Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo zaplatí za platbu kartou?

aktualizováno 
Banky vyzývají své klienty k placení kartami. Ti si ovšem přes neustále narůstající počet akceptačních míst v ČR stěžují – někteří obchodníci nechtějí dosud o placení kartou ani slyšet, popř. odmítají jejich akceptaci při placení nižších částek. Proč tomu tak je? Jaké náklady jsou vlastně spojeny s karetními transakcemi a kdo je hradí?

V  souvislosti s náklady karetních transakcí jsou základními poplatky tzv. interchange fee (IF) stanovované karetními asociacemi. Jde o úhradu (mezibankovní servisní poplatek), kterou v případě transakcí realizovaných v obchodě vždy platí banka obchodníka (jež vlastní daný terminál  - acquirer) bance zákazníka (která vydala kartu, jíž byla transakce uskutečněna - issuer). V případě výběru z bankomatu je to v podstatě  naopak – banka vlastnící daný bankomat dostává úhradu od banky klienta, který peníze vybíral.  Bankomatové transakce jsou obecně cca o polovinu dražší než na elektronickém platebním terminálu (POS).

V České republice, podobně jako v EU platí, že zatímco poplatek (IF) při transakci na platebním terminálu je určen procenty z transakce (obyčejně kolem jednoho procenta, ale může být i výrazně pod či nad touto hranicí),  za výběr z bankomatu je určen pevnou částkou (ke které může být procento přičítáno – IF se pohybuje v řádech desetikorun).

Karetní asociace rozdělují svět do regionů, podle toho se také pak dělí 3 úrovně interchange fee: interregionální, intraregionální a domácí. Domácí, tedy v rámci země, jsou samozřejmě nejnižší.

Liší se interchange fee podle typu karet?

Bezdotykové platby: revoluce platebních karet. Více ZDE.

Všeobecně jsou z hlediska tohoto poplatku ve světě karty rozděleny na kreditní a debetní, přičemž kreditní je v podstatě v tomto případě díky drtivému podílu kreditních karet s embossingem bráno jako synonymum k embosované (rozdělení platí při platbě u obchodníka; při výběru z ATM je poplatek u všech typů karet totožný).  Rozdíl mezi těmito kartami nikoho nepřekvapí – karty poskytující úvěr jsou rizikovější, a tudíž nákladnější – tento fakt odráží i výše IF.

U nás vládne rozdělení na karty embosované a elektronické, přičemž elektronické karty mohou být (co se IF týče) výrazně levnější; záleží na karetní asociaci.  Nejdražší jsou z hlediska mezibankovního servisního poplatku karty typu business či gold.

IF a čip

Interchange fee rovněž umožňuje karetním asociacím motivovat banky k implementaci čipové technologie. Jak? Pokud platí klient kartou pouze s magnetickým proužkem na terminálu vybaveném čipovou technologií, je interchange fee nižší, než pokud  by na bázi magnetického proužku pracovala karta i terminál – banka obchodníka tedy zaplatí vydavatelské bance méně. V opačném případě (čipová karta-terminál s technologií magnetického proužku) je to samozřejmě naopak. Ovšem hledisko posuzování „čipovosti“ vydavatelské a acquirerské banky se u asociací liší (může stačit licence, určité procento vydaných čipových karet, či záviset na konkrétním přístroji).

Jakou roli v celém systému hrají karetní asociace?

Samozřejmě velkou. Již jsme  se zmínili, že IF stanovují právě ony (dvěma hlavními hráči jsou Visa a MasterCard). Jejich pravidla ovšem povolují dohodu domácích bank, čehož využily členské banky v některých státech.

Hledáte informace o platebních kartách? Navštivte naši speciální sekci.

Jak dále na systému participují asociace? Zprostředkovávají autorizaci, clearing a zúčtování pro své členské banky, za což si účtují poplatky (v řádech haléřů za transakci – za autorizaci i clearing; poplatek závisí na objemu transakcí a je vyšší u interregionálních a intraregionálních plateb). Cenu těchto operací zaplatí obě strany – acquirer (cca 2/3 poplatku) i issuer (cca 1/3).

Clearing domácích transakcí provedených kartami asociace EC/MC může provádět místo MasterCardu domácí zpracovatel (MUZO). U asociace Visa neexistuje volba, a tedy ani rozdíl mezi zúčtováním domácích a mezinárodních transakcí.

Z uspořádání poplatků je také zřejmá logika pravidelných soutěží, které karetní asociace pořádají – výhercem je ten, kdo uskuteční největší množství transakcí (absolutně nebo relativně). Pokud by totiž klient kartu nepoužíval, neplynul by z ní karetní asociaci žádný výnos. Pro účely článku bereme v potaz dvě asociace s největším podílem na trhu - tedy společnost MasterCard a Visa.

Co zahrnují celkové náklady banky?

Banky tedy platí v některých případech jiné bance IF a poplatek karetní asociaci. Dále je pro ně nákladem poplatek za autorizaci jejich autorizačnímu centru (MUZO, s výjimkou ČS) – v řádech korun (týká se opět aquirera i issuera). Toto jsou tedy náklady bank, které se odrážejí v poplatku pro obchodníky – banka je chce samozřejmě minimálně pokrýt.

Kolik banka účtuje obchodníkům?

Jak velké jsou poplatky bank účtované obchodníkům -  a na čem závisí? A jaké jsou jejich další náklady? Obecně se udává, že obchodníci odvádějí bance z každé transakce na POS cca 1,2 – 3,5 procenta. Pro transakce realizované imprintery jsou tyto poplatky vyšší, neboť IF jsou vyšší. Na čem pak závisejí cenové podmínky pro konkrétního obchodníka? Jsou to především dva faktory – měsíční obrat obchodníka a počet pravděpodobných tzv. „on-us“ transakcí (viz dále). První kritérium je zcela zřejmé – čím větší má obchodník obrat, tím lepší podmínky mu banky poskytne. Říká se, že elektronický platební terminál začíná být pro banku rentabilní, pokud má obchodník minimální měsíční obrat 20 000 Kč.

Co znamenají „on-us“ transakce? Jsou to transakce učiněné kartou vydanou určitou bankou na jejím terminálu – banka potom neplatí nikomu interchange fee a operace je pro ni tedy méně nákladná (př. hotel s převážně zahraniční klientelou versus maloobchodní řetězec). Čím je tedy pravděpodobný počet těchto transakcí vyšší, tím je cena plateb pro obchodníka nižší.

Náklady karetní transakce pro její účastníky (platba na POS-karty Visa, MC)
Klient
0 Kč
Obchodník
poplatek bance z transakce (cca 1,2%-3,5%)
servisní poplatek za terminál (v řádech stovek Kč za měsíc)
telekomunikační poplatky (paušál + příp. poplatek za spojení - dle typu připojení)
Banka
IF vydavatelské bance (cca 0,5-1,5% transakce)
poplatky karetní asociaci (v řádech haléřů)

poplatek autorizačnímu centru (v řádech korun)

Pozn.: nejsou zahrnuty interní náklady bank, dále náklady obchodníků na účtenky apod.
Často se tedy můžeme setkat s tím, že neochotu zavádět platby kartou mají především malí obchodníci. Není to však způsobeno pouze poplatkem, který platí bance za jednotlivé platby (a který bývá pro menší obchody vyšší kvůli nižšímu obratu) – obchodníka čekají další náklady. Samotný terminál si může koupit, nebo mu jej banka pronajme – bezplatně či úplatně. Obyčejně ale obchodník platí minimálně servisní poplatek, který zaručuje opravu v případě nouze. Další peníze, které platí, jsou spojeny s telekomunikačními poplatky. Ty závisí na tom, jakým typem terminálu je obchodník vybaven (dial-up, GSM, GPRS, linka X25, ISDN, IP). Nejvíce obchodníků používá dial-up terminály, což je dáno zejména historickým vývojem. Tyto terminály při vložení karty automaticky vytáčí autorizační centrum, což  přináší obchodníkovi další náklady (kromě paušálu telekomunikační společnosti za pevnou linku).  Toto pravidlo samozřejmě neplatí pro velké obchodní řetězce, které volí jiný způsob připojení.

Dalším problémem je neoficiální „minimální limit“, který je, opět logicky především menšími obchodníky, pro platbu kartou vyžadován. Nejčastěji se pohybuje ve výši 200, příp. 250 korun – upozornění v tomto duchu naleznete např. na jídelních lístcích restaurací, a to přesto, že pravidla asociací říkají, že jakékoliv omezování plateb kartou (v případě, že je prodejna označena příslušným logem), je nepřípustné. Stěžovat si můžete vaší vydavatelské bance, která tuto stížnost přenáší na banku obchodníka, ale je jasné, že i ta musí pokrýt své náklady a žádné velké sankce tedy v praxi obchodníka zřejmě nečekají.

Výše poplatků účtovaných bankami, potažmo výše IF se nelíbí obchodníkům, což po celém světě ústí v soudní spory. Soudy s asociacemi proběhly či probíhají například ve Velké Británii, USA, Austrálii či Polsku.

Jaký bude další vývoj?

Jaký vývoj nás čeká po vstupu do EU? Podle důvěryhodného bankovního zdroje by nemělo dojít k náhlé změně interchange fee. Z pohledu společnosti MasterCard zůstane ČR ve stejném regionu, u asociace Visa dojde k posunu z regionu CEMEA do regionu EU – díky domácí dohodě členských bank ovšem zůstane zachována současná úroveň IF.

Servisní mezibankovní poplatky (IF) by měly v budoucnosti spíše pozvolna klesat, a to zejména u debetních karet. Vyšší úroveň IF se podle názoru odborníků ještě nějaký čas udrží u karet kreditních. Možné je ovšem (v rámci interchange fee) zavedení určitého fixního poplatku  (IF) při platbách na terminálu, což je trend, který se prosazuje u karet Visa Electron v západní Evropě, kde by mělo dojít k zavedení v roce 2007.

Platíte kartou? Setkali jste se s nepříznivými reakcemi obchodníka? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

reklama

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.