Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Daně 2011: Kdo musí podávat přiznání a za koho daně vyřeší v práci

aktualizováno 
Když se naskytne příležitost nějak přilepšit rodinné kase, málokdo by řekl ne. Neměli byste však zapomínat, že mnohé příjmy podléhají dani. Přinášíme příklady, kdy je třeba daně řešit a kdy ne.
Jestli máte jedno zaměstnání a nechcete sami vyplňovat přiznání, musíte všechny doklady o možném snížení daní předložit do mzdové účtárny do 15. února. Ilustrační snímek

Jestli máte jedno zaměstnání a nechcete sami vyplňovat přiznání, musíte všechny doklady o možném snížení daní předložit do mzdové účtárny do 15. února. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Celé je to zamotané. Je třeba rozdíl v tom, zda zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání, nebo nemusí platit daně.

Kdo podává daňové přiznání?

Daňový formulář vyplňte, když:

  • máte příjmy z více zaměstnání současně a příjem z některého z nich vám nezdanili srážkovou daní
  • máte příjem z podnikání vyšší než 15 000 korun
  • máte příjem ze zaměstnání a vaše ostatní příjmy, například z podnikání, pronájmu, přesáhly 6 000 korun
  • vykazujete ztrátu z podnikání

Na daňové přiznání zapomeňte, když:

  • nemáte žádný příjem
  • máte příjmy, které jsou od daně osvobozené
  • máte příjmy zdaňované srážkovou daní (dividendy, podíly na zisku, úroky z bankovních vkladů)

Když si ke mzdě ze zaměstnání přivyděláte do 6 000 korun ročně, nemusíte podávat daňové přiznání vůbec. V případě, že si pravidelným prodejem kosmetiky vyděláte 10 000 korun, musíte daňové přiznání podat a daně zaplatit.

Když si však nějakou jednorázovou prací (třeba vytvořením webových stránek firmě kamaráda) vyděláte do 20 000 korun ročně, sice podáte daňové přiznání, ale protože je to takzvaný příležitostný příjem, do dvaceti tisíc ho danit nemusíte.

Kdybyste však udělali webovky pro pět firem (po čtyřech tisících), šlo by o přivýdělek pravidelný a danit by bylo třeba. V takové situaci byste už dokonce měli uvažovat o vyřízení živnostenského listu.

Kdy je práce opakovaná?

Otázku příležitostnosti budou řešit třeba ti, kdo prodají nadúrodu ze zahrádky, mají chovnou stanici a občas prodají štěňata či koťata, pronajmou sousedovi míchačku na beton... Problém totiž nastává v posouzení, zda to není činnost opakovaná: už třeba existence chovné stanice předpokládá, že budete prodávat mláďata opakovaně.

Činnosti, jako je prodej kosmetiky, pojistek, obchodování na internetových aukcích (například Aukro) nebo třeba výroba šperků a jejich prodej přes internet, šití na míru atd., jsou svou podstatou opakované, a proto u nich nelze dvacetitisícovou hranici použít.

Příjem a zisk nejsou to samé

Aby to bylo ještě složitější, nemůžete na věc hledět selským rozumem. Ten by totiž v případě zmíněného prodeje kosmetiky uvažoval takto: prodával jsem kosmetiku za 15 000 korun, 10 000 jsem odvedl dodavateli, 5 000 mi zbylo, nemusím tedy danit nic. Omyl, podle zákona je váš příjem 15 000 korun a daňové přiznání budete podávat. Proti příjmům postavíte desetitisícové výdaje a zdaníte zbývajících 5 000 korun.

Interaktivní formulář pro daň z příjmů najdete zde

ve formátu .xls pro Excel

Kdy se o daně starat nemusíte

Z některých příjmů se daně vůbec platit nemusí, jsou od nich osvobozeny:

  • veškeré sociální dávky, nemocenská, rodičovský příspěvek
  • přijaté výživné
  • stipendia
  • důchody do výše 288 000 korun za rok; pokud má však penzista příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo pronájmu vyšší než 840 000 korun za rok ( 70 000 korun měsíčně), daní se vedle jeho výdělku i jeho důchod
  • peníze získané za dům či byt, ve kterém jste před prodejem bydleli alespoň dva roky (nebo ho pět let vlastnili)
  • zisk z prodeje cenných papírů, ale až po šesti měsících od jejich nákupu
  • pojistné plnění, které vám vyplatila pojišťovna, když jste třeba vyhořeli nebo si zlomili nohu
  • osvobození se týká i toho, kdo prodal auto, které měl déle než rok od pořízení, nebo prodal movité věci z osobního vlastnictví, pokud je předtím nepoužíval k podnikání a do soukromého vlastnictví je nezískal vyřazením z obchodního majetku

Výhry z loterií povolených státem jsou zatím v roce 2011 osvobozeny, výhry z neveřejných loterií a reklamních soutěží však zdanění podléhají. Úplný výčet příjmů osvobozených od daní obsahuje paragraf 4 zákona o daních z příjmů.

Důležité datum 15. února

Pokud chcete, aby vám daně zpracoval zaměstnavatel, do tohoto data mu to musíte sdělit a dodat všechny podklady k případnému snížení daňového základu (potvrzení z banky, pojišťovny, smlouvu o daru...).

"I když už v práci daně vyřídili za vás, můžete požádat o potvrzení o provedeném ročním vyúčtování příjmů a daňových záloh. S tím pak podáte daňové přiznání sami a zaplacené pojistné, úroky... odečtete od daňového základu," uklidňuje daňová poradkyně Blanka Marková.

Přinášíme deset různých druhů příjmů s konkrétními příklady, kdy je třeba a kdy není, podat daňové přiznání.

Musí podat přiznání - Jaroslava nakoupila podíly v akciovém podílovém fondu za 30 000 korun. Pak se však zalekla rizika a po třech měsících je odprodala zpět za 30 200 korun. Místo nich nakoupila podíly v dluhopisovém fondu.

  • Jaroslava nedržela podíly déle než šest měsíců, proto musí podat daňové přiznání, a to i když vzápětí nakoupila jiné cenné papíry. Proti příjmům 30 200 korun postaví výdaje 30 000 korun.

Nemusí podat přiznání - Jan před pěti roky investoval do cenných papírů. Nyní je se ziskem prodal. Na transakci vydělal 53 000 korun.

  • Výnosy z prodeje cenných papírů není třeba danit, pokud jste je vlastnili déle než šest měsíců. Cennými papíry se přitom rozumějí akcie, dluhopisy, ale třeba i nákup prostřednictvím podílových fondů a podobně.

Musí podat přiznání - Pavla pracuje jako školnice, kromě toho však ještě chodí uklízet kanceláře nedaleké firmy. Úklid provádí formou dohody o pracovní činnosti, měsíčně si přivydělá 7 000 Kč.

  • Kdo měl víc zaměstnání současně, musí podávat daňové přiznání v případě, že mu příjmy z některého z nich nesrazili srážkovou daní. Srážková daň ve výši 15 procent se používá, když si například při dohodě o pracovní činnosti vyděláte méně než 5 000 korun za měsíc.

Nemusí podávat přiznání - Pavel pracuje ve firmě na výrobu krmiv. Tuto práci získal v říjnu roku 2011, předtím byl dva měsíce nezaměstnaný. Do července přitom pracoval jako údržbář v jiné společnosti.

  • Když se zaměstnání časově nepřekrývala, může člověk požádat mzdovou účtárnu svého zaměstnavatele o zpracování všech daní. A to i v případě, že byl část roku nezaměstnaný. Musí mzdové účtárně přinést potvrzení o příjmech od předchozího zaměstnavatele.

Nemusí podat přiznání, ale vyplatí se mu to - Zdeněk studuje, současně si našel brigádu v softwarové firmě a ještě občas pomáhá v jiném podniku s tvorbou webových stránek. Pracuje formou dohody o provedení práce. Měsíčně si vydělá kolem 6 000 korun u každého zaměstnavatele.

  • Příjem formou DPP, který převyšuje 5 000 korun, nebude zaměstnavatel danit srážkovou daní, Zdeněk může u jednoho zaměstnavatele podepsat takzvané prohlášení k dani, v tom případě za něj firma bude odvádět zálohy na daň, s tím, že zohlední i poměrnou část slevy na poplatníka.
  • Pozor, prohlášení lze podepsat jen u jednoho zaměstnavatele, není možný souběh. U druhého Zdeněk prohlášení nepodepíše, automaticky mu strhnou zálohovou daň bez započtení slevy. Zdeněk o peníze nepřijde, podá daňové přiznání, slevu uplatní a daně platit nebude.

Může podat přiznání, ale nevydělá na tom - Zdeňka studuje a chodí na brigádu, pracuje jako recepční v hotelu a občas jako asistentka v reklamní firmě. Měsíčně si formou dohody o provedení práce vydělá u každého zaměstnavatele tři až pět tisíc korun.

  • U jednoho zaměstnavatele může Zdeňka podepsat takzvané prohlášení k dani, ten jí pak bude strhávat zálohu na daň a započítá i slevu na poplatníka a na studenta. U druhého zaměstnavatele však takové prohlášení již podepsat nemůže, a protože její výdělek je do 5 000 korun měsíčně, bude jí automaticky srážet 15procentní daň. Žádnou slevu v tomto případě nezapočte.

Musí podat přiznání - Jaroslava je zaměstnaná, donedávna si platila životní pojistku a zaplacené pojistné uplatňovala jako položku, díky níž si mohla snížit daňový základ. Ačkoliv pojistná smlouva byla sjednána do jejích 60 let, Jaroslava se rozhodla ji předčasně vypovědět (nemá dost peněz na placení pojistky a potřebuje ty, které dostane formou odbytného).

  • Kdo předčasně vypověděl pojistnou smlouvu, na které si uplatňoval daňové úlevy, bude muset vše zpětně dodanit. Znamená to, že musí podat daňové přiznání a v příloze 2, v kolonce ostatní příjmy, uvést součet pojistného, které si v minulých letech z daňového základu odečetla.

Nemusí podávat přiznání - Jaroslav měl dům pojištěný proti živelním událostem. Vyhořel a pojišťovna mu vyplatila pojistné plnění 480 000 korun.

  • Z vyplaceného pojistného plnění není třeba odvádět daň, a proto není ani třeba podávat daňové přiznání.

Musí podat přiznání - Martin je zaměstnán jako účetní. Kromě toho pronajímá kamarádovi sklep jako minisklad. Pronájmem měsíčně získá 1 000 korun, za rok tedy 12 000 korun.

  • Pokud pravidelný pronájem převýší u zaměstnance ročně hranici 6 000 korun, musí podat daňové přiznání.

Nemusí podávat přiznání - Martina je na rodičovské. Nedávno zdědila byt a v listopadu 2011 ho začala pronajímat. Měsíčně tak vydělá 7 000 korun navíc. Celkem tak v roce 2011 získala 14 000 korun.

  • U těch, kdo si přivydělávají pronájmem, ale nejsou zaměstnaní, je hranice nutnosti podat daňové přiznání vyšší, a to 15 000 korun. Týká se to nejen lidí na rodičovské, ale třeba i důchodců či studentů.
  • Pokud Martina bude byt nadále pronajímat za stejných podmínek, příště již daňové přiznání bude muset podat, protože hranici 15 000 korun přesáhne.

Musí podat přiznání - Ivan si koupil malou garsonku za 600 000 korun. Nebydlel v ní ani rok, když si našel přítelkyni a přestěhoval se k ní do rodinného domku. Zanedlouho se pak rozhodli garsonku prodat. Ivan za ni utržil 750 000 korun.

  • Protože Ivan v garsonce nebydlel dva roky nebo ji nevlastnil pět let, bude muset příjem z prodeje zdanit. Podá daňové přiznání, v příloze 2 uvede jako ostatní příjem 750 000 korun, proti tomu postaví výdaj 600 000 korun, ale i jiné náklady související s pořízením, třeba daň z převodu nemovitosti, a pokud v průběhu vlastnictví provedl například stavební úpravy, navýší se částka o tyto výdaje. Samozřejmě, v případě výzvy je povinen uplatněné náklady doložit.

Nemusí podat přiznání, nedaní, ale musí oznámit - Ivana bydlela v nájmu v malém bytě v historickém centru města, našla si přítele a po čase se rozhodli, že si pořídí vlastní byt. Ivana se dohodla s domácím, že za vyklizení garsonky jí dá odstupné 200 000 korun. Peníze mladý pár použil jako vlastní vklad, když si brali hypotéku na koupi většího bytu.

  • Kdyby Ivana odstupné použila na cestu kolem světa, musela by příjem přiznat a bez debat i zdanit. V tomto případě, kdy odstupné (ale klidně i příjem z prodeje bytu, který člověk nevlastnil déle než pět let či v něm nebydlel déle než dva roky) použije na pořízení nového bydlení, může být příjem z odstupného osvobozen od daně z příjmů.
  • Podmínkou je, že získané prostředky použije na obstarání nové bytové potřeby. Časový test osvobození je jeden rok před přijetím odstupného nebo do roka po přijetí odstupného.
  • Obdobně se postupuje například při prodeji bytu, který jste nevlastnili dost dlouho (viz příklad výše). Ivana musí finančnímu úřadu oznámit přijetí odstupného nejpozději do konce roku, ve kterém peníze dostala. Tento případ je však na zúřadování složitější a určitě je vhodné ho konzultovat s odborníkem na daňové právo.

Musí podat přiznání - Petr byl dlouho nezaměstnaný. V prosinci 2011 začal podnikat. Do konce roku si vydělal 20 000 korun, jeho výdaje spojené s podnikáním přitom byly 6 000 korun.

  • Kdo si podnikáním vydělá víc než 15 000 korun, musí podávat daňové přiznání. Nezáleží na tom, že zisk je nižší, protože měl s podnikáním i nějaké výdaje.

Nemusí podat přiznání - Petra má živnostenský list a podniká jako finanční poradce. V současnosti je na rodičovské dovolené. Své podnikání sice nepřerušila, ale vydělala si v předešlém roce jen 14 000 korun.

  • Když si podnikatel nevydělá (pozor, jde o příjmy, ne o zisk) víc než 15 000 korun, není povinen podávat daňové přiznání. Musí to však oznámit finančnímu úřadu.

Musí podat přiznání - Kamila připravila pro časopis seriál o šití patchworku. Dostala za něj jednorázový honorář 9 000 korun.

  • Pokud je honorář vyšší než 7 000 korun, člověk ho dostane vyplacený celý a o jeho zdanění se musí postarat sám.
  • Jestli je Kamila zaměstnaná, přesáhne hranici 6 000 korun a musí podat daňové přiznání. Pokud je například na rodičovské a honorář by byl jejím jediným přivýdělkem, nepřesáhla by hranici 15 000 korun a přiznání podávat nemusí. Nejde přitom o příležitostný příjem (do 20 000 by se nedanil), honoráře jsou vždy zahrnuty do příjmů podle paragrafu 7.

Nemusí podat přiznání - Kamil pravidelně přispívá do motoristického časopisu. Dostává za to honorář 1 500 korun měsíčně.

  • Je-li honorář do 7 000 korun za měsíc, zdaní ho ten, kdo jej vyplácí, srážkovou daní 15 procent. Kamil pak dostane peněz méně (místo 1 500 korun 1 275 korun), ale nemusí kvůli nim podávat daňové přiznání.
  • Autorské honoráře se od roku 2011 daní podle paragrafu 7. Musí být uvedeny v přiznání a zároveň v přehledech pro odvod pojistného.
  • Výjimku tvoří příjmy, které v úhrnu nepřesáhnou u téhož plátce v jednom měsíci 7 000 korun. V takovém případě se zdaní srážkovou daní a do daňového přiznání se neuvádějí.

Musí podat přiznání, ale neplatí - Karla je zaměstnaná. Pro firmu svého kamaráda připravila před Vánocemi reklamní akci, která byla velmi úspěšná. Dostala za to jednorázovou odměnu 19 tisíc korun.

  • Karla musí podat daňové přiznání, ale protože je to příjem příležitostný, nebude muset platit daň z příjmů, i když přesáhla hranici 6 000 korun, které když zaměstnanci dosáhnou, musí příjmy nejen přiznat, ale i zdanit.
  • Pozor, kdyby Karla udělala reklamních akcí víc, nešlo by o příjem příležitostný a peníze by musela danit, i když celková odměna by zůstala stejná.

Nemusí podat přiznání - Karel je důchodce. Občas si přivydělá tím, že pečuje o zahradu svých sousedů. Ročně tak získá kolem 12 000 korun.

  • Ti, kdo nemají příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), si mohou přivydělat až 15 000 korun ročně, aniž by museli řešit daňové přiznání a daně. Týká se to důchodců, lidí na rodičovské, studentů…
  • Kdyby si Karel přivydělával při zaměstnání, byla by tato hranice nižší, daňové přiznání by musel podávat při přivýdělku vyšším než 6 000 korun za rok.

Musí podat přiznání - Michal pracoval v představenstvu bytového družstva. Jako odměnu získal v roce 2011 částku 16 000 korun.

  • Příjmy z činnosti jednatelů, společníků, družstevníků, členů představenstev, dozorčích rad se nikdy nezdaňují srážkovou daní. Michal musí podat daňové přiznání.




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že správným používáním kreditky můžete značně ušetřit?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Fatra, a. s. - Blanka Hrabinová
TECHNIK ZAŘÍZENÍ BUDOV-PROVOZ CHLADÍCÍCH ZAŘÍZENÍ

Fatra, a. s. - Blanka Hrabinová
Zlínský kraj
nabízený plat: 28 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.