Loni ve třetím čtvrtletí měli kolem 108,73 Kč za hodinu. Průměrný hodinový výdělek přitom činil 101,72 koruny. Jejich hodinová mzda tedy o necelých sedm procent převýšila mzdu průměrnou. Vyplývá to z informačního systému o průměrných výdělcích (ISPV), jehož výsledky na svých internetových stránkách zveřejnily ministerstvo práce a sociálních věcí a zlínská společnost Trexima, která vývoj mezd pravidelně sleduje. Vyšší než průměrný hodinový výdělek měli v podnikatelské sféře ještě lidé ve věkové kategorii 40 až 49 let a padesátníci až devětapadesátníci. Naopak nejhůře na tom byli mladí lidé.
Mladé ženy a mladí muži do 20 let si vydělali 51,43 koruny za hodinu, což představuje jen zhruba polovinu průměrné hodinové mzdy. Lidé mezi dvaceti až devětadvacetiletí měli 90,68 Kč na hodinu, tedy necelých 90 procent průměrného hodinového výdělku. Průměrné hodinové výdělky přitom odpovídaly vzdělání. Lidé se základním a nedokončeným vzděláním si loni ve třetím čtvrtletí v podnikatelské sféře v průměru vydělali 69,76 koruny za hodinu, tedy necelých 70 procent průměrné hodinové mzdy. Lidé se středním vzděláním bez maturity měli 82,88 Kč na hodinu, lidé se středním vzděláním s maturitou 107,94 koruny.
Zaměstnanci s vyšším odborným a bakalářským vzděláním si vydělali v průměru 126,69 koruny za hodinu a vysokoškoláci 207,39 koruny. Průměrná hodinová mzda vysokoškoláků tak byla více než dvojnásobná proti mzdě průměrné. Skutečná výše mzdy však závisí na postavení v zaměstnání. Nejlépe je v tuzemsku zaplaceno třicet nejvyšších manažerů velkých peněžních a pojišťovacích organizací, kteří měli v loňském předposledním čtvrtletí 1405,80 Kč za hodinu. Nejhůře na tom byli nekvalifikovaní a pomocní dělníci, ale také kupříkladu pěstitelé květin s hodinovým výdělkem 44,52 koruny.
