Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo sežene práci lehce a kdo obtížně

  10:00aktualizováno  10:00
Někdo ani nemusí zajít na úřad práce a může si vybírat z nabídek zajímavých míst, jiní lidé jsou na tom podstatně hůře. Avšak pozor: to, co platí v jednom kraji, nemusí být pravda ve vedlejším. Zatímco na jednom místě usilují o techniky, o pár desítek kilometrů dále titíž lidé místo neseženou a podobně.

Jak vypadá člověk, který vždy a všude sežene práci? Je to absolvent vysoké školy ekonomického směru hovořící plynně dvěma jazyky, který za sebou má deset let praxe? Možná ve velkých městech, zejména v Praze, ale jinde je taková představa pouze mýtem. Zrovna tak neexistuje stručný popis člověka, který naopak šanci na místo prakticky nemá.

Někde chtějí techniky, jinde šičky či lékaře

Dokladem toho, jak moc se liší situace mezi jednotlivými regiony, budiž následující příklady. "Podle našich zkušeností mají v současné době největší šanci uplatnit se na trhu práce absolventi vysokých škol technických oborů, jako jsou strojaři, elektrotechnici, stavaři a odborníci v informačních technologiích," vypočítal Luboš Janeček z Jihočeské personalistické s tím, že samozřejmostí je aktivní znalost minimálně jednoho neslovanského jazyka, plusem pak praxe. "Důležitým předpokladem je také ochota bydlet na ubytovně či přestěhování se za prací," dodal.

Jiné požadavky má například náchodský úřad práce. "Největší šanci má zkušená šička nebo nástrojař či obráběč kovů. Dále pak zedník a obsluha textilních strojů. Z absolventů mají největší šance strojaři," popsal místní situaci Michal Pejskar z úřadu.

V Chrudimi zase podle Vladimíra Mládka z tamního úřadu práce bez problémů seženou práci lékaři, dále technici ve strojírenství a z dělnických profesí nemají problémy zámečníci, svářeči nebo soustružníci. Ani v Olomouci nečekají na ekonomy s otevřenou náručí. "Za nejžádanější uchazeče o práci na okrese Olomouc považujeme odborníky se středním vzděláním zvláště ve strojírenských profesích a ženy pro oděvnictví, šičky a podobně," odpověděl vedoucí odboru zprostředkování a poradenství úřadu práce v Olomouci Jaroslav Tihlář. V Brně s průměrnou nezaměstnaností mají největší šanci sehnat práci lidé s technickým vzděláním, zejména absolventi vysokých škol elektrotechnických, stavebních a strojních se znalostí alespoň jednoho světového jazyka a praxí 2­3 roky. "Hůře nacházejí uplatnění absolventi středních a vysokých škol s všeobecným zaměřením," uvedla Daniela Hamplová z brněnské pobočky agentury Axial.

Ženy s dětmi a padesátníci: šance mizivé

Na opačném konci žebříčku se pohybují například ženy s malými dětmi či muži od padesáti let výše, pokud ovšem nejsou špičkou ve svém oboru, minimálně v dané lokalitě.

U žen po mateřské dovolené přitom ani tak nemusí být problémem chybějící praxe, ale fakt, že by měly pracovat na směny. "S dvěma malými dětmi je problém nastoupit na dopolední směnu, kdy se začíná již v šest, když školky začínají až v půl sedmé. O odpoledních a nočních ani nemluvím. To se týká i práce v obchodech, kde je dostatek volných míst," potvrdil Pejskar z náchodského úřadu práce. Těmto lidem podle Tihláře z olomouckého úřadu práce v jejich úspěšnému uplatnění na trhu práce většinou brání jejich nedostatečná adaptabilita vůči novým podmínkám, nízký stupeň znalostí a dovedností, které nestačí pro obsluhu nových strojů, nechuť se dále učit a vzdělávat, případně i problémy s rodinou, dětmi, jeslemi, školkou a podobně.

"Lidé nejsou připraveni nést odpovědnost sami za sebe, neumějí se připravit na možnou změnu a nutnost neustálého celoživotního vzdělávání. Stále přetrvává nechuť dojíždět za prací, a to i pouhých pár kilometrů od místa bydliště," vylíčil, s čím se denně setkává na úřadě. V evidenci úřadů práce přibývá i gymnazistů. "Na rozdíl od absolventů středních průmyslových nebo odborných škol nemohou na trhu pracovních sil nabídnout ani teoretické znalosti," uvedl Petr Adamčík z personální agentury Kappa. Firmám navíc vadí fakt, že gymnazisté dost možná budou znovu usilovat o vysoké školy, a proto se jim nevyplatí do nich investovat. Adamčík z agentury Kappa připomněl, že zaměstnavatelům u žen vadí

Jak zvýšit šanci na nalezení práce

1. Člověk, který shání práci, by měl sám inzerovat, například na inzertních serverech (personnel.cz, jobs.cz a jiné).
2. Zaslat životopis plus údaje související s dosavadní praxí či schopnostmi personálním agenturám.
3. Zaslat životopis vytipovaným firmám, které by mohly mít zájem. Životopis by měl být napsán profesionálně.
4. Registrovat se na úřadu práce, sledovat nabídky.

5. Oslovit přátele, příbuzné a známé, ti totiž mohou vědět o nějaké vhodné pracovní pozici.

Zdroj: Jihočeská personalistická, s. r. o.

především to, že jsou pro ně rizikovou investicí. "Ani ženy s vysokou kvalifikací, umožňující zastávání zodpovědných pracovních pozic, nemají vyhráno. Opět pokud dojde k přímému rozhodování mezi mužem s o málo nižší kvalifikací či zkušeností a ženou například s dvěma malými dětmi, rozhodují se zaměstnavatelé spíše pro muže, a to především proto, že jaksi automaticky předpokládají častou nepřítomnost ženy z důvodu nemoci dětí a její neochotu setrvávat na pracovišti delší dobu," popsal situaci.

Kudy z toho ven?

Rady pracovníků personálních agentur lze shrnout velmi krátce: snažte se. Nikdo nemůže doufat, že se náhle objeví nabídka, na kterou toužebně čeká, naopak sám musí dát například inzeráty na webových serverech či speciálních tiskovinách najevo, že stojí o místo a co umějí. Navíc se nevyplatí nechávat hledání práce či přípravu na ni na poslední chvíli.

"Žena po mateřské dovolené zvýší svoje šance například tím, že bude už během mateřské udržovat kontakty s oborem, zvyšovat si kvalifikaci, zdokonalovat znalost cizího jazyka a tak dále," radí Luboš Janeček z Jihočeské personalistické. Pokud se žena míní vrátit na místo, kde pracovala kdysi, ale to mezitím zaniklo, měla by se podle Pejskara z náchodského úřadu práce přihlásit do rekvalifikačního kurzu, který jí pomohou vybrat na úřadě práce.

 Absolventovi gymnázia, který se nedostal na školu, Pejskar radí, aby odjel na čas do zahraničí. A co by řekl třeba pětapadesátiletému muži, který nemá místo, protože jeho dosavadní podnik zkrachoval? "Všem shora uvedeným doporučuji ihned shánět zaměstnání přes úřad práce, své známé, odepisovat na inzeráty, posílat životopis na vhodné organizace, využít personálních agentur," shrnul Pejskar. Propuštění padesátníci přitom nejsou bez šancí. "Mně připadá jednání zaměstnavatelů, kteří o ně nestojí, nelogické. Tito lidé mají ve většině případů letitou praxi, obrovské zkušenosti a jsou schopni bez větších investic do zapracování rychle dosahovat vysokých pracovních výkonů. Proto jsou z ekonomického hlediska spíše přínosem.

V tomto případě bych opět doporučil, pokud nejsou tito lidé schopni si najít práci sami, obrátit se na pracovní agentury," poradil Adamčík z agentury Kappa. Ve Žďáru nad Sázavou ubývá podle Evy Sekorové z místního úřadu práce volných míst, zůstávají jen dělnické profese. "Ostatním doporučujeme možnost rekvalifikovat se nebo zvážení samostatné výdělečné činnosti s finančním příspěvkem úřadu do zahájení podnikání," navrhuje. Připomněla, že práci obtížně získávají lidé handicapovaní ­ pro ně má úřad nabídku míst na chráněných pracovištích. Když není jiná možnost, doporučuje Janeček z personální agentury, aby lidé vzali i horší práci. "I méně kvalifikovanou, třeba i manuální práci. Nejhorší možností je zůstat doma a čekat na podporu," říká.

Jeho slova potvrzuje i Jaromír Tihlář z olomouckého úřadu práce. "Nejsou jen jasně vyhraněné výborně či naopak obtížně zaměstnatelné typy, ale velká část úspěchu při hledání zaměstnání je v míře osobní aktivity každého uchazeče o zaměstnání," míní. Příklad? Absolvent vysoké školy se zaměřením na strojírenství pracoval na Ostravsku více než jeden a půl roku jako skladník bez toho, že by se mu podařilo zajistit si pracovní pozici odpovídající jeho kvalifikaci. Dotyčnému přitom nijak nepomohlo ani to, že umí dva jazyky. Po roce a půl se rozhodl hledat si zaměstnání i mimo region svého bydliště a během tří týdnů si našel zaměstnání v Praze u zahraniční firmy jako konstruktér.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.