Pokud zaměstnanec dostane k výkonu své práce od zaměstnavatele např. pracovní úbor, mobilní telefon, nářadí, předměty výpočetní techniky, apod. (dále jen svěřené předměty), je plně odpovědný za jejich ztrátu.
Opředání svěřených věcí zaměstnanci musí být písemný doklad, na kterém budou svěřené předměty specifikovány a který bude podepsán oběma stranami. Musí se jednat o věci, které má zaměstnanec plně k dispozici a ve své moci a nakládá s nimi sám, což je rozdíl oproti hmotné odpovědnosti.
Zaměstnanec je povinen při ztrátě svěřeného předmětu nahradit zaměstnavateli celou škodu, kterou mu způsobil, protože se jedná o zvláštní druh odpovědnosti.
Pokud dojde k poškození svěřeného předmětu, postupuje při náhradě škody podle ustanovení o obecné odpovědnosti, kdy je výše náhrady škody limitována 4,5násobkem průměrného výdělku zaměstnance, pokud nebyla škoda způsobena úmyslně nebo v opilosti.
Zaměstnanec se může odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu zbavit tím, když prokáže, že škoda vznikla bez jeho zavinění nebo jen částečně jeho zaviněním.
Po skončení pracovního poměru nebo úkolu, který zaměstnanec vykonával a ke kterému svěřené předměty potřeboval, je povinen tyto předměty zaměstnavateli vrátit zpět, a to ve stavu běžného opotřebení.
Pokud tak neučiní, je zaměstnavatel oprávněn domáhat se vydání svěřených předmětů žalobou na vydání věci, nebo pokud se prokáže, že zaměstnanec tyto předměty ztratil, žalobou na zaplacení hodnoty svěřených předmětů podle jejich ceny v době, kdy je měl zaměstnanec vrátit.
 |
Lhát v životopise se nevyplácí. |
Zaměstnanec nemůže dát zaměstnavateli předem souhlas se strhnutím případné škody z jeho výdělku, protože nemůže předem vědět, zda dojde ke ztrátě předmětu jeho zaviněním, či nikoliv. Tím by se předem zbavil možnosti prokázat, že vinu na ztrátě nenese.
