Za doby pojištění se platí pojistné na důchodové pojištění přičemž za náhradní doby pojištění se toto pojistné neplatí. Placení pojistného upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel. Před 1. lednem 1993 se pojistné zvlášť neplatilo (odvod na důchodové zabezpečení byl zahrnut v dani ze mzdy).
Od 1. ledna 1996, tj. za účinnosti ZDP, se za dobu pojištění nepovažují kalendářní měsíce, ve kterých nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění proto, že osoby účastné důchodového pojištění (s výjimkou osob samostatně výdělečně činných) nevykonávaly činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem.
Příklad
Žena požádala zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna po celý srpen z děvodu péče o dítě. Protože za srpen nedosáhla žádného příjmu a ani jí nebyl v tomto měsíci zúčtován příjem z předcházejícího období, nebude se srpen považovat za dobu pojištění (kdyby neplacené volno trvalo jen do 30. srpna a 31. srpna by žena pracovala, dosáhla by příjmu aspoň za jeden den a srpen by se hodnotil jako doba pojištění).
Podmínka zaplacení pojistného se považuje pro účely hodnocení dob pojištění za splněnou, i když zaměstnavatel pojistné za zaměstnance neodvedl. U osob samostatně výdělečně činných se po 31. prosinci 1995 hodnotí jako doba pojištění jen ta doba, za kterou bylo zaplaceno pojistné. Podmínkou hodnocení doby samostatné výdělečné činnosti v období od 1. května 1990 do 31. prosince 1995 je zaplacení pojistného za celou dobu trvání účasti na pojištění; to znamená, že dluh na pojistném jen za jeden měsíc způsobuje, že nelze započítat ani ty doby samostatné výdělečné činnosti, za které bylo v tomto období pojistné zaplaceno (dlužné pojistné lze ovšem doplatit).
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍSouběh dob pojištění a náhradních dob pojištění
Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; to platí též, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění.
Prokazování dob pojištění
Doby pojištění týkající se výdělečné činnosti (pracovní poměr apod.) s výjimkou doby samostatné výdělečné činnosti, jsou v naprosté většině případů prokazovány prostřednictvím evidenčních listů důchodového pojištění (před rokem 1996 evidenčních listů důchodového zabezpečení). Tyto evidenční listy představují předepsaný tiskopis, který vyplňuje a orgánu rozhodujícímu o důchodech odesílá zaměstnavatel, popřípadě jiný určený subjekt, který plní v důchodovém pojištění úkoly zaměstnavatele. Vždy po ukončení zaměstnání a od roku 2004 vždy po uplynutí každého jednotlivého kalendářního roku je evidenční list uzavřen a odeslán do centrální evidence, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení. Občan evidenční list každoročně podepisuje. Evidenci o samostatné výdělečné činnosti vede a orgánu rozhodujícímu o důchodu dobu pojištění osob samostatně výdělečně činných potvrzuje okresní správa sociálního zabezpečení.
|
Ukázky z knihy | |
|
1. díl: Základní principy důchodového pojištění |
Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého
