Kdo určuje Vaše pojistné?

  • 4
Také jste již přemýšleli o tom, proč zaplatíte za havarijní pojištění 5000Kč ročně, za pojištění domácnosti 1500 Kč ročně a za cestovní pojištění 50 Kč za den? Kdo určí tu správnou sazbu?
Také jste již přemýšleli o tom, proč zaplatíte za havarijní pojištění 5000Kč ročně, za pojištění domácnosti 1500 Kč ročně a za cestovní pojištění 50 Kč za den? Kdo určí tu správnou sazbu, při níž je pojišťovna dle zákona velkých čísel stále zisková a přitom dokáže konkurovat nabídce ostatních?

Nový zákon o pojišťovnictví č. 363/ 1999, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, zavedl zcela nový pojem – odpovědný pojistný matematik. Každá pojišťovna měla v 6ti měsíční lhůtě nahlásit Ministerstvu financí, vykonávajícím státní dozor nad pojišťovnictvím, jméno svého odpovědného pojistného matematika. Tím začal hon na matematiky. Pojišťovny začaly hledat, Česká společnost aktuárů vydávat osvědčení a začali se objevovat první šťastní majitelé tohoto osvědčení. Najít toho svého odpovědného pojistného matematika nebylo pro pojišťovny jednoduché. Na počátku roku 2000 se totiž jejich počet pohyboval kolem dvaceti, zatímco komerčních pojišťoven na trhu byl takřka dvojnásobek.

Co by tedy odpovědný pojistný matematik měl vykonávat? Dalo by se říci, že: tzv.“matematický audit“. To rovněž stanoví zákon:
Každá pojišťovna je povinna dle zákona nechat schválit odpovědným pojistným matematikem správnost výpočtu sazeb pojistného, výše technických rezerv, výpočtu minimální míry solventnosti, použití pojistně matematických metod a v případě životní pojišťovny také rozdělení výnosů z finančního umístění mezi pojištěným a pojišťovnou. Odpovědný pojistný matematik je rovněž povinen v případě zjištění nedostatků v hospodaření pojišťovny navrhovat statutárnímu orgánu opatření ke zlepšení situace, a pokud tato nejsou respektována, pak informovat Ministerstvo financí. Pro výkon funkce odpovědného pojistného matematika a splnění požadavků stanovených zákonem musí pojišťovna zajistit trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona matematik vyžádá.

Historické ohlédnutí
V praxi se můžete často setkat s pojmem „aktuár“, stejně tak užívaným i v zahraničí (der Aktuar, actuary). Dříve byli u nás takto označováni vysocí státní úředníci, kteří měli na starost např. sčítání lidu. Dnes je jím označován pojistný matematik.

Možná někoho z Vás napadne, proč se dovídáme o pojistných matematicích až nyní, v několika posledních letech, a někteří možná až díky novému zákonu o pojišťovnictví. Vysvětlení je jednoduché. V bývalém Československu, v období monopolu České státní pojišťovny, plně postačovali 1-2 pojistní matematici na celou republiku. Z tohoto důvodu také u nás neexistoval specializovaný studijní obor pojistné matematiky, a výuka problematiky pojištění na školách se spíše orientovala na ekonomiku pojištění, pojistnou teorii a politiku. Výpočty se jevily nadbytečnými a pojistné sazby byly spíše intuitivně odhadovány a spíše nadsazovány. Důležité byly především nezanedbatelné částky odváděné do státního rozpočtu a aktivní cash-flow. Samozřejmě nematematicky kalkulované tarify vedly ke stále větším disproporcím.

Změna nastala až po roce 1991, kdy padl monopol České státní pojišťovny, a začal se rozrůstat počet pojišťoven a do popředí vystoupil problém, kolik celkově na pojistném vybrat, aby bylo možné uspokojit ze sjednaného pojištění vzniklé škody, a jak moudře tyto inkasované částky investovat, aby pojišťovna nemusela vyhlásit bankrot, neboť již nelze spoléhat na pomocnou ruku ve formě státní dotace.

Na trhu tedy začal být „hlad“ po pojistných matematicích, a jako reakce na tuto potřebu byly na vysokých školách otevřeny nové obory se zaměřením na pojistnou matematiku, byla znovu obnovena činnost České společnosti aktuárů, začaly vycházet nové odborné publikace a pořádat specializované odborné kurzy.

Neznamená to však, že pojistná matematika je v českých zemích naprostou novinkou. Naopak – má dlouholetou tradici, a to jak v oblasti teoretické, tak i praktické. V podstatě až do poloviny tohoto století byli naši pojistní matematici uznávanými odborníky, kteří stáli v popředí světového vývoje a byli vzorem pro řadu států v Evropě.

Jistě si dokážete představit tu 40tiletou ztrátu, která zasáhla vedle ostatních oborů i pojišťovnictví. Ve srovnání se světem je stále co dohánět, stále co se učit.