Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy jsme začali platit kartou v obchodech

aktualizováno 
Prvními kartami se platilo tak, že se tužkou vyplnil prodejní doklad, který klient podepsal. Na doklad se uvedlo jméno a identifikační číslo klienta, placená částka, datum a identifikace prodejního místa. Protože vypisování všech těchto údajů zdržovalo prodávajícího i zákazníka, ale zejména docházelo k nečitelnému nebo chybnému napsání číslic, byly již ve 20. letech zavedeny mechanické snímače – tzv. imprintery.
Nákup, obchod

Nákup, obchod - Nákup, obchod | foto: Profimedia.cz

Staré dobré imprintery

Při placení vložil prodávající kartu do imprinteru, na kterém byl připevněn plechový identifikační štítek obchodníka, a na něj položil prodejní doklad. Ten měl několik listů, mezi kterými byl kopírovací papír – v 90. letech byl zaveden chemický samokopírovací papír.

Pak prodavač přejel rukojetí se zabudovanými přítlačnými válečky vpravo a zpět. Údaje vyražené na platební kartě a identifikačním štítku se otiskly na účtenku, zbývalo jen doplnit placenou částku, datum a podpis klienta. Originál prodejního dokladu zaslal obchodník své zúčtovací bance, jednu kopii si ponechal a další předal klientovi.

Obchodník, který používá imprinter, má stanoven tzv. autorizační limit (je důvěrný), do kterého nemusí ověřovat transakci telefonickým dotazem u své zúčtovací banky, pokud je karta časově platná, má předepsané ochranné znaky a podpis klienta na dokladu souhlasí se vzorem na kartě. Pokud je částka vyšší než autorizační limit, karta jeví známky padělání nebo pozměňování údajů, musí obchodník transakci ověřit v autorizačním centru své banky.

V případě povolení transakce obdrží obchodník tzv. autorizační kód, který napíše do stanovené kolonky prodejního dokladu. V případě zamítnutí transakce může někdy dostat pokyn kartu zadržet a předat své bance, která ji znehodnocenou vrátí vydavateli karty.

Karta pro vyvolené (c) profimedia.cz/corbis

Platební karty pro bohaté: stojí vám za to? Více čtěte ZDE.

S růstem počtu karet se časem zvyšoval i počet transakcí. S rostoucím zneužíváním platebních karet se snižovaly autorizační limity a zvyšoval se počet telefonicky ověřovaných transakcí. Také počet papírových účtenek rostl rychlým tempem a hledaly se cesty, jak zautomatizovat jejich zpracování. Banky tyto problémy řešily dvěma způsoby: největší zúčtovací banky zavedly optické čtení účtenek a současně začaly hledat způsob, jak provádět placení elektronicky podobným způsobem, jako pracovaly bankomaty.

Příjem bankovních karet občas narazil u některých obchodníků na odpor, podobně jako v 60. letech karty Diners Club u majitelů restaurací v Seattlu. Nechtěli za provedené platby platit bankám poplatky. Ve Spojených státech v roce 1971 zvažovala asociace obchodníků National Retail Merchants Association zavedení vlastních karet, které by konkurovaly bankovním.

S tím, jak rostl počet držitelů bankovních karet, však také rostl jejich význam jako platebního nástroje a zvyšoval se počet akceptujících obchodů. Již to nebyly jen nejdražší hotely, restaurace a obchody, ale začaly je přijímat i menší a levnější obchody, a to i v oblastech mimo obchodní centra velkých měst. Příkladem může být síť obchodních domů J. C. Penney. Po dlouhém odmítání se v roce 1979 rozhodla jako první z velkých řetězců přijímat k placení karty VISA a krátce nato i MasterCard. Její vlastní úvěrové karty vlastnilo 15 milionů klientů, zatímco VISA již 35 milionů.

Rozšíření počtu potenciálních zákazníků o solventní držitele bankovních karet se stalo hlavním motivem pro toto rozhodnutí následované záhy dalšími obchodními domy v USA (Sears, Montgomery Ward ad.). Aby se zrychlila autorizace platebních transakcí, zavedly v 80. letech banky ve vybraných obchodech v některých zemích (např. Velká Británie) speciální telefony. Odtud byl již krok k dalšímu úspěchu bank – k platebním terminálům a debetním kartám.

Platební terminály

Nárůst počtu vydaných karet a provedených prodejních transakcí se projevil vzrůstem počtu papírových dokladů, které museli obchodníci vyplnit a zaslat bance nebo společnosti k úhradě. Velké množství transakcí muselo být telefonicky autorizováno. Přičteme-li k tomu nutnost zpracovat prodejní doklady a autorizace v bankách, není divu, že již ve druhé polovině 70. let byly zkonstruovány elektronické platební terminály, které bezhotovostní placení zjednodušily.

Např. již v roce 1973 Wells Fargo zkoušela nový platební systém nazvaný WellsService. Obchodník dostal platební terminál k autorizování plateb provedených šeky (MICR) a kreditními kartami. UATP – Air Travel Card zavedla platební terminály na letištích již v roce 1971.

Společně s bankomaty musely i platební terminály překonat právní překážky ve Spojených státech. Působení bank bylo omezeno od 30. let McFaddenovým zákonem pouze na území sídelního státu. Krátce po zavedení bankomatů do běžného provozu se objevily diskuse o tom, zda je možné považovat bankomaty za pobočky bank či ne a zda tedy mohou banky spojovat své sítě v jednotlivých státech do celonárodního systému.

Některé americké soudy rozhodly, že bankomat je pobočkou banky, zatímco např. v roce 1975 rozhodl Office of the Comptroller of Currency, že ne. Nakonec rozhodl Nejvyšší soud Spojených států ve prospěch bankomatů. Díky tomu velmi rychle vznikly celostátní bankomatové sítě, ať už provozované bankami, nebo specializovanými společnostmi. V roce 1981 oznámily zájem vybudovat národní sítě také asociace VISA a MasterCard. Pozitivní výsledek v právních sporech o postavení bankomatů umožnil také rozvoj platebních terminálů. Na světě byly dvě země, které se zasloužily nejvíce o jejich vývoj a plošné nasazení: Spojené státy a Francie.

Více o rozvoji platebních terminálů se dozvíte v příštím díle našeho seriálu.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

12. díl: Kdy začaly banky vydávat karty

13. díl: Jak vznikla kartová asociace MasterCard

14. díl: Jak vznikla kartová asociace VISA

15. díl: Počátky platebních karet v Evropě

16. díl: Platební karty v Evropě a jejich začátky v ČR

17. díl: Co způsobilo boom platebních karet

18. díl: Platební karty: magnetický proužek

19. díl:Jak se vyrábějí karty 

20. díl: Jak vznikly první bankomaty 

21. díl: Bankomaty nové generace 

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.