O mobbingu se poměrně dost psalo, není to nějaký nový ilegální fenomén. Málokdo ale ví, o co přesně jde. Pramení to také z toho, že se často zaměňuje za šikanu. To je ale omyl, šikana má za cíl zjevné okamžité ponížení, kdežto mobbing jde pod povrch věci – utrpení je dlouhodobější, rafinovanější a způsobuje psychické problémy. Proto je také hůře postižitelný. Podle nedávných průzkumů se zjistilo, že každý šestý zaměstnanec je šikanován a pětina žen v práci taktéž. Je to přitažené za vlasy? Není. Nejde jen o šikanu, prakticky kdokoli může být pod náporem mobbingu. To je realita, která nemá s milým hudebníkem Mobym nic společného.
Útok smečky na vetřelce
Název mobbing vznikl z anglického „to mob“ – obtěžovat, dotírat, vulgárně napadat. Vida, angličtina má pro určitý výstup dlouhodobého trýznění svoje slovo (Mob jako substantivum ostatně označuje jak v angličtině, tak v němčině luzu, zfanatizovaný lidský dav). Termín mobbing používal ve svých popisech chování zvířat etolog Konrad Lorenz, který jím popisoval „útok smečky na vetřelce“. O rozšíření pojmu se ale postaral švédský profesor psychologie Heinz Leymann. Pevně pojmenoval šikanu jednotlivce na pracovišti. Podle Leymanna se o mobbingu může hovořit tehdy, jestliže se na postiženého útočí alespoň jednou týdně nejméně po dobu půl roku a útoky provádí jedna nebo více osob. Pro postiženého to znamená určité vydělení se z kolektivu a vystavení extrémnímu sociálnímu stresu. Cíle mobbingu (když ho praktikuje šéf, říká se mu nezřídka bossing) jsou různé.
KONTAKTY NA SPRÁVNÉ LIDIHele, proč mě mobbuješ?
Příčin vzniku mobbingu může být příčin vzniku mobbingu více. „Pokus o likvidaci konkurence, špatné řízení, nuda, snaha odreagovat si vlastní pocit méněcennosti, hledání obětního beránka za vlastní neúspěch… to vše je jen špička ledovce. Pod tím je skryta autoritativní osobnost mobberů často s velmi xenofobním postojem. Poměrně častou příčinou útoků je vlastní pocit méněcennosti,“ píše v odborné stati Krčmářová. Oběť se začne pod tlakem mobbingu cítit frustrována, trpí úzkostí, nízkým sebevědomím. Jsou dokonce případy, že svou zoufalou situaci snaží řešit i sebevraždou. „Živnou půdou pro mobbing je nedostatečná kvalifikace pro vedení lidí, autoritářský styl řízení, neschopnost vypořádat se s konfliktem, permanentní tlak na zvyšování výkonů a snižování nákladů, závist, nedostatek tolerance,“ řekl Mladé frontě DNES Pavel Beňo z Občanského sdružení Práce a vztahy.
Pozor na mobbing ve vaší firmě
A kdo je za mobbing odpovědný? No přece zaměstnavatel. Podle zákoníku práce (§ 74 cZP) je totiž povinností zaměstnavatele nebo organizace vytvářet pro zaměstnance příznivé pracovní podmínky. Zaměstnavatelé by proto měli varování před mobbingem zařadit už do pracovní smlouvy. Dbát na prevenci. A se svými zaměstnanci mluvit, sledovat je a řešit jejich problémy. Spíše než zakazovat veřejné projevy o firmě, naučit své lidi slušnosti. Ale co samotné oběti? Právníci radí každému, kdo je obětí mobbingu, aby si schovával písemnou dokumentaci, případně zajistil osobní svědectví v momentech, kdy je diskriminován. To může dobře posloužit při dalším procesu, kdy se mobbující usvědčí a ponese právní kroky. Zaměstnanci firem, které nemají odbory, mohou vyhledat pomoc v běžných občanských poradnách, v krizových centrech či u psychologa.
