Do starobního důchodu lze podle zákona o důchodovém pojištění odejít při dovršení důchodového věku nebo později - v tomto případě jde o řádný (obecný) starobní důchod. Další možností je odchod v určité době před dovršením důchodového věku - v tomto případě jde o předčasný starobní důchod, u kterého se ještě v závislosti na stanovených podmínkách rozlišují dva typy.
Jak určit důchodový věk
Věk odchodu do starobního důchodu není pro všechny stejný. Liší se pro muže a ženy (u žen ještě záleží na počtu vychovaných dětí) a závisí i na časovém období, kdy je stanoveného věku dosaženo. Před 1. lednem 1996 byl důchodový věk stanoven pevně: pro muže 60 let a pro ženy 53 až 57 let podle počtu vychovaných dětí. V období od roku 1996 do 31. prosince 2006 se důchodový věk postupně zvyšuje a určuje se tak, že k dřívějšímu důchodovému věku 60 let se přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok v období po roce 1995 do dne dosažení dřívějšího důchodového věku. Po roce 2006 bude důchodový věk, pokud nebyl dosažen podle výše uvedených zásad, činit u mužů 62 let a u žen 57 až 61 let podle počtu vychovaných dětí.
Příklad: Dosáhne-li muž věku 60 let 20. dubna 2002, přičte se mu 14 kalendářních měsíců a důchodového věku dosáhne 20. června 2003. Ženě, která vychovala dvě děti a je narozena 13. dubna 1946, se k věku 55 let přičte 24 kalendářních měsíců a důchodového věku 57 let dosáhne dne 13. dubna 2003.
Jak se počítá výše důchodu
Starobní důchod je tvořen dvěma složkami, a to základní výměrou (která je pro všechny stejná a činí 1310 korun měsíčně) a procentní výměrou (která je individuální). Procentní výměra se stanoví příslušnou procentní sazbou (1,5 procenta za každý celý rok doby pojištění) z výpočtového základu. Stanovení výpočtového základu je poměrně složité, uvádíme proto jen základní principy důležité pro další výklad. Výpočtovým základem jsou dosažené výdělky, které se stanoveným způsobem upravují (indexují) a představují takzvaný osobní vyměřovací základ. Osobní vyměřovací základ se však, pokud přesáhne určitou výši, ještě omezuje prostřednictvím dvou redukčních hranic. Pokud osobní vyměřovací základ převyšuje první redukční hranici, počítá se z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice 30 procent a nad druhou redukční hranici se počítá 10 procent. Nepřesahuje-li osobní vyměřovací základ první redukční hranici, počítá se plně a k omezení nedochází. Redukční hranice stanoví vláda pro každý kalendářní rok. Pro rok 2002 platí částka 7100 korun jako první redukční hranice a částka 16 800 korun jako druhá redukční hranice.
Příklad: Činí-li osobní vyměřovací základ 18 150 korun, počítá se z této částky 7100 korun plně, z částky nad 7100 korun do 16 800 korun se počítá 30 procent, to je 2910 korun, a z částky nad 16 800 korun do 18 150 korun se počítá 10 procent, to je 135 korun. Osobní vyměřovací základ činí 10 145 korun (to je součet částek 7100 korun, 2910 korun a 135 korun).
Důchody se upravují podle průměrné mzdy
Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr indexovaných ročních výdělků za rozhodné období. Rozhodným obdobím je období od roku 1986 do kalendářního roku (včetně), který předchází rok přiznání důchodu. Například přiznáváli se důchod od některého dne roku 2002, je rozhodným obdobím období 1986 až 2001 a výdělek za rok 2002 se již v úvahu nebere. Indexace ročních výdělků za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období znamená jejich vynásobení koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, který se zjišťuje (velmi zjednodušeně řečeno) jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené vládou pro rok, do něhož spadá den přiznání důchodu, a této mzdy za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období. Účelem této indexace je zachovat hodnotu dřívějších výdělků - například výdělek 3000 korun měsíčně v roce 1986 představoval průměrný výdělek, zatímco o deset let později představuje již jen cca 30 procent průměrného výdělku a nebylo by spravedlivé počítat důchody z dřívějších výdělků bez jejich úpravy. Pro každý kalendářní rok přitom platí jiné koeficienty (například u důchodů přiznávaných v roce 2001 se výdělky za rok 1986 násobily koeficientem 4,5343, zatímco u důchodů přiznávaných v roce 2002 koeficientem 4,9800).
Příště
Jaký je rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem
