Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo zaplatí lékařské prohlídky zaměstnanců, není vůbec jasné

aktualizováno 
Kdo má platit za lékařské prohlídky zaměstnanců? Sami pracovníci, u nichž je absolvování vstupní prohlídky mnohdy podmínkou pro přijetí, nebo firmy, které mají povinnost zajišťovat ochranu zdraví při práci? Taky by to mohl být stát, který povinné vstupní prohlídky požaduje v zákoně?
Poplatky za vstupní lékařskou prohlídku jsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelné

Poplatky za vstupní lékařskou prohlídku jsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelné | foto: Profimedia.cz

Úpravu lékařských prohlídek zaměstnanců dosud najdeme hned v několika právních normách, ani z jedné z nich však jasně nevyplývá, kdo je povinen hradit poplatky třeba za vstupní prohlídky. Právníci i odborníci z praxe mají dva rozdílné názory, oba podpořené silnými argumenty.

Boj o slova
"Je to spíše teoretický problém, protože v naší firmě tyto poplatky bez problémů za zaměstnance platíme. Zvláště když jde o pár stovek korun. Děláme to ale dobrovolně, protože žádný platný zákon zaměstnavatelům tuto povinnost neukládá," říká právník Jaroslav Novotný, působící v jedné západočeské stavební firmě.

"Zákon vychází ze zásady, že příslušnou prohlídku hradí ten, kdo o ni požádal, tedy v jehož zájmu má být vykonána," říká právník Vratislav Tomek, pracující pro Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.

"A v tom je právě problém," reaguje zástupce zaměstnavatelů Novotný. "Vstupní prohlídka přece v zásadě není v zájmu zaměstnavatelů - jde o povinnost uloženou státem. Teoreticky by tedy měl tyto poplatky platit stát, protože on je vyžaduje a jsou v jeho zájmu. Případně jsou v zájmu budoucího zaměstnance," domnívá se Novotný.

Jenže podle odborářského právníka Tomka jsou prohlídky vykonávány zejména v zájmu zaměstnavatelů. Zákoník práce jim totiž ukládá povinnost zajistit, aby se ve stanovených případech zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. „Z toho lze dovodit, že to, co zaměstnavatel musí zajistit, musí také uhradit," říká Tomek. Odkazuje přitom na zákoník práce, podle něhož náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. "A účelem vstupní lékařské prohlídky přitom je zejména zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci," dovozuje Tomek.

. Daňová výhoda prohlídek

Poplatky jsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelné. A to i v případě, že firma nemá vlastního závodního doktora, a zaměstnanec tedy jde pro potvrzení ke svému praktickému lékaři. Také nový návrh ministerstva zdravotnictví předpokládá, že by si firmy odepisovaly poplatky z daní.

Sankce až tři miliony
Za porušení povinností týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy i za neabsolvování povinné lékařské prohlídky, hrozí firmě pokuta až dva miliony korun. Pokud je následkem nesplnění této povinnosti poškození zdraví, pak dokonce tři miliony. Navíc, jestliže musí zaměstnanec rozvázat pracovní poměr ze zdravotních důvodů pro ohrožení nemocí z˙povolání, musí mu firma vyplatit odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Podle Novotného se však tato sankce vztahuje pouze na případy, kdy firma vědomě zaměstnává pracovníka, který neprošel povinnou prohlídkou. Nikoliv na případy, kdy prohlídkou úspěšně prošel, ačkoliv si ji musel zaplatit sám.

Čím méně rizika, tím méně nákladů
Asi málokterý podnikatel čekal, že zrovna pravicová vláda vyřeší zmíněnou nejasnost tak, jak to před pár dny navrhl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek: Poplatky za prohlídky zaměstnanců mají povinně platit zaměstnavatelé. Výslovné stanovení povinnosti pro firmy v chystané úpravě je podle Julínka jen "upřesněním" dosavadního stavu.

Podle ministerstva je nesystémové, aby byly některé zdravotní prohlídky zaměstnanců hrazeny ze zdravotního pojištění, do kterého přispívají všichni občané. Pojišťovny dosud hradí periodické preventivní prohlídky zaměstnanců pracujících na rizikových pracovištích nebo vykonávajících epidemiologicky závažné činnosti. Hradí také periodické prohlídky zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví jiných osob, a zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost.

. Dvě stě milionů za čtyři sta tisíc lidí

Náklady na lékařské prohlídky zaměstnanců vykonávajících rizikové práce činí ročně kolem 204 milionů korun. Týkají se zhruba 438 tisíců lidí. Jedná se zejména o zaměstnance pracující v těžebním a strojírenském průmyslu, ale také o lidi pracující v dopravě nebo o učitele. Jedna periodická prohlídka stojí v průměru tisíc korun, přičemž u naprosté většiny zmíněných zaměstnanců (419 tisíc) navrhuje ministerstvo nově jednotný interval prohlídek 1x za dva roky, u zbylých osob pak každoročně.

Ministerstvo zdravotnictví chce, aby od ledna 2009 hradily pojišťovny už jen náklady související s posuzováním nemocí z povolání včetně ohrožení touto nemocí.
Důvodem pro změnu je podle Cikrta vedle sjednocení pravidel také snaha zatlačit na firmy, aby ve vlastním zájmu omezovaly počet rizikových pracovišť.

Chystaná novinka se ale netýká pouze periodických prohlídek – tedy zejména firem z těžařského či strojírenského průmyslu nebo společností působících v oboru dopravy či učitelství. Mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt potvrdil, že firmy budou muset povinně platit také další prohlídky včetně vstupních. A to už se výrazněji dotkne i menších společností.
Lékařské prohlídky totiž musejí absolvovat také pracovníci nespadající do některé z výše uvedených speciálních kategorií. Zaměstnanci do 50 let věku by měli navštívit závodního lékaře nejméně jednou za pět let, starší pak nejméně jednou za tři roky. Vstupní prohlídky při začátku pracovního poměru by pak měly být nově povinné pro zaměstnance v úplně všech oborech.

Podnikatelům to ale nestačí, chtějí výraznější kompenzaci. "Chystaná změna bude jinak jenom další nevítanou zátěží podnikatelů," říká předseda Unie malých a středních podniků a Julínkův stranický kolega z ODS David Šeich.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.