Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy je nejvhodnější odejít do starobního důchodu?

aktualizováno 
Volba vhodného data odchodu do starobního důchodu je velmi důležitá, neboť i posun data přiznání důchodu o jediný den může výrazně ovlivnit výši starobního důchodu. Která kritéria pro volbu data odchodu do starobního důchodu jsou kličová?
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

ČTĚTE TAKÉ:
Soud otcům zjednodušil odchod do důchodu

Odpověď na otázku, kdy je nejlepší odejít do starobního důchodu, je velmi těžká. Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď, neboť situace každého občana je jednak specifická (datum dosažení důchodového věku, výše výpočtového základu, délka pojištěné doby apod.), jednak výši důchodu ovlivňuje více kritérií, které vzájemně působí a prolínají se. Podstatné také je, čemu dává konkrétní občan přednost – například zda preferuje odklad odchodu do důchodu s tím, že pak bude mít vyšší důchod, nebo naopak dává přednost okamžité výplatě nižšího důchodu, popřípadě s možností souběžné výdělečné činnosti. Někdy také přichází do úvahy zpětné přiznání starobního důchodu nebo naopak ze sociálních, zdravotních nebo rodinných důvodů nutnost požádat o přiznání důchodu co nejdříve.

Život je rozmanitý a nelze dát obecný návod na to, co je nejvýhodnější (už jenom tato „výhodnost“ je relativní). Nicméně lze popsat, jaké časové momenty a principy výpočtu ovlivňují výši důchodu, aby se každý mohl sám rozhodnout, co je pro něho za dané situace nejlepší. Každý, kdo uvažuje o odchodu do starobního důchodu, by si měl v prvé řadě určit svůj důchodový věk a zjistit dosavadní celkovou dobu pojištění. Po zjištění, zda a kdy mu vzniká nárok na starobní důchod (obecný i předčasný), by měl pojištěnec vzít v úvahu především tyto skutečnosti, které ovlivňují výši důchodu:

  • Délka rozhodného období, za které se zjišťují výdělky pro stanovení výpočtového základu. Například při přiznání důchodu od 31. prosince 2005 (tj. za tento den již náleží výplata důchodu) zahrnuje rozhodné období léta 1986 až 2004, zatímco při přiznání důchodu od 1. ledna 2006 (tj. za tento den již náleží výplata důchodu) zahrnuje rozhodné období léta 1986 až 2005 (rozhodné období končí kalendářním rokem předcházejícím roku, do něhož spadá den, od něhož se důchod přiznává).
  • Přesná délka pojištěné doby. Za rok doby pojištění se považuje 365 dní, takže zbytek pojištěné doby, který činí 364 dní (nebo méně) propadá.
  • Výše redukčních hranic, které platí pro stanovení výpočtového základu (vypočtený osobní vyměřovací základ se prostřednictvím redukčních hranic stanoveným způsobem omezuje); tyto hranice jsou pro každý kalendářní rok jiné.
  • Výše koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jímž se násobí vyměřovací základ (tj. úhrn výdělků) v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období; rovněž tyto koeficienty jsou pro každý kalendářní rok jiné.
  • Pravidla pro zvyšování důchodů v kalendářním roce. Podle nařízení vlády o zvýšení důchodů se zvyšují jen důchody přiznávané do 31. prosince předchozího kalendářního roku (z toho vyplývá, že jen důchod přiznávaný nejpozději od 31. prosince kalendářního roku se zvyšuje od ledna následujícího kalendářního roku).
  • Při žádosti o předčasný starobní důchod je to počet kalendářních dnů v době ode dne přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku (důchod se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů; proto například 271 dnů znamená pro snížení důchodu čtyři období, tj. 3 . 90 plus jedno započaté období za 1 den).
  • Při práci po vzniku nároku na obecný starobní důchod je to přesná délka další výdělečné činnosti, neboť procentní výměra tohoto důchodu se zvyšuje za každých dokončených 90 kalendářních dnů této činnosti (po odpočtu dnů pracovní neschopnosti a dalších dob; například za 100 dnů výdělečné činnosti konané po vzniku nároku na tento důchod v případě jedenáctidenní pracovní neschopnosti nebude zvýšení náležet, zatímco v případě, že práce by byla konána o jeden den déle, by již náleželo zvýšení o 1,5 % výpočtového základu).
  • Možnost případné další výdělečné činnosti, a to jak s pobíráním starobního důchodu, tak bez pobírání tohoto důchodu.

Na otázku, co je ve výše uvedeném příkladě výhodnější, lze odpovědět až po výpočtu důchodu s datem přiznání od 31. prosince 2005 a od 1. ledna 2006; odpověď tedy spočívá v matematickém propočtu obou variant. Odchod do starobního důchodu od 31. prosince kalendářního roku nebo od 1. ledna následujícího kalendářního roku jsou zřetelné hraniční případy; je však třeba vážit i další skutečnosti, jako je například doba pojištění (je např. škoda žádat o přiznání důchodu od 1. ledna, když zbytek dní činí 350 dní; v tomto případě se vyplatí zakončit zaměstnání o 15 dní později, aby byl získán další celý rok doby pojištění).

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 
3. díl: Kdy odejít do důchodu?
4. díl: Jak se počítá starobní důchod?
5. díl: Kdy se (ne)platí pojistné na důchod
6. díl: Jak se vypočte váš starobní důchod?
7. díl: Kdy do důchodu?
8. díl: Podmínky nároku na starobní důchod  
9. díl: Předčasný starobní důchod 
10. díl: Výše starobního důchodu
11. díl: Postup při výpočtu starobního důchodu
12. díl: Již přiznaný starobní důchod lze změnit  
13. díl: Důchod při zaměstnání: jaké jsou podmínky  


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.