup pouze manažeři, kteří dosáhli na klasické vysoké škole alespoň bakalářského stupně vzdělání. Podmínkou je také minimálně dvouletá manažerská praxe.

Do CAMBAS patří osm škol, všechny mají navíc zahraniční akreditaci. „České školy jsou organizačně i personálně propojené s partnerskými školami v cizině. Ty by měly být akreditovány uznávanými zahraničními institucemi,“ říká tajemnice asociace Jarmila Seidlová a zároveň tak radí, na co se při výběru školy zaměřit.

Respektované instituce, které akreditují obory MBA v zahraniční, nejsou známé široké veřejnosti. Jarmila Seidlová proto vypočítává ty nejprestižnější: „Je to EQUIS EFMD v Bruselu, dále americká AACBS a anglická AMBA.“ Každá zahraniční škola, se kterou české vzdělávací instituce spolupracují, by měla mít akreditaci i ve své sídelní zemi.

Dalším vodítkem při výběru školy jsou reference od absolventů a jejich úspěch v následné kariéře.

Dobré vzdělání svým manažerům zaplatíme
Že si některé firmy vzdělání MBA cení, o tom svědčí i jejich ochota investovat do studia vlastních manažerů. Zdaleka nejde jen o šéfy z byznysu, ale právě z již zmíněného zdravotnictví, dále z oblasti vědy či pedagogiky. Tedy z oborů, ve kterých se manažeři neučili šéfovat lidem a podnikům, přestože to po svém povýšení musejí denně dělat.

Pražská Fakultní nemocnice Motol nabízí proplacení studia svým primářům a šéfům klinik. „Podepisujeme s nimi dohodu, která je zavazuje zůstat v pracovním poměru alespoň pět let. Pokud by to porušili, hradili by si studium sami,“ upřesňuje ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.

Výhodou studia je kontakt s jinými manažery. Ředitel nemocnice může své postupy srovnávat s lidmy z byznysu. Ptát se po smyslu studia MBA je vlastně otázka, jestli je vzdělání nutné, nebo ne. Dobré MBA má zcela jistě smysl.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vojtěch Lanna mladší
Syn pracovitého pantáty, který peníze z rodinných firem dával do umění

Vojtěch Lanna mladší byl synem takzvaného vltavského admirála. A byť byl jeho otec mimořádně schopný podnikatel, rozhodně nestál v jeho stínu. Rodinné firmy...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.