Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy odejít do důchodu?

aktualizováno 
Odchod do důchodu je vždy záležitostí oprávněné osoby a jen na jejím rozhodnutí záleží, zda a kdy podá žádost o přiznání důchodu z důchodového pojištění. Nikdo nemůže nikoho nutit k odchodu do důchodu ani podat za oprávněného žádost o přiznání důchodu.
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

To platí též pro zaměstnavatele. Ani zaměstnavatel nemůže za zaměstnance požádat o přiznání důchodu; zaměstnavatel je pouze  povinen sepsat se zaměstnancem žádost o přiznání důchodu, pokud se na něho zaměstnanec obrátí v této věci a pokud je zaměstnavatel k tomuto sepsání příslušný. Občan, který chce odejít do starobního důchodu, pečlivě zvažuje tento svůj významný životní krok, a to zejména k datu odchodu do důchodu a k dalším okolnostem (otázka příjmové úrovně po odchodu do důchodu, zdravotní stav, ztráta zaměstnání nebo naopak zájem zaměstnavatele na pokračování v zaměstnání atd.). Současně zvažuje možnost a podmínky případné další výdělečné činnosti.

Na odchod do důchodu je třeba se připravit nejen psychicky (změna životního stylu v důsledku odchodu do důchodu), ale je třeba se připravit, i pokud jde o hladký průběh přiznání důchodu – k tomu může občan napomoci tím, že bude mít k dispozici potřebné doklady. Pokud mu chybí některé doklady, je třeba si je včas opatřit; jde zejména o doklady o vzdělání, rodné listy dětí u žen (které slouží ke stanovení důchodového věku a k prokázání doby péče o dítě), potvrzení o zaměstnání, o němž nemá orgán rozhodující o důchodu ve své evidenci záznamy atd.

Je v zájmu občana, aby si o své pracovní aktivitě v průběhu života uschoval co nejvíce dokladů (pracovní smlouvy, potvrzení o zaměstnání, mzdové výměry apod.), neboť ne vždy (a platí to zejména o 90. letech 20. století) zaměstnavatel plnil své povinnosti v důchodovém pojištění (jde především o povinnost vést a po skončení zaměstnání odeslat evidenční list důchodového pojištění) a nelze ani vyloučit ztrátu některých dokladů.

Prodej automobilu v podnikání: jak na to?

V souvislosti s odchodem do starobního důchodu je třeba včas projednat se zaměstnavatelem též otázku skončení pracovního poměru; v praxi se nejčastěji volí forma dohody o skončení pracovního poměru k určitému dni. V případě pokračování v zaměstnání po přiznání starobního důchodu je účelné projednat se zaměstnavatelem rovněž dobu této další pracovní aktivity, neboť starobní důchod se při výkonu zaměstnání na základě pracovního poměru, popřípadě dohody o pracovní činnosti vyplácí jen tehdy, jsou-li tyto pracovněprávní vztahy sjednány na dobu
určitou.

Skončení pracovního poměru v průběhu kalendářního roku má vliv na další pracovněprávní nároky zaměstnance, zejména na dovolenou (například při skončení pracovního poměru k 30. prosinci a přiznání starobního důchodu od 31. prosince, protože výše starobního důchodu je vyšší než při přiznání od 1. ledna následujícího roku, vzniká za kalendářní rok nárok jen na poměrnou část dovolené v délce jedenáct dvanáctin, neboť pracovní poměr netrval celý kalendářní rok a v prosinci pracovní poměr netrval celý měsíc, přičemž za část měsíce se poměrná část dovolené nestanoví).

Nárok na důchod a na jeho výplatu

V důchodovém pojištění se rozlišují dva pojmy: nárok na důchod a nárok na výplatu důchodu. Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených ZDP pro příslušný druh důchodu. U přímých důchodů je podmínek několik a nárok na důchod vzniká dnem, kdy byla splněna časově poslední podmínka. Nárok na výplatu důchodu vzniká splněním podmínek stanovených ZDP pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu.
Příklady

Pojištěnec dovršil důchodový věk dne 15. října 2005. Pokud k tomuto dni splnil též podmínku potřebné doby pojištění (tj. 25  let), vznikl mu nárok na starobní důchod dnem 15. října 2005. Pokud by však k tomuto dni podmínku potřebné doby pojištění ještě nesplnil, vznikne nárok na starobní důchod dnem získání 25 let doby pojištění (pokud by bylo 25 let doby pojištění získáno například až 15. února 2006, vznikne nárok na starobní důchod dnem 15. února 2006, i když důchodový věk byl dovršen již 15. října 2005).

Pojištěnec dosáhl důchodového věku dne 15. října 2005 a k tomuto dni získal 42 let doby pojištění. Nárok na starobní důchod vznikl dnem 15. října 2005. Pojištěnec byl však k tomuto dni zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou a tento pracovní poměr ukončil dnem 31. prosince 2005. Nárok na výplatu starobního důchodu nevznikl dnem 15. října 2005, kdy byly splněny podmínky nároku na starobní důchod, ale až dnem 1. ledna 2006, kdy byly splněny podmínky pro výplatu starobního důchodu.

Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Uplynutím času však zaniká nárok na výplatu důchodu. Nárok na výplatu důchodu zaniká uplynutím tří let ode dne, za který důchod náleží (tato lhůta neplyne po dobu řízení o důchodu). Tato zásada má význam při zpětném přiznávání důchodu, neboť důchod lze doplatit nejvýše tři roky nazpět; při doplácení důchodu se sleduje, zda byly splněny v každém období podmínky pro výplatu důchodu.

Příklad

Požádal-li pojištěnec, který splnil podmínky nároku na starobní důchod dnem 12. července 2002, dne 17. října 2005 o zpětné přiznání důchodu ke dni vzniku nároku, bude sice důchod přiznán od 12. července 2002, ale zpětná výplata je možná jen za období od 17. října 2002, tedy tři roky nazpět (za dobu před 17. říjnem 2002 došlo již k zániku nároku na výplatu důchodu). Zpětnou výplatu důchodu lze provést ovšem jen tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na výplatu důchodu v uplynulém období, tj. podmínky pro výplatu důchodu se zjišťují vždy ve vztahu k tomu období, za které by se měl důchod vyplácet (nikoliv tedy ve vztahu k datu, kdy se o přiznání důchodu rozhoduje).

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Do penze se bude nově odcházet v 65 letech. Příklady, jak si našetřit

Důchodový věk má sice nový strop, do penze by se mělo odcházet v 65 letech, ale každých pět let se bude tato hranice aktualizovat podle demografického vývoje....  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v realitních pojmech?

Koupit nemovitost není jen tak. Spoustu času strávíte brouzdáním po internetu, hledáním nejlepších nabídek, vyřizováním byrokratických nezbytností a pak ještě...  celý článek

Ilustrační snímek
Spoříte potomkům? Spočítali jsme, co udělá s úsporami inflace

Mít dítě je drahé „hobby“, vyjde řádově na miliony korun. Jak se připravit na výdaje spojené se studiem a vstupem do dospělého života dětí? Kolik a jak spořit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.